Hodnocení recenzenta
Na Xiaomi Mi Max 3 se můžete dívat jako na tablet s telefonními funkcemi nebo jako velký telefon, který vám zprostředkuje jakýkoliv multimediální off-line i on-line obsah, aniž byste museli zapínat počítač či notebook.
Nejnovější zástupce řady Max od Xiaomi s modelovým číslem 3 se drží téměř všech trendů v současném mobilním světě. Můžete počítat s větším a užším displejem, tenkými rámečky či duálním hlavním fotoaparátem. Výřezu v displeji se ale nedočkáte, což nemálo zájemců určitě uvítá. Hned na úvod je ale potřeba dodat, že tento spíše phablet než telefon bude úzkoprofilové zboží pro specifickou skupinu zájemců. Za zapůjčení telefonu k recenzi děkujeme e-shopu xm.cz,
BALENÍ
Popisovat obsah balení je už taková obehraná písnička. Až na pár výjimek u dražších telefonů nemůžete s ničím navíc počítat a balení Mi Max 3 na tom není jinak. Přibalena je tedy nabíječka, USB-C kabel, brožurka a špendlík na šuplík SIM karet.
DESIGN A ZPRACOVÁNÍ
Až na pár světlých výjimek jsem zpracování telefonů Xiaomi vždy chválil bez ohledu na to, zda to byl telefon za tři tisíce, anebo za deset tisíc. Pochvalu za dílenské zpracování si zaslouží i Max 3. Tělo je sice z plastu, ale ten je pevný a sestavení jednotlivých dílů je naprosto precizní. Přechody mezi díly, kde se nachází antény, jsou po hmatu absolutně neznatelné. Vzhledem k tomu, že mám telefon v černé barvě, jsou tyto přechody i vizuálně těžce postřehnutelné. I přes svoji velikost, vyjádřenou těmito čísly 176,2 x 87,4 x 8,0 mm, se telefon dobře drží, díky výrazně oblým bokům telefonu, které výrobce použil např. u modelu Mi A2. Příjemnému držení napomáhá i polomatná povrchová úprava zad, která neklouže a otisky prstů na ní také příliš neulpívají.
Rozmístění jednotlivých hardwarových prvků je zcela tradiční, takže si na ovládání telefonu nebudete muset nijak zvlášť zvykat. Zapínací tlačítko a regulátor hlasitosti jsou na pravém boku a lehce se viklají. Jejich stisk je ale jistý s dobrou odezvou. Na opačné straně sídlí šuplík pro SIM karty. Bohužel opět jde o hybridní variantu. Ať mi nikdo neříká, že do takto velkého telefonu by se nevešla samostatně i paměťová karta, když u výrazně menšího Redmi 6 to nebyl problém. Spodní strana je zabrána výstupy pro mikrofon, hlasitý reproduktor a USB-C konektor. Třikrát sláva za něj. Reproduktor umí hrát hodně nahlas a čistě i na maximální hlasitost. Na dlouhodobý poslech hudby to samozřejmě není, ale film ozvučí bez problémů. Na horní stranu výrobce umístil čidlo infraportu a výstup na sluchátka.
Přední straně telefonu dominuje velký 6,9palcový displej s oblými rohy a tenkými rámečky kolem všech čtyř stran. Nad displejem je nezbytný reproduktor sluchátka, přední kamera i notifikační LED, která je přesně v duchu tradic Xiaomi jen bílá, malá a s nepříliš výrazným svitem, takže její blikání lehce přehlédnete. Po otočení telefonu na vás žádné překvapení nečeká, duální kamera s LED bleskem má své místo v levém horním rohu a jako vždy vyčnívá nad rovinu zad. Čtečka otisků prstů je umístěna v horní třetině telefonu, takže ji lze bez problémů nahmatat i když nemáte prsty jako balkánský kapsář. Čtečka funguje bleskově a poradí si i s ne zcela přesně položeným prstem.
DISPLEJ
Jak už jsem se zmínil v předchozí kapitole, displej disponuje úhlopříčkou 6,9 palce, a bude to určitě hlavní důvod, proč si tento telefon koupíte. Musíte zkrátka vědět, proč takto velký displej potřebujete. Použitý panel je typu IPS s rozlišením 2 160 x 1 080 px, tedy dnes moderní poměr stran 18:9. Displej si zaslouží pochvalu za příjemnou sytost a podání barev, které si dále můžete dle vlastních preferencí v nastavení upravit i výbornou čitelnost za jakýchkoliv světelných podmínek. V noci vám nevypálí oči i díky čtecímu režimu a na slunci naopak nebudete muset mžourat a pracně luštit, co že to na displeji zrovna je. Maximální jas si hravě poradí i s přímým slunečním svitem. Bonusem navíc je podpora probuzení telefonu poklepáním, u kterého se ale musíte naučit klepat jen polštářkem prstu. Pokud poklepnete i jen částečně nehtem, telefon nereaguje.
