S pojmem NFC, tedy s touto zkratkou se v poslední době setkáváme čím dál častěji. Novým trendem je mít NFC v mobilech, takže je dost možné, že i váš telefon podporuje tuto technologii. Pojďme si osvětlit, co je NFC a co ta tři písmenka znamenají a k čemu všemu se tato technologie dá využít. Vezmem to jak prakticky, tak i v té teoretické rovině.
Pro zajímavost, ještě nedávno se zdálo, že tato technologie je skoro pohřbenou záležitostí a skončí kdesi v propadlišti dějin. Důvod? Nezájem veřejnosti (jak se často vymlouvaly některé korporace), možnost nahrazení jinou technologií, jako jsou QR kódy nebo Wi-fi. Nechci si tady hrát na Nostradama, ale za mě jsou pohřbeny QR kódy, díky své uživatelské neohrabanosti. Jen se zeptejte ve svém okolí, co jsou to ty podivné čtverečky, schválně co vám asi odpoví?
výše příklady použití QRkódu vs NFC
Ale vraťme se zpět k NFC. Na začátek trochu „suché“ teorie. NFC je zkratka anglického pojmu Near Field Communication, což by se dalo volně přeložit jako „komunikace v blízkém poli“. Jedná se vlastně o radiovou komunikaci mezi dvěma subjekty, povětšinou elektronickými, která je specifikována standardy ISO/IEC 18092 (standardizovaná frekvence 13,56 MHz). Často se tato komunikace popisuje jako alternativa Wi-Fi nebo Bluetooth, to je však velmi zavádějící. Oproti Wi-Fi a Bluetooth tato technologie nevyužívá přímo radiové vlny, ale pracuje na principu indukce, přesněji na principu elektromagnetického pole (něco jako magnety, které v sobě nesou určité informace). Důležité je zmínit, že dosah této technologie se počítá řádově na cm, tzn. převedeno do praxe, účinnost spojení je většinou do 5 cm. Proto se tato technologie v současné době rozšiřuje např. při bezdotykové platbě, to ať už pomocí samotnými platebními kartami (již poměrně rozšířené), tak i chytrým telefonem (u nás zatím provozně komplikované, ale o tom až příště).
možné označení podpory NFC komunikace
Komunikace probíhá pomocí elektromagnetického pole. Zařízení, ať už je to například čtečka, telefon nebo i bezdrátová sluchátka, vysílá do svého okolí elektromagnetické vlny a tím vytvoří radiofrekvenční pole. Přenos dat tedy začne, jakmile přiblížíte své zařízení, podporující tuto technologii, do dosahu tohoto radiofrekvenčního pole fungujícího na stejné frekvenci.
NFC je tedy vhodné na rychlý přenos nízkoobjemových dat, tzn., že pro přenos videí, obrázků nebo hudby bude lepší zvolit jinou technologii. Rychlým přenosem dat je myšleno to, že zařízení se nepotřebují spárovat, jako v případě Bluetooth nebo Wi-Fi. K přenosu dojde okamžitě. Pro samotný přenos jsou standardizovány tři rychlosti přenosu dat, a to 106 kbps, 212 kbps a 424 kbps. NFC se tedy využívá k identifikaci zařízení, nebo inicializaci některého dalšího komunikačního kanálu, jakými jsou zmíněné Wi-fi, Bluetooth, či změna nastavení zařízení apod.
příklady komunikace NFC mezi pasivním a aktivním zařízením
NFC přenos dále dělíme na komunikaci mezi aktivními zařízeními, tzv. peer-to-peer, nebo pasivním s aktivním zařízením. Komunikace aktivního zařízení s pasivním probíhá tak, že se aktivní zařízení přiblíží nebo dotkne pasivního obvodu, což jsou zmíněné tagy většinou v podobě nálepek. Určitě znáte obdobu například z obchodů, kde jsou jimi polepeny dražší věci, jako např. parfémy, lahve alkoholu, nebo ještě častěji je potkáte nalepeny na knihách, či CDéčkách. Jsou to takové ty čtverečky, nebo kolečka, které z druhé strany mají kovovou spirálu a pokud je magneticky na pokladně neresetují, tak spustíte poplach při odchodu z prodejny a tím i přerušíte poklidný chod v celém obchodu a najednou zjistíte, že jste středobodem celého dění. Právě tyto tagy v sobě mají malý kondenzátor, který se pomocí elektromagnetické indukce nabije a tag tím naváže komunikaci s mobilním zařízením, případně odešle svůj obsah do přístroje, čímž ho může například přenastavit nebo vás upozornit na událost apod.
příklady NFC nálepek/tagů
Komunikace mezi dvěma aktivními zařízeními je podobná jako v předchozím případě. Jen s tím rozdílem, že druhé zařízení se nepotřebuje nabíjet pomocí elektromagnetické indukce. Zařízení komunikují pomocí elektromagnetického vlnění, tedy na principu peer-to-peer. Mohou takto mezi sebou komunikovat například dva mobilní telefony nebo telefon s platebním terminálem, či telefon s televizí, sluchátky, stolním počítačem apod.
příklady komunikace NFC mezi dvěma aktivními přístroji
Tak co, ještě vám přijde tato technologie nesmyslná? Mě ne, ale v roce 2012 velkým společnostem, jakými jsou např. MasterCard nebo Apple, ano. Všichni víme, že pokud Apple nepřijme některé technologie, dá se předpokládat, že je tím pohřbí a v tomto případě to ještě donedávna vypadalo podobně. Jenže Apple v tomto roce otočil o 180 stupňů a NFC technologií vybavil oba své nové modely. Možná mu kdosi poradil, že by se z toho dalo šikovně něco vytřískat, nějaké ty dolárky, no nějaké, hóóódně moc dolárků. Před tím si však velice důkladně právně připravil cestičku, a to tím, že si dokázal vydupat velice výhodné podmínky s většinou poskytovatelů platebních karet. V praxi to znamená, že z každé transakce má určitý podíl, přesněji prý až 0,15% .
iPhone a služba Apple Pay v akci
A teď trochu matematiky. Spočítejte si kolik z toho asi tak může ročně mít, když za rok prodá X miliónů telefonů a kdyby na těchto telefonech bylo alespoň 10 procent aktivních uživatelů, což v reálu bude určitě více. Jen pro představu, po třech dnech spuštění této funkce měl již službu aktivován jeden milión uživatelů, kteří již zaplatili prostřednictvím tohoto kanálů. A to se bavíme o USA. A co teprve Čína, kde se lidi nepočítají na milióny, ale na miliardy a kam již také Apple s touto službou vstupuje.
Příště si povíme o možnosti praktického využití NFC ve vašich telefonech a jak se to má s placením v naší české kotlině.
viavia