Hodnocení recenzenta

Xiaomi na nás opět útočí cenou a opět se mu to docela povedlo. Vlajková loď v ceně vyšší střední třídy s vyváženou výbavou a velmi silným SoC v podobě Snapdragonu 845 a novým systémem GPS s duální frekvencí. A pozor, Mi 8 se naučilo nahrávat zvuk u videí! Třikrát hurá. Jeho koupí rozhodně neprohloupíte, telefon je to krásný, skvěle zpracovaný a následuje všechny moderní trendy. Tedy má nepraktické vykrojení displeje a nemá 3,5 mm jack.

8
Hodnocení: X/10

Předešlá vlajková loď Xiaomi, Mi 6, nebyla zrovna zářným příkladem po obdobně „šedém“ modelu Mi 5. Xiaomi kvůli pověrčivosti tamní částí světa vynechalo model Mi 7 a rovnou skočilo na výroční osmičku. Xiaomi Mi 8 totiž oslavuje 8 let společnosti a mělo by tedy být celkově vyváženější, než jeho předchůdci. Zda se to Xiaomi povedlo se dozvíte z následujících řádků recenze Xiaomi Mi 8.

Za zapůjčení Xiaomi Mi 8 patří díky Xiaomimobile.cz!

 

Balení

Xiaomi nikdy nedávalo příliš příslušenství do balení k telefonům a Xiaomi Mi 8 není výjimkou. Elegantní černá krabička se stříbrno-duhovou osmičkou ukrývá telefon, 2,5A nabíječku, USB-C kabel, redukci z USB-C na 3,5 mm jack a poloprůhledné černé kouřové pouzdro. Z ostatního příslušenství najdeme klasicky návod a záruční list a pin pro vytáhnutí šuplíku pro dvě NanoSIM karty.

Trochu mě mrzí, že Xiaomi k telefonu přidává gumové pouzdro a ne silikonové, nebo nějaké plastové s příjemnější povrchovou úpravou.

Design a zpracování

Řada telefonů Mi byla vždy kompaktnější vyšší třída, která konkurovala ve své době velkým „plackám“ ostatních výrobců. Jak jde ale čas dopředu, zvětšují se i telefony z této řady natolik, že Xiaomi Mi 8 je téměř stejně velké jako jeho ostatní stájoví kolegové v podání Mi Note a Mi Mix.
Xiaomi Mi 8 je osazený 6,21″ displejem s neobvyklým poměrem stran 18,7:9 a rozlišením 2248 x 1080 pixelů. Telefon je tedy poměrně protáhlá placka s rozměry 154,9 x 74,8 x 7,6 milimetrů a vahou plnohodnotných 175 gramů.

Telefon má, kromě použitého Gorilla Glass 5 na displeji, to samé sklo i na zádech. Mělo by tedy být velmi odolné proti škrábancům. Na zádech se také nachází vertikální modul dvojitého fotoaparátu a přisvětlovací duální LED. Jen kousek od fotoaparátu je kolečko čtečky otisků, která je umístěná poměrně přesně na ukazováček.
Kromě těchto dvou elementů je na zádech pouze znak MI a několik řádků dalšího nepříliš podstatného psaní a značek. Skleněná záda nepatří k nejkluzčím, ale rozhodně bych štěstí nepokoušel a pro jistotu na telefonu nosil kouřový obal, který je v balení s telefonem.


Přední strana je, jak jinak, osazena displejem, který si ale zaslouží vlastní kapitolu. V displeji nahoře je velmi široký výřez, který v sobě integruje spoustu senzorů, notifikační LED a iR kamerku společně s klasickou selfie kamerkou a infračervenou kameru s infračerveným světlem. Plný 3D sken tváře tedy z normálního Xiaomi Mi 8 nedostanete, ten je pouze v nejvyšší verzi Explorer. Rámečky jsou tedy poměrně efektní na pohled, ale velký výřez v displeji celkový dojem poměrně kazí a rozhodně to není naposledy, kdy ho v recenzi zmíním.

Spodní hrana je poměrně strohá, jelikož nabízí pouze USB-C konektor, hlasitý repráček a mikrofon.

Na horní hraně najdeme pouze malou tečku, za kterou se skrývá mikrofon. Levá strana obstarává slot pro dvě NanoSIM a na pravé straně jsou dvě fyzická tlačítka. Horní slouží pro regulaci hlasitosti a dolní je samozřejmě tlačítko zapínání. Obě dvě mají velmi dobrý a jistý stisk se skvělou odezvou a jsou i dobře umístěná. Palcem pravé ruky jsem vždy dosáhl na zapínací tlačítko. Hlasitost bych ale raději viděl na druhé straně, ale to jsou již pouze moje osobní preference.

