Hodnocení recenzenta
Xiaomi 11T Pro je vybavený telefon, který si dokáže svou cenu bez větších problémů obhájit. Kromě výkonného Snapdragonu 888 má výborný displej, skvělou výdrž, povedené MIUI i stereo reproduktory.
Xiaomi se svou, chvílemi velmi obsáhlou, flotilou různých modelů opravdu snaží pokrýt veškeré mezery, které by na trhu mohly nastat. Což je pro uživatele samozřejmě dobře, jen je občas těžké přijít na to, který model co dělá. Obhájí si Xiaomi 11T Pro svojí cenu a dokáže nabídnout dostatečnou výbavu? Při rozhodování vám může pomoct naše recenze Xiaomi 11T Pro!
Naše díky za zapůjčení telefonu na recenzi patří eshopu Xiaomicesko.cz, bez kterého by recenze Xiaomi 11T Pro nemohla být.
Balení – pozor, těžká váha
Proč zrovna těžká váha? Příslušenství v podobě USB-C kabelu, průhledného krytu ani papírových příruček to jistě nebude. Zbývá tedy nabíjecí adaptér. Ten by měl zvládat až neuvěřitelných 120W (20V/6A) a podle toho také vypadá. Lidové označení „cihla“ zde opravdu není nadnesené, protože obří velikosti také odpovídá obří váha. Asi poprvé za celou dobu, co se zabývám psaním recenzí, mi krabička sama vyklouzla z vrchního krytu jen vahou, která je uschovaná ve spodní krabičce. Naštěstí není nabíjecí adaptér tak velký, že by se nad nebo pod něj nevešla normální zástrčka, ale i tak je větší, než některé nabíječky pro netbooky.
Jinak karton krabičky je dle očekávání poměrně pevný a že by se telefonu něco stalo při přepravě je spíše nepravděpodobné.
Xiaomi 11T Pro a jeho obří nabíječka
Design a zpracování – nesourodý krasavec
Xiaomi a vlastně i ostatní výrobci, mají jen málo prostoru, jak odlišit všechny ty podobné telefony s velkým černým displejem vepředu. A tím jsou záda a hlavně segment kolem fotoaparátů. Xiaomi 11T Pro je důkazem, že se něco může opravdu povést a zároveň některé prvky nevypadají vůbec špatně při detailnějším pohledu. Telefon je sám o sobě poměrně velký, disponuje 6.67″ AMOLED displejem a záda jsou saténově bílostříbrná, téměř až do perleťové barvy. To je ta část, která se opravdu povedla a telefon vypadá už na první pohled na záda skvěle. Navíc se nejedná o lesklý povrch, ale má velmi jemnou strukturu, která je příjemná pod prsty. Obdobnou, jen hrubější, má například OnePlus 9 Pro. Modul fotoaparátů je také povedený. Má pěkný tvar a rozdělený do dvou segmentů. Krycí sklíčko má kolem sebe plastový rámeček, takže by se sklíčko nemělo tak jednoduše poškodit. Nicméně i díky tomu vystupuje celý modul poměrně nad povrch a telefon se při položení na stůl výrazně kýve. I když ono těch telefonů, které by se nekývaly moc není.
Krásná saténově perleťová záda
Přední strana je osazena displejem a nahoře uprostřed je umístěný průstřel s kamerkou a sluchátko. Displej si jako vždy zaslouží vlastní kapitolu, takže jen krátce. Jedná se o AMOLED panel se 120 Hz obnovovací frekvencí, má zakulacené rohy a je zcela plochý. Nad displejem, kromě sluchátka, zbylo místo jen pro proximity senzor a senzor okolního světla. Notifikační dioda je bohužel už minulostí u většiny telefonů. Jasně, telefon má AOD, ale malá dioda, která svítí nebo bliká, by se rozhodně neztratila.