HARDWARE A VÝKON
Srdcem telefonu je osmijádrový procesor Qualcomm Snapdragon 636 s frekvencí 1,8 GHz a grafikou Adreno 509. Procesor doplňuje 4GB RAM a 64GB interní úložiště, připlatit si však lze i za provedení s 6 GB RAM a dvojnásobnou uživatelskou pamětí. V českých e-shopech však zatím narazíte jen na verzi s menší kapacitou obou pamětí. Výkon telefonu odpovídá střední třídě, což potvrzuje i výsledek benchmarku Antutu, který skončil na necelých 120 tisících bodů. Bez problémů si tak zahrajete i graficky náročnější hry či přehrajete 4K videa v H.265. Síly procesoru dojdou až u přehrávání 4K HDR videí.
Rychlost úložiště nijak výrazně neexceluje, ale ani není brzdou pro systém či při přenosu dat z a do počítače. Sekvenční přenos se pohyboval stabilně kolem 25 MB/s v obou směrech. Z udávaných 64 GB kapacity je reálně pro vaše data k dispozici cca 52 GB.
OPERAČNÍ SYSTÉM A PROSTŘEDÍ
Slušný hardware nezabíjí ani neodladěný software, což by mě u Xiaomi překvapilo. Telefon dorazil s nainstalovaným Androidem 8.1 Oreo s tradiční nadstavbou MIUI ve verzi 9.6. Určitě ale brzy dorazí aktualizace na verzi 10. Jako vždy mohu k systému doplnit, že pokud jste na jeho specifika zvyklí, pak vám nebude činit žádné potíže se v něm zorientovat. Nováčci, zejména ti méně zdatní, pak budou některá nastavení hledat obtížněji. MIUI sice umí spoustu věcí navíc oproti čistému androidu, ale pro běžného uživatele může být takto upravený systém hodně složitý na prvotní nastavení, což mám ověřeno ze svého okolí. Výtku si zaslouží i hrubá matice ikon v poměru 4 x 6. Na jednotlivých obrazovkách tak zůstává zbytečně nevyužité místo.
Systému nechybí nic zásadního, na co jste v MIUI u jiných telefonů zvyklí, na druhou stranu ale také nepřináší nic navíc oproti např. Redmi 6, což je telefon, za který dáte méně než polovinu ceny Mi Max 3. Máte tedy k dispozici Druhý prostor pro oddělení pracovních a soukromých dat, Duální aplikace, plovoucího zástupce Quick ball, či klávesové zkratky. Hodně využívaný nejspíš bude režim ovládání jednou rukou, jelikož takto velký telefon se jednou rukou opravdu moc ovládat nedá. Míru zmenšení aktivní plochy lze nastavit ve třech úrovních, které odpovídají displejům s úhlopříčkou 4,5 palce, 4 palce a 3,5 palce.
BATERIE A VÝDRŽ
Telefon s velkým displejem potřebuje i dostatečně dimenzovanou baterii, což ta osazená Mi Max 3 s kapacitou 5 500 mAh bezpochyby splňuje. V kombinaci s dobře odladěným systémem a moderním procesorem mi telefon vydržel v provozu tři celé dny. Telefon byl neustále připojen k Wi-Fi či LTE síti, měl jsem zapnutu push synchronizaci dvou mailových účtů, komunikoval přes Hangouts a uskutečnil každý den kolem deseti hovorů. Nezapomněl jsem na brouzdání po internetu i několik desítek minut denního hraní méně náročných her. Pokud telefon jen ležel na stole, ubylo z baterie jen cca 0,5 % její kapacity. Přes noc v režimu Letadlo pak jen 1 %.
Stejně dobré zprávy jako u výdrže na vás čekají i pokud sáhnete po nabíječce. Telefon je vybaven rychlým nabíjením Quick Charge od Qualcommu, které baterii ze zbývajících 20 % do plné kapacity nabije za necelé 2 hodiny. 90% kapacity dosáhnete za pouhých 80 minut, zbylých 10 % pak už opravdu trvá velmi dlouho.
KONEKTIVITA
K této kapitole by stačilo napsat, že kromě onoho nešťastného NFC, telefonu nic neschází. O kompletní výčet a zkušenosti s bezdrátovými technologiemi vás ale neošidím. Samozřejmá je podpora LTE a pravděpodobně i VoLTE. Proč pravděpodobně? Stejně jako u telefonu Redmi 6 není v nastavení přímo volba pro aktivaci této funkce, jen přepínač, který umožní přepnout datové přenosy na druhou SIM kartu, pokud je zahájen VoLTE hovor. U Redmi 6 se při odchozím hovoru na telefon, který VoLTE podporoval, zobrazila na displeji indikace HD vedle čísla volaného, jenže u tohoto telefonu již nikoliv. Věřím, že VoLTE telefon podporuje, ale nijak výrazně to nedává najevo.