 

Díky zaobleným rohům a zaoblenému sklu na zádech, se telefon výborně drží v rukou a jedinou jeho nepohodlností jsou pouze jeho rozměry.

Displej

Móda velkých displejů a malých rámečků je v plném proudu a Xiaomi Mi 8 samozřejmě nemůže zaostávat za konkurencí. Je poměrně škoda, že disponuje velkým výřezem v displeji, který kazí celkový dojem z tak velkého displeje. Displej je typu Super AMOLED, má nezvyklý poměr stran 18,7:9 a rozlišení 2248 x 1080 pixelů. Zvláště rozlišení vítám a jsem rád, že se výrobci odnaučili osazovat displeje s extrémním rozlišením UHD nebo i vyšším.
Čeká nás tedy velmi pěkná a kvalitní podívaná, jelikož displej je opravdu skvělý kus panelu. Zobrazení všech barev barevného spektra by měl zaručovat standard DCI-P3, užívaný ve filmařském průmyslu. Také rozsah jasu je skvělý a i při manuálním nastavení nebude mít většina uživatelů problém ani v jednom extrému – tedy v noci můžete klidně brouzdat internetem a za slunného letního dne uvidíte vše potřebné. Pokud byste však v některém ze slunných dnů přece jen neviděli na displej příliš dobře, automatické podsvícení dokáže vytáhnout z displeje ještě téměř třetinu jasu navíc. A v takovém případě je čitelnost i v letních dnech opravdu velmi dobrá.

Regulace jasu je rychlá a změny podsvícení nenechají uživatele čekat.
S digitizérem jsem byl spokojený tak, jako u většiny Xiaomi, které mi kdy prošly rukama. Xiaomi si prostě na digitizéru dává záležet a displej registruje doteky velmi přesně a rychle.
Konečně se také dostalo na vylepšenou funkci DT2W, tedy dvojitého poklepání pro rozsvícení displeje. Ve všech předešlých Xiaomi mi totiž nikdy tento systém nepřipadal dotažený dokonce, jako to mělo např. Meizu nebo OnePlus. Xiaomi Mi 8 se ale předvedlo a systém probuzení poklepem funguje skvěle. Je ale opět škoda, že se v softwarové části firmy nezaměřili také na DT2S, tedy poklepáním pro uspání. Na ploše by mi to nevadilo, ale na zamykací obrazovce mi to přišlo trochu nedotažené (opět reference k OnePlus, které to umí a jde o příjemnou a praktickou funkci).

Potěšila mě přítomnost AlwaysOn displeje, tedy stejného principu, jaký využívají Samsungy na svých AMOLED displejích. Ten se dá vypnout, zapnout a nastavit mu čas, kdy má být aktivní. Což je sice trochu spartánské nastavení, ale i to stačí. Zobrazování hodin, data a notifikací funguje dobře.

Hardware a výkon

Nebylo by to Xiaomi, kdyby ve svém vrcholném modelu dané řady nemělo téměř to nejlepší, co se dá koupit. Velmi výkonné řešení v podobě SoC Snapdragon 845, tedy v technické řeči 4 x 2,8 GHz Kryo 385 Gold a 4 x 1,8 GHz Kryo 385 Silver, jde opravdu o jeden z nejvýkonnějších integrovaných procesorů na trhu. Velmi zdárně mu sekunduje grafické jádro Adreno 630 a pěkná dávka operační paměti o velikosti 6 GB. Už jen tyto údaje a odladěné MIUI 9.6 dávají tušit, že nedostatkem výkonu telefon rozhodně nebude trpět ještě pěkných pár let.
Interní paměť začíná na 64 GB, přes 128 GB až k finálním 256 GB, což opravdu musí stačit i velmi náročným uživatelům.
Trochu zamrzí absence iR diody, když jej mají níže postavené telefony v hierarchii a 3,5 mm jack už také, bohužel, není v módě. A tahat s sebou nějakou redukci mi příliš pohodlné nepřipadá. A bezdrátová sluchátka… ale to je debata na jiný článek.
Na druhou stranu má Xiaomi Mi 8 jako první na světě celkem zajímavou věc v podobě dvoufrekvenční GPS, o které napíšu pár slov v samostatné kapitole.
Ostatní výčet všech možných zkratek v podobě DualBand WiFi 802.11 a/b/g/n/ac, BT 5.0, aptX HD, rychlé nabíjení QC 4.0+, IOS a AI u fotoaparátu a mnoho dalších.