Displej Xiaomi 11T Pro splňuje všechny moderní standardy
A poslední, co si zaslouží pozornost, je rámeček. Ten je na bocích a rozích matný, další díl je leštěný a ještě další díl je polo-průhledný akrylát. Dlouho jsem nemohl přijít na to, jestli je základ rámečku kovový nebo plastový a popravdě si nejsem jistý ani teď. Nekonzistentní kombinace na mě nepůsobí příliš dobře a ani tvarově, hlavně co se týče zploštění dole a nahoře, není moc pěkné. Vložený plast na horní hraně, spolu s logem Harman/Kardon, je vyloženě laciný a sráží celkový vzhled telefonu. Je možné, že jej výrobce po spolupráci byl nucen kvůli konstrukci nebo akustice nahradit právě plastem, ale tak jako tak to nevypadá moc dobře.
Modul s fotoaparáty je sice velký, ale alespoň pěkný
Na spodní hraně je výdech hlasitého reproduktoru, USB-C konektor, hlavní mikrofon a slot pro dvě Nano-SIM. Na horní hraně je pak zmiňovaný polo-průhledný akrylát, druhý výdech hlasitého reproduktoru (hurá, máme stereo) a iR dioda. Pravá strana pak hostí dvě fyzická tlačítka, která jsou celkem dobře umístěná, mají jistý stisk s dobrou odezvou pod prsty. Zapínací tlačítko zároveň slouží jako čtečka otisků.
Xiaomi 11T Pro váží pěkných 204 gramů a jeho rozměry jsou 164 x 77 x 8,8 mm.
Displej – vysoký standard
Výrobní technologie displejů se za posledních pár let opravdu hodně zvedly a jejich kvalita i v telefonech nižší třídy je většinou skvělá. A Xiaomi 11T Pro dělá čest své cenovce. Nejen, že disponuje opravdu pěkným výčtem zkratek, dokonce i reálné používání nasvědčuje tomu, že jsou založené na skutečných parametrech. Jedná se o AMOLED panel s podporou HDR10+, 120 Hz obnovovací frekvencí a dokonce Dolby Vision. Jeho nejvyšší jas se zastavil na 800 nitech svítivosti pro manuální nastavení a 1000 nitech pro automatický jas. Rozlišení 1080 x 2400 pixelů je pro rozměr 6,67 palce více než dostatečné pro konzumaci jakéhokoliv obsahu.
Xiaomi 11T Pro je velký telefon
Na papíru se tedy displej jeví jako opravdu high-end. Jak je na tom v praxi? Úplně stejně, jako na tom papíru. Displej je živý, jasný, vysoká obnovovací frekvence je skvělá i při normálním brouzdání internetem a ani na denním světle se s ním nebudete trápit. Sice už není léto, kdy displeje dostávají znatelně více zabrat díky silnému slunečnímu svitu, ale i tehdy si myslím, že nezklame.
Celkový rozsah jasu, tedy od nejnižšího po nejvyšší, mi vyhovoval jak pro používání venku, tak pro používání v nočních (nebo brzkých ranních) hodinách. Nezobrazovaly se žádné neduhy nebo příliš světlé barvy, vše bylo v pořádku. Ovšem nic jiného bych ani v téhle cenové kategorii neočekával.
Co se týče digitizéru, už dlouhé roky jsem nenarazil na nic, co by snad nefungovalo nebo se objevovaly nějací „duchové“ nebo cokoliv jiného. Stejně jako displeje se i digitizéry vyvíjejí a vše na Xiaomi 11T Pro fungovalo naprosto bez problémů i pro rychlé prsty při psaní nebo hraní her.
Komu by vyšší obnovovací frekvence nebyla pochuti, může si samozřejmě vybrat i standardních 60 Hz. Baterii to šetří a méně náročným uživatelům to bude stačit. Na druhou stranu, nenáročný uživatel si asi nebude kupovat telefon za 16 000 Kč.
Použitý AMOLED je opravdu skvělý
Jako obvykle mě potěšila funkce „aktivního displeje“, tedy jinak pojmenovaný „Always On Display“. Dají se zobrazovat všechny běžné informace od času a data až po rozličné notifikace.
Další fajn funkce, na kterou narážím až několik let po tom, co jí OnePlus integrovalo do svého OxygenOS, je nejen probuzení poklepáním, ale také zpětné uspání poklepáním na displej. Člověk nemusí hledat zapínací tlačítko, prostě jen udělá to samé gesto pro dva různé stavy.
Něco jako pozorovací úhly se u AMOLED displejů nemusí asi ani řešit, jsou téměř „nekonečné“.
Ještě vlastně jedna zajímavost a tou je krycí sklo displeje. Tím je Gorilla Glass Victus, které je dle slov výrobce „the toughest Gorilla Glass yet“, takže by mělo vydržet opravdu hodně, než se poškrábe.
Hardware a výkon – výkonový přebytek
Snapdragon 888. To je definicí dnešního high-endu, alespoň tedy v Androidím světě telefonů. Není nic, co by tohle osmijádro nezvládlo s grácií sobě vlastní. Graficky náročným hrám nebo programům pomůže Adreno 660 a 8 GB nebo 12 GB operační paměti. Integrovaná paměť může mít 128 GB nebo 256 GB.
To vše dává poměrně jasnou představu, kde se Xiaomi 11T Pro nachází v „potravním řetězci“ mezi telefony a jisté je jedno – bude mezi těmi nejlepšími. Samozřejmě také záleží na tom, jak se povede operační systém a MIUI 12, které je založeno na Androidu 11, jej rozhodně nikterak nedrží a jako uživatel máte k dispozici pěkných pár koní pod kapotou.
MIUI12 je vychytaný operační systém
Jakákoliv hra a jakákoliv aplikace, kterou jsem do telefonu nahrál, fungovala skvěle, rychle a bez jakýchkoliv zádrhelů. Cokoliv by se objevilo za chybu nebo sekání v aplikaci, můžeme s klidným srdcem svést na operační systém nebo samotnou aplikaci.
Další HW výbavou je například podpora 5G sítí, LTE, Bluetooth 5.2, NFC a dokonce i iR pro ovládání domácích spotřebičů. Takové zkratky, jako je AAC, aptX HD nebo LDAC jsou už u tohoto čipsetu samozřejmostí. Stejně jako podpora snad všech známých a v Evropě používaných navigačních systémů, jako je GPS, GLONASS, Galileo, Beidou nebo QZSS.
Jediné, co by mohlo chybět, je asi 3,5mm sluchátkový jack, ale ten je snazší už dnes neočekávat asi téměř nikde. So long, partner!
Zahřívání i při nabíjení nebo při hraní Genshin Impact bylo spíš menší, než jsem očekával, takže chlazení má telefon vyřešené poměrně dobře.
Níže ještě pár screenshotů z her a benchamarků.
Operační systém – MIUI 12
Definice Xiaomi z velké části leží na jeho operačním systému, resp. nadstavbě na Androidu. MIUI je tu s námi už pěkných pár let a za tu dobu si prošlo opravdu dobrým vývojem, od skvělého začátku, menší krizí ve středním věku až po opravdu dospělou verzi, ve které se teď nachází.
MIUI 12.5.13.0 Stable – tak se jmenuje celým jménem operační systém, který mě provázel po celou dobu recenze Xiaomi 11T Pro.
MIUI12 je vychytaný systém
Je nabitý všelijakými možnostmi a vychytávkami, které by vydaly na samostatnou recenzi, ne nutně kratší, než je ta, kterou právě čtete. Grafická nadstavba má opravdu co nabídnout hlavně pro ty z nás, které baví témata, úpravy vzhledu a celkově možnost si uspořádat vše podle sebe sama. Například ve výchozím nastavení je rozdělená notifikační lišta na lištu s notifikacemi aplikací (ta se spouští tahem dolů na levé straně lišty) a na lištu s rychlými přepínači (ta se zase stahuje na pravé straně lišty). Po pár dnech jsem zjistil, že mi tenhle způsob naprosto nevyhovuje, protože málokdy potřebuji do přepínačů, ale téměř vždy do notifikací. Naštěstí dává MIUI možnost si vybrat, zda používat tenhle styl, nebo postaru, kdy je vše v jedné liště (což je rozhodně můj případ).
Launcher je jako obvykle spíše jednodušší, ale podporuje notifikační „puntíky“ u ikon, grupování zástupců, složky, samozřejmě widgety i Google Discover. Pro většinu uživatelů bude pohodlně stačit. Pro nás náročnější, je tu vždy výběr v Google Play.
Ještě bych se slovem zmínil o notifikacích. U naprosté většiny telefonů jsem s nimi neměl problém, že přišly o trochu později, než jsem je třeba viděl na PC, ale v případě MIUI mi chodily i s několikahodinovým zpožděním. Možná se to chtělo jen trochu porozhlédnout v nastavení, ale výchozí chování notifikací je trochu méně spolehlivé, než jsem zvyklý. A to platí i pro kecálky typu Messenger, WhatsApp nebo Instagram.
Příjemná je integrace témat, kde si může i neregistrovaný uživatel vybrat s nemalého množství a přizpůsobit si tak vzhled ikon, lišty a celkově celého vzhledu UI.
Dokonce je možné si vybrat i v jakém stylu se budou zobrazovat nedávné aplikace. Tedy zda vodorovně po jedné, nebo svisle po čtyřech. Přirozeně jsem si vybral tu s vícero aplikacemi, přece jen je na to velký displej jak dělané. Možnost zobrazování jen jednoho okna v multitaskingu považuji za zbytečné plýtvání místem už dlouhou dobu a náhled čtyř aplikací je pro mě už dlouhou dobu to nejlepší. Velmi mě potěšila možnost rozmazat náhledy vybraných aplikací, jako je třeba fotoaparát, zprávy nebo bankovní aplikace. To je něco, co mi v OxygenOS u mého vlastního telefonu opravdu dost chybí. Jak to rozmazání, tak zobrazení spuštěných aplikací.
A poslední slovo bude patřit předinstalovaným aplikacím, kterých sice není mnoho, ale mohlo by jich být ještě méně. Uživatel by se měl sám rozhodnout, zda chce Netflix, Amazon, Aliexpress, Booking a několik dalších. Naštěstí jsou tytam doby, kdy takovéto aplikace nešly ani odinstalovat, takže stačí na ikoně podržet prst, vybrat Odinstalovat a potvrdit a aplikace se z telefonu smaže.
Za mě je tedy MIUI fajn a neměl jsem ji problém denně používat po několik týdnů. Sem tam se sice najde nějaké to „mínus“, ale masivně převažují plusy.
Baterie a výdrž – mula k neutahání
Xiaomi 11T Pro je můj asi třetí nebo čtvrtý telefon se Snapdragonem 888. Přistupoval jsem k němu, alespoň co se baterie a výkonu týče, stejně jako k ostatním. Tedy tak, že mi vydrží, no stěží den, možná pak maximálně do rána. A ani baterie s kapacitou plnohodnotných 5000 mAh mě papírově nepřesvědčila o tom, že by tomu mělo být jinak.
Jenže pak jsem šel do práce, vzal jsem si s sebou Xiaomi, streamoval Deezer jak na Wi-Fi, tak na datech, udělal několik desítek fotek, i nějaké to video, nevyhnutelně také nějaké ty sociální sítě, Messenger, navigaci v mapách atd. A když jsem se vrátil domů, měl jsem asi na 65% nabito. To je situace, na kterou jsem popravdě po zkušenostech s tímhle „žravým“ SoC z jiných telefonů i z různých článků a zkušeností ostatních, nebyl úplně připravený. Ale to samé se opakovalo pak několik dalších dní. Nevím jak toho Xiaomi dosáhlo, ale telefon je skutečně na úplně jiné úrovni výdrže na jedno nabití, než třeba relativně nedávno testované Realme GT nebo můj vlastní OnePlus 9 Pro.
Opravdu není problém se dostat běžně přes 7 hodin zapnutého displeje, výjimečně i přes 8 a když si zapnete nějaký ten spořící režim, nebo si přepnete na 60 Hz obnovovací frekvenci, nebudou moc velký problém i tři dny chodu na jedno nabití.
Výdrž na jedno nabití je opravdu skvělá
A pokud byste náhodou narazili na situaci, kdy by telefon byl těsně před vybitím, 120W nabíječka vás spolehlivě a velmi rychle této nepříjemné situace zbaví. Ano, je sice velká a těžká a nebudete se s ní chtít asi tahat, ale rychlost nabíjení je neskutečná. Podle výrobce by to mělo být z „nuly na sto“ za 17 minut. Což se mi sice nepotvrdilo, ale 22 minut je stejně tak jako tak rekordních.
Je škoda, že telefon nemá i bezdrátové nabíjení. Za roky používání jsem si na něj opravdu zvykl a telefon bez něj bych už spíš nechtěl.
A je sice pravdou, že v ostatních recenzích je výdrž zmiňována jen jako spíše lepší průměr nebo průměr, ale nemůžu si pomoct, celé tři týdny používání každý den mě přesvědčili o tom, že Xiaomi 11T Pro je telefon, na který se dá v tomhle ohledu spolehnout.
Konektivita – GPS, volání a sítě
V dnešní době by se dalo říct, že vlastně jakýkoliv telefon s cenou nad 15 000 Kč, má veškerou myslitelnou výbavu, alespoň co do konektivity. Ale přece jen se dají najít nějaké ty rozdíly a funkce, které mají jen některé vyšší telefony.
Samozřejmostí je podpora LTE, 5G, Bluetooth 5.2, Wi-Fi 6, NFC, GPS a všech ostatních navigačních systémů (Glonass, Beidou, Galileo atd.). Xiaomi má dokonce i iR diodu pro ty, kdo mají doma například TV. Chybí snad jen bezdrátové nabíjení a notifikační LED, i když s tou jsem se už definitivně rozloučil.
Se všemi zkratkami se váže také jejich funkčnost při reálném používání a asi nemá moc smysl se rozepisovat, protože kompletně vše fungovalo skvěle. Bez jakýchkoliv propadů v signálu, zpomalení, nenačítání SIM, polohování a trasování navigace perfektní i mezi vysokými domy Prahy. Bluetooth s podporou SBC, AAC, aptX nebo LDAC opět příkladné a stabilní. Posledních pár let vlastně ani není moc co psát v tomto odstavci, protože aby telefonu nefungovala některá z bezdrátových funkcí, tak to musí být opravdu něco levného nebo rozbitého.
Fotoaparát – mohlo by být i lépe
Vlastně všechny kritické body telefonu vyzněly dobře, ne-li skvěle, a fotoaparát je další takový bod. Ten dokáže rozhodnout, zda si vůbec takový telefon zákazník koupí. Focení a nahrávání videa již nějakou dobu patří mezi top priority a i když postupujeme ve zvyšování kvality v telefonech poměrně rychle, ne vždycky tomu tak musí nutně být.
Xiaomi 11T Pro má papírově spíše průměrný foťák, takže mě hodně zajímalo, jak si poradí se všemi možnými scénami a scénáři, které na něj mohou v průběhu testování padnout.
Ale nejprve pár důležitých zkratek a názvů, které se pojí s HW ale i SW výbavou. Hlavní fotoaparát má rozlišení 108 Mpx, nicméně reálně mají fotografie 12 Mpx. Se světelností objektivu f/1.75 (podle exifu ve fotografiích) by neměl mít senzor problémy ani za šera a ve tmě. PDAF zaostřování je dnes již standard. Co mě ale mrzí, je absence optické stabilizace, která by u telefonu za 16 000 Kč mohla být alespoň na hlavním senzoru. To že není na ostatních neberu jako nutné mínus, ale hlavní senzor by si jí zasloužil.
Modul s fotoaparáty vypadá dobře
Druhý senzor s 8 Mpx je určený pro Ultrawide čočku, která má záběr 120° a světelnost f/2.2 a bohužel postrádá jak optickou stabilizaci, tak i zaostřování.
A konečně třetí objektiv s 5 Mpx a f/2.4, který slouží pro makro snímky. A poprvé jej v recenzi asi nebudu záměrně ignorovat, nejen protože má zaostřování, ale protože jeho výsledky jsou docela dobře použitelné.
Nahrávání videa je pak limitované použitým HW. Pokud byste tedy chtěli z nějakého důvodu 8K video, Xiaomi 11T Pro jej umí. Za mě nemá moc velkou přidanou hodnotu a je lepší nahrávat ve 4K@60FPS. Až na 8K video, by měly všechny módy umět používat EIS, tedy elektronickou stabilizaci.
Záda telefonu jsou pěkná, škoda jen těch certifikačních značek
Začněme standardně popisem aplikace, která slouží k ovládání. Dlouho jsem neměl žádné Xiaomi v rukou, takže je pro mně aplikace Fotoaparátu vlastně nová a až na některé drobnosti musím říct, že mě bavilo jí používat. Lze si uživatelsky nastavit posloupnost různých funkcí, zda se má po spuštění přepnout do posledního používaného módu, lze zobrazovat vodováhu ve všech módech, mřížku i středový kříž, což jsou věci, které mám nastavené vždy, když mohu. Funkcí, které se dají nastavit, je samozřejmě opravdu velké množství – od AI, přes blesk, různých filtrů, zkrášlení, HDR, poměru stran a dalších. Samozřejmě nechybí ani nahrávání videa, zpomalené záběry, panorama, duální video, dlouhá expozice a mnoho dalších. Opravdu zde je asi úplně vše, co mě napadá. A mám jen malou výtku, a to k umístění funkce Super Makro. Ta není ve vysunovací liště vpravo, ani mezi standardními módy, ale je v normálním módu focení, ukrytá pod třemi čárkami vlevo. V režimu PRO je pod výběrem objektivu, což je také logický krok, protože se jedná opravdu o fyzicky oddělený senzor a ne jen nějaký výřez z hlavního foťáku.
Tak a teď konečně to nejdůležitější – jak Xiaomi 11T Pro fotí. Použitý hardware naznačuje alespoň průměrnou kvalitu výstupu (v tom dobrém smyslu slova průměrný) a praxe od toho není příliš daleko.
Snímky za denního světla jsou uspokojivé asi pro většinu uživatelů. Jsou dobře barevné, mají celkem dobrý kontrast a na první pohled jim moc nechybí. Na ten druhý pohled je celkem jasné, že na pozadí probíhá poměrně velký zásah v podobě doostřování. Některé detaily jsou hodně slité dohromady a kresba má měkké kontury. Ale celkový výsledek je celkem podle očekávání použitelný.
Senzor nemá problémy s přesvětlenými místy a se složitějšími scénami si poradí většinou poměrně dobře. Šum se drží za dne na nízké úrovni, takže ani ten vám nebude ve fotkách moc překážet. Snímky jsou dobře zaostřené až do rohů, kde pak prosvítá nějaká ta neostrost a šum, ale nic závažného.
A jak se to dnes „nosí“, spousta fotek je jako po zásahu HDR, kdy jsou stíny trochu moc světlé a i díky nižšímu kontrastu působí fotky trochu ploše. Ale to je problém snad všech telefonů posledních pár let. Příliš velký dynamický rozsah je pak spíš na škodu, než na dobrou fotku.
Pro noční focení je připraven samostatný noční režim nebo inteligentní přepínač v klasickém režimu focení. Oboje má hodně podobné výsledky, protože oboje je práce automatu bez možnosti manuálního nastavení. Spousta uživatelů se nechce nastavovat s nějakými parametry a nechají práci na nějaké umělé inteligenci, která by měl vyhodnotit složitost scény a nastavit se sama. Do jisté míry je to fajn, ale přece jen nějaká možnost změny alespoň ISO nebo délky závěrky by se hodila. Pro tyhle vymoženosti musíte do režimu PRO, který ale noční mód nemá.
Automatické přepínání se dá ale i vypnout, pokud by vám snímky připadaly horší, což pravděpodobně nenastane. Většina fotek s tím automatickým nočním režimem má delší prodlevu, ale většinou jsou lépe zaostřené a mají více detailů. Také si lépe poradí s přesvětlením například u pouličních lamp nebo rozsvícených nápisů a oken.
Nejen díky vysoké světelnosti objektivu je pro telefon jednoduché fotit v opravdu náročných a tmavých scénách. Málokdy narazíte na situaci, kterou by telefon alespoň nějak nedokázal zachytit. Opět se jedná o průměrné výsledky v dobrém smyslu slova.
Je to pár let zpět, co se výrobci začali předhánět, kdo bude mít nejvíc megapixelů a kdo nejvíc objektivů na zádech telefonu. Xiaomi 11T Pro se sice nijak neliší od konkurentů a přidává samostatný objektiv pro focení makro snímků. Prozatím všechny telefony, které takovou funkci nabízely, naprosto propadly při posouzení kvality a nemělo vůbec smysl se něčím takovým reálně zabývat.
Xiaomi na to jde ale takříkajíc od lesa. Snímky mají sice jen 5 Mpx, ale objektiv má zaostřování a ještě poměrně dobrou světelnost f/2.4, takže předpoklady bychom už měli. A výsledky musím říct, že mě vlastně i překvapily. Dá se fotit opravdu zblízka, odhadem tak 3-4 cm a když se foťáku trochu pomůže nastavením ISO nebo alespoň expozice, můžete dostat vážně skvělé záběry, které jinak nemáte telefonem bez externího objektivu jak udělat. Takže pokud hodně fotíte makro fotky, Xiaomi 11T Pro je skvělý nástroj.
Ultrawide senzor je bohužel osekaný téměř o všechno. Nemá ani zaostřování ani stabilizaci, takže výsledky jsou hodně nahraně a jakmile je horší světlo, klidně bych je označil za nepoužitelné. Barvy sice nejsou úplně špatné a i kontrast ujde, ale neostrost v rozích bez možnosti softwarové korekce a bez zaostřování fotky degraduje. Takže za dobrého denního světla fajn, ale jakmile se slunce posune za obzor, je lepší zůstat u hlavního senzoru.
A konečně video, častá to bolístka všech smatphonů. A Xiaomi to ode mně schytávalo oprávněně vlastně vždy, protože jejich telefony nikdy nedokázaly nahrávat v uspokojivé kvalitě zvuk a obraz dohromady. Jenže… Xiaomi 11T Pro (a předpokládám i další z novějších řad) tohle umí a umí to dobře. 4K rozlišení při 60 snímcích za sekundu je ostré, barevné a ani ostřejší světlo jej nerozhodí. Jasně, chybí optická stabilizace a ta elektronická jen tak tak stíhá otřesy při chůzi, ale celkově vypadá video fajn. Ale to Xiaomi umělo vždycky. Horší to bylo se zvukem.
To je naštěstí asi už duchem minulosti, protože i nahrávání a kvalita zvuku je konečně tam, kde by měla být. Ani hlučná pražská křižovatka nedělá mikrofonům problém zachytit zvuky projíždějících tramvají, autobusů a aut. Takže za mě paráda.
Při nahrávání je také možné přepínat mezi objektivy, takže pokud byste potřebovali přiblížení nebo naopak širší záběr, tak to není problém. Dokonce můžete nahrávat i tím SuperMacro objektivem, nebo nahrávat v HDR. Možností je nepočítaně a Xiaomi se konečně tedy může zařadit do fronty i pro náročnější uživatele, kterým záleží na videu.
Jsem opravdu rád, že tohle můžu konečně o nějakém telefonu Xiaomi napsat.
Zvuk – Harman/Kardon s otazníkem
Poslech hudby je pro dnešní smartphony jednou ze základních funkcí, které musí podporovat. Kde jsou ty doby, kdy jsme si museli takovou funkci dodělat ručně v Symbianu S60. Dnes je taková věc naprosto nemyslitelná. A vlastně všechny dnešní telefony umí přehrávat obstojně. I když 3,5 mm jack je už opravdu výjimkou, u nás na Gizchina.cz naposledy asi Realme 30 5G, je potřeba nějaká ta redukce pro převod z digitálního do analogového výstupu. Tu bohužel s telefonem nedostanete, takže si musíte obstarat vlastní.
Hudební přehrávač je dostačující
Pro takové potřeby jsem samozřejmě vybaven a moje věrná redukce CX-PRO utáhne všechna běžná sluchátka. Pokud byste měli problémy například s hlasitostí, spousta telefonů nehraje příliš hlasitě, je možnost si v nastavení zapnout i mód pro určitě věkové skupiny – méně než 30 let, 30-60 let a starší 60 let. Každé nastavení změní kromě hlasitosti i poměr vyšších tónů vzhledem ke snižující se citlivosti uší, které jde spolu s věkem ruku v ruce. To je zajímavá funkce, kterou jsem asi nikde ani nezaregistroval. Říká se, že člověk nad 25 let ztrácí schopnost slyšet tóny vyšší, než nějakých 18 kHz (což můžu z vlastní zkušenosti potvrdit) a tohle může pomoct spoustě lidí.
Samozřejmostí je také integrovaný ekvalizér a Dolby Atmos. To pro poslech přes sluchátka nepoužívám, ale u Xiaomi 11T Pro se bude tahle funkce docela hodit. Jen ne pro sluchátka, ale pro hlasité reproduktory. Ty mají za sebou věhlasnou značku Harman/Kardon, takže by poslech měl být na první dobrou skvělý. Ten podmiňovací způsob není ale vybraný jen tak náhodně. Když jsem poprvé pustil nějakou hudbu na hlasité reproduktory, nebyl jsem si úplně jistý, jestli je to jen akustikou kolem mě nebo čím, ale zvuk je pichlavý a nevyvážený (na poměry hlasitých reproduktorů v telefonu samozřejmě), je téměř kompletně bez náznaku nižších tónů a celkově není moc příjemný. A právě tehdy přišel vhod ekvalizér nebo Dolby Atmos, který dokázal vykouzlit alespoň o trochu lepší a poslouchatelnější zvuk, než při výchozím nastavení. Přitom jsou reproduktory poměrně schopné a umí zahrát daleko lépe i hlubší tóny a sykavky vám nepropíchnou uši. Zvláštní nastavení, které jsem asi jinde neslyšel.
Stereo by Harman/Kardon
Závěr recenze Xiaomi 11T Pro
Pokud jste dočetli recenzi až k závěru, asi tušíte, že Xiaomi 11T Pro je celkově povedený telefon. Pokud jste přeskočili rovnou na závěr, můžete si také ve zkratce přečíst proč tomu tak je.
Ve všech hlavních a důležitých bodech je telefon silný – od překvapivě skvělé výdrže, přes výborný displej, odladěný systém, skvělé nahrávání videa, extrémně rychlé nabíjení, poměrně schopný fotoaparát až po celkovou HW výbavu, která zahrnuje i Snapdragon 888.
K těm horším patří širokoúhlý foťák, absence optické stabilizace alespoň na hlavním senzoru, zvláštní kombinaci materiálů rámečku a celkově jeho design.
Za cenu 16 000Kč se jedná o dobrý kup, kterého nebudete s velkou pravděpodobností litovat. Jedině, že by vám neseděl použitý operační systém MIUI. Protože po hardwarové stránce je Xiaomi 11T Pro vybavený dobře a jako celek funguje skvěle.
Pokud byste na něj dostali zálusk, můžete se podívat na Xiaomicesko.cz, bez kterých by recenze Xiaomi 11T Pro nemohla proběhnout. Takže ještě jednou díky!
