Do miliardové Říše Draka se člověk nepodívá každý den, takže když moji maličkost zavál cestovní vítr přímo do hlavního města Pekingu, tak nemohu naše čtenáře ochudit o pár postřehů a historek z mojí návštěvy. Navíc když je přece Čína naším hlavním zaměřením a zdrojem denních článků, tak neuškodí podívat se pod pokličku a pokusit se pochopit tuto nejlidnatější zemi na světě.
Peking samotný má přes 19 miliónů obyvatel a rozlohu 16.801 km² (pro představu Praha má 496 km²…), takže až nestvůrná rozlehlost a megalomanie čehokoliv v něm na vás dýchne v podstatě hned po příletu. Legendární smogovou situaci díky kterému se často viditelnost počítá na metry jsem naštěstí nezažil a překvapivě byla dohlednost i kvalita vzduchu dobrá, snad je to vidět i na fotkách povalujících se okolo. Protože už jsem v Asii něco málo procestoval tak z hlediska exotiky musím přiznat, že Peking je velkým zklamáním, např. v porovnání s HongKongem je mnohem méně „čínštější“, barevnější a živější. Jeho šedivost, nenápaditost a ponurost mi nejvíce připomněla Moskvu, i když přiznávám, že venkovní teplota minus 8 stupňů živosti a barevnosti moc nenahrává 🙂
Lidé v Pekingu jsou na tom podobně, šediví, unifikovaní a za každou cenu hledící si svého, výjimkou jsou jen lidé s funkcí, např. uniformovaní regulovčíci v metru nahánějící lidi do spořádaných front na vstup do vozu jsou velmi akční a běda komukoliv kdo překročí čáru předčasně ! 🙂 Také kvanta studentských brigádníku se slušivou rudou šerpou postávající u automatů na jízdenky a majících za úkol pomoci zoufalým cizincům koupit si lístek jsou příjemnou vychytávkou, ale bylo by mnohem příjemnější kdyby ovládali třeba i jen základy jazyka Shakespearova 🙂 Jakožto redaktor technického blogu o čínských produktech jsem s hrůzou zjistil, že jsem mnohem čínštější než domorodci a moje technická výbava složená z kombinace značek Meizu, Xiaomi, iFive a Chuwi byla mezi obyvateli Pekingu velmi neobvyklá. Z dlouhodobého pozorování místních v metru a na ulicích mohu prohlásit, že polovina obyvatel vlastní jablečný produkt a druhá polovina korejský, nejčastěji z provenience Samsungu. Počet spatření mobilů a tabletů námi tak oblíbených čínských značek bych mohl spočítat na prstech rukou mírně nešikovného dřevorubce, ale despekt k domácí produkci je asi normální v každé zemi 🙂
Mimo povinností zbyl čas i na něco málo turistiky a šílená rozloha náměstí Nebeského klidu či Zakázaného města skutečně bere dech. Kult osobnosti slábne a na portréty strejdy Mao Ce-tunga tak narazíte jen někde, ale všudypřítomná armáda vás nenechá na pochybách, kdo v Číně drží pevně v ruce kontrolu nad společností. Uniformovaní chlapci a děvčata bohužel nemají ani ždibec flexibility a tak když jsem se marně pokusil opustit Zakázané město stejným vchodem, kterým jsem přišel tak jsem byl dvojicí specialistů pro boj ve vysoké trávě bleskurychle odchycen a upozorněn lingvisticky výmluvnou gestikulací, že tudy opravdu ne. Inu proč ne, východ druhou stranou je jen asi dva kilometry daleko… Ale ke cti čínským kolegům lze bezesporu přičíst parádního automatického průvodce s podporou i naší mateřštiny a díky vestavěné GPS komentujícímu do sluchátek pamětihodnosti přesně podle místa kde se nacházíte.
Samozřejmě jsem nemohl odolat ani nákupům a díky strýčku Googlovi jsem měl dopředu najité lokace oficiálních obchodů Meizu, kde jsem doufal v získání vzorku nového M1 Note. Předchozí zuřivá emailová komunikace s ústředím mi bohužel optimismus do žil nenalila, protože mi bylo sděleno, že je velmi nepravděpodobné, aby kamenné obchody měly fyzicky kusy k dispozici jen pár dní po vydání. K mému překvapení v kamenném obchodě M1 Note měli nejen na ukázku ale i na prodej, ale moje nadšení nemělo trvat dlouho. S pomocí Google translátoru a opičích posunků jsem se čtyřčlenného osazenstva Meizu obchodu dotázal na cenu a po další translátorové odpovědi se mi protočily panenky. Namísto online inzerovaných 999 juanů mi byl 16 GB M1 Note nabídnut se slušivou 50 % přirážkou za 1499 juanů… Moje nevěřícné posunky směrem k vedle ležícímu MX4 za pouhých 1799 juanů se setkaly jen s krčením ramen a kostrbaté Google odpovědi o odlišnosti online a kamenných cen pro M1 Note. No potěš koště, mám vás lidičky rád ale tolik za M1 Note opravdu nedám, holt exkluzivní recenze nebude 🙂
Na závěr mého čínského pobytu jsem se konečně dočkal i uznání svého vybavení, když čínský celník kontrolující můj batoh uznale pokýval hlavou a zdviženým palcem ohodnotil moji Xiaomi powerbanku a lámanou angličtinou mi pogratuloval k dobrému výběru 🙂 Inu konec dobrý, všechno dobré a myslím, že jsem v Číně rozhodně nebyl naposledy, protože můj krátký pobyt postačil jen k letmému seznámení s místní kulturou a specifiky. Moje další kroky směřovaly na Filipíny a i tam se čínská stopa projevila, stánek Oppo plný novinek a sličná prodavačka, ale to už je jiný příběh 🙂