Reálný výkon v aplikacích je více než dostatečný, ale pro lepší představu předkládám nějaké ty výsledky benchmarků. V AnTuTu v7.1.0 zaskórovalo Xiaomi Mi 8 pěknými 265894 body a v žebříčku výkonnosti v AnTuTu se tak řadí mezi 10 nejvýkonnějších zařízení.

Co se herního výkonu týče, odráží to číslo ze syntetických testů a veškeré hry jely jako po másle a pokud by snad nejely, HW problém to téměř jistě nebude.

Systém – MIUI 9.6

Přestože Xiaomi již také pracuje s čistým Androidem v některých svých telefonech, majorita modelů má samozřejmě notoricky známou nadstavbu MIUI. Ta se řadí k jedněm z nejlépe hodnocených nadstaveb celého androidího světa. MIUI je velmi komplexní a „nabušená“ nadstavba, který zasahuje do všech koutů Androidu a mění jej podle svých představ a požadavků.

Xiaomi Mi 8 jsem testoval s poslední dostupnou aktualizací na MIUI 9.6.7. a její odladěnost byla na skvělé úrovni. Nesetkal jsem se s žádným pádem aplikace nebo zaseknutím telefonu po celou dobu testování. Jedinou výtku k chodu bych měl k některým animacím např. na ploše nebo při přechodech aplikací. Tehdy se mi animace nezdály úplně plynulé, ale to je opravdu drobnost.

MIUI je vybaveno nepřebernou škálou drobných vylepšení a jedním z nich je i možnost „skrýt“ výřez displeje černým pozadím. Telefon vypadá více celistvě, ale problém s nefunkčností notifikační lišty to bohužel nemůže vyřešit. Ikony upozornění, na které jsou uživatelé Androidu (nebo alespoň já ano) již tolik let zvyklí, tam prostě nejsou. Zobrazuje se pouze hodiny, sítě a baterie. Pro vše ostatní musí uživatel stáhnout lištu a podívat se, jestli mu přece jen něco neuniklo. Opravdu doufám, že se otravného výřezu v displejích výrobci zbaví co nejdříve, nebo jej alespoň nahradí něčím menším, než je 2/3 šířky displeje široký „notch“.

MIUI v poslední verzi dokázalo zaujmout i tak zapáleného fandu čistého Androidu v podání OxygenOS, jakým od jisté doby jsem a s klidným svědomím jej můžu, až na některé drobnosti, v podobě aplikace fotoaparátu nebo ne zrovna přehledného Nastavení.

Kdysi dávno bylo MIUI považováno za paměťově velmi náročnou záležitost a tou je i dnes. Nicméně díky vzrůstající kapacitě operační paměti, která je v případě Xiaomi Mi 8 pěkných 6 GB, mít problémy rozhodně nebudete a nikdy se asi nestane, že by se paměť saturovala celá.

Narazil jsem na jednu kuriózní situaci u nastavení MIUI launcheru, která mi chvilku dala zabrat, abych jí vyřešil. Chtěl jsem se podívat, jaké že to má launcher efekty prolínání plochy, jeden jsem si vybral a…. nemohl jsem se gestem vrátit zpět. Místo gesta „zpět“ jsem stále jen otáčel stránky a ani dlouhé podržení prstu na ploše nebo ťuknutí na plochu nic nedělalo. Dokonce ani gesto „pinch-to-zoom“ nedělalo nic a až náhodou jsem zkusil obrácené gesto pro zoomování a konečně jsem se dostal na plochu s vybraným přechodem. Možná je to pouze moje neznalost, ale pouhé klepnutí na plochu by asi bylo o trochu logičtější.

Baterie a výdrž

Pod zadním sklem Gorilla Glass 5 se ukrývá článek s kapacitou 3400 mAh, který by měl udržet telefon při životě celkem dlouhou dobu. Reálně jsem se dostal při klasickém používání, tzn. pouštění hudby, FB, Instagramu, hledání na internetu, zkoušení navigace a různém dalším prokastinování, pěkných 4-5 hodin zapnutého displeje. Což vzhledem k rozlišení a velikosti displeje není nic extra dobrého. Ostatní recenze mluvily minimálně o třetinu lepším čase, nicméně to se mi s Xiaomi Mi 8 dosáhnout nepodařilo. Škoda, že jsem neměl telefon déle, abych vyzkoušel například vliv AlwaysOn displeje, který jsem měl zapnutý kromě pár nočních hodin vždy.

Xiaomi Mi 8 podporuje rychlé nabíjení QC4.0+, ale v balení je nabíječka, která umí pouze QC3.0. Tedy ne, že by byla pomalá, ale pokud to telefon umí, mohla by být již v balení (možná ale opět inspirace jablečným výrobkem). Nabíječka dokáže nabít telefon z 0- 100% kolem 1:45 hodiny, což je typické pro tento standard.