K internetu se připojíte také přes duální Wi-Fi, která podporuje i rychlé sítě 802.11ac. Citlivost na sílu signálu je mírně horší. V místech, kde mi jiné telefony bez problémů vydržely připojené k síti, se už Mi Max 3 odpojoval. Nejde však o nic dramatického, jen si ve výjimečných případech budete muset signál trošku pohledat. Bluetooth konektivita je ve verzi 5.0 a u ní jsem nezaznamenal žádné problémy, telefon se spárovat jak s náramkem Mi Band 2, tak i s handsfree v autě.
Pokud patříte mezi příznivce rádiových vln, potěší vás telefon přítomností FM rádia. Musíte mít ale štěstí na kvalitní signál vaší oblíbené stanice, telefon je totiž schopen naladit pouze silné frekvence. Ty slabší vůbec nepřehraje a nepomohly různé psí kusy, které jsem dělal s kabelem od sluchátek, který slouží jako anténa. Zapomenout musíte ale na informace poskytované přes RDS.
Infraport, jehož činnost spravujete přes předinstalovanou aplikaci Mi Ovladač, si hravě poradil i se starší televizí Panasonic a po doinstalování vhodné aplikace i s RGB LED žárovkou.
GPS
Lokalizační funkce zastupuje tradiční GPS, GLONASS i BDS. Fix pozice byl opravdu bleskový, ovšem přesnost nebyla úplně stoprocentní. Kdybych ji měl oznámkovat jako ve škole, dal bych jedna mínus. Pro drtivou většinu aktivit s GPS, včetně geocachingu, bude telefon velmi dobře použitelný. Lokalizační funkce navíc doplňuje elektronický kompas, který stačí po spuštění rychle zkalibrovat, což provedete přímo v předinstalované aplikaci kompasu a je připraven k provozu.
FOTOAPARÁTY
Použitý duální fotoaparát tvořený 12Mpx hlavním snímačem a 5Mpx pomocným pro lepší podání hloubky ostrosti najdete i u jiných modelů Xiaomi. V tomto však tandem dvou snímačů příliš dobrou práci neodvádí. Fotky trpí na přepálená místa a to ani nemusíte fotit v protisvětle. Kresba vás také neuchvátí, detaily se poměrně výrazně slévají. Bohužel lepších výsledků nedosáhnete ani aktivací HDR režimu. Za šera pak zasáhne software, který dokáže poměrně slušně vyretušovat obrazový šum, ovšem na úkor ostrosti. Dobrou zprávou je, že ostření je rychlé za jakýchkoliv světelných podmínek. Přední kamera pro selfie fotky disponuje 8Mpx snímačem, který si s jasnými částmi scén neporadí už vůbec a HDR režim zesvětluje celou fotku ještě výrazněji než u zadní kamery. Do galerie ukázkových fotek přikládám i výřezy ve velikosti 1:1.
Nikterak vás neohromí ani natočená videa. Sice netrpní na špatný záznam zvuku, jako jiné telefony od Xiaomi, ale obrazová kvalita je na dnešní poměry opravdu špatná a nezachrání to ani 4K rozlišení. V nastavení sice můžete aktivovat stabilizaci obrazu, která je pochopitelně elektronická, ovšem její účinnost je minimální.
Aplikace fotoaparátu nevybočuje ze zaběhnutého standardu MIUI s poměrně bohatými možnostmi nastavení. Určitě se najdou lepší a snadněji ovladatelné aplikace, ale na rychlé zachycení potřebné momentky bez problémů stačí.
ZÁVĚR
Telefon nebo chcete-li phablet Xiaomi Mi Max 3 je zařízení pro úzkou cílovou skupinu zákazníků, kterým bude sloužit jako téměř jediné zařízení pro spojení se světem v jakékoliv on-line podobě. Velikost displeje umožňuje poměrně slušně prohlížet i webové stránky neoptimalizované pro mobilní zobrazení. Posloužit může osobám s horším zrakem, pro které je zobrazení ať už webu či aplikací na standardních chytrých telefonech hůře čitelné.
Po stránce hardwaru i softwaru nelze Maxu 3 prakticky nic vytknout. Výkon je dostatečný na jakoukoliv běžnou činnost i hraní náročnějších her. Hardcore mobilní hráči samozřejmě sáhnout po telefonu s výkonnějším procesorem, všem ostatním bude výkon dostačovat. Systém je výborně odladěn, žádných prodlev při jakékoliv činnosti či pádů aplikací se nedočkáte. Dílenské zpracování je taktéž na jedničku.
Jediným skutečně slabým místem jsou fotoaparáty, které produkují v lepším případě jen průměrné fotky i videa. Pokud však nemáte vyšší ambice, než plnit momentkami svoji facebookovou zeď či Instagram, pak i zde Max 3 svoji práci odvede k vaší spokojenosti.
Za zapůjčení telefonu k recenzi děkujeme e-shopu xm.cz, kde si můžete Mi Max 3 pořídit v 64GB verzi za aktuální cenu 7 677 Kč.