Čtečka otisků

Jelikož si dnes hrajeme na co nejmenší okraje kolem displeje, čím dál častěji se čtečky otisků přesouvají na záda. Exotické čtečky v displeji zatím nezmiňuji, těch je jako šafránu. Takže ani Xiaomi Mi 8 se nevyhnulo tomuto trendu a pokud chcete odemykat telefon přes čtečku otisků, musíte najít malý kulatý výřez na zádech. Někdy trochu nepraktické, někdy méně, ale ještě je tu řada dalších možností v podobě odemykání gestem nebo obličejem. Bohužel, odemykání obličejem stále není v české mutaci MIUI dostupné. Což je opravdu škoda, protože spousta telefonů v dnešních dnech má tuto funkci aktivní už nějakou dobu a na mém již lehce starším OnePlus 5 používám odemykání obličejem velmi často. Respektive pokud tomu tak je, prosím o upřesnění v komentářích, ale nepodařilo se mi tuto možnost nikde v nastavení najít.
Ale zpět ke čtečce. Její funkčnost nemohu jinak než chválit – čtečka je extrémně rychlá a přesná a k dokonalosti jí chybí asi jen gesta. V přiřazené aplikaci v Nastavení se dají uzamknout aplikace na otisk, nastavit otisk při placení přes NFC a samozřejmě odemykání telefonu.

GPS, konektivita a volání

Navigace je důležitou součástí moderních telefonů a Xiaomi Mi 8 přináší jako první dvoufrekvenční GPS. Pokud byste se chtěli dozvědět více technických specifikací a co přesně to znamená, odkáži vás pro jistotu na externí web. Nejsem s to přesně vysvětlit co a jak tato nová funkce dělá a nerad bych čtenáře mystifikoval.
Kromě této technické hantýrky jde ale hlavně o reálné chování navigace a ta je opravdu skvělá. Nejen, že telefon dokáže i bez asistentů zaměřit během několika málo sekund, ale i přesnost je výborná. Nicméně se mi nezdála o tolik přesnější, než u dalších telefonů, které jsem zkoušel. Udávaných 30 cm přesnosti bych raději bral s rezervou. Co jsem „zaslechl“ z diskuzí, plná funkčnost tohoto duálně frekvenčního systému přijde až v budoucnu, když bude systém Galileo plně funkční (předpokládá se rok 2020).
A jestli bych Xiaomi Mi 8 svěřil navigaci? Rozhodně ano. I přes vypnuté asistenty mě dokázala navigovat ve městě všemi uličkami i na prostranstvích Letenské pláně.

Volání a síla signálu jsou u Xiaomi Mi 8 standardní. Síla signálu operátora O2 je srovnatelná s konkurencí a nikdy jsem neměl pocit, že by telefon měl silnější nebo slabší signál.
WiFi, která podporuje DualBand WiFi 802.11 a/b/g/n/ac je na tom velmi podobně. Kvalita příjmu signálu je plně srovnatelná s mým OnePlus 5.

Kvalita volání v podobě mikrofonu a sluchátka je taktéž v pořádku. Sluchátko je poměrně hlasité, takže ani v hlučném prostředí nebudete mít problém slyšet opačnou stranu. Sekundární mikrofon dokáže dobře odrušit okolní ruchy, takže přenos zvuku k druhé straně hovoru je čistý a je mu dobře rozumět.

Fotoaparát

Xiaomi pro mně vždy bylo v oblasti fotoaparátu synonymum planých slibů a velkých slov. Kvalita fotek a videa byla vždy při nejlepším v průměru a pokud někde nějaký model Xiaomi vykukoval nad ostatní, jiná část jej zase srážela dolů. Xiaomi Mi 8 také slibuje jak neuvěřitelně fotí a natáčí a já se skepsí přistupuji k telefonu a zapínám fotoaparát, abych opět trochu zanadával nad aplikací a jejím ne úplně povedeným UI. Na druhé straně jsou tu výsledky, které by mohly být poměrně slušné, alespoň podle hodnocení DxOMark.

Xiaomi Mi 8 je ve všech směrech vybavený telefon, fotoaparát nevyjímaje. Jeho dvě oči na zádech dávají tušit, že sekundární čočka bude sloužit coby „rozostřovač“ pozadí, nebo „zoom 2x“. A druhá odpověď je správně.

Jako obvykle, první půjde na paškál aplikace fotoaparátu, která jako obvykle skončí na (menším) pranýři. V poslední době vídávám pouze jedno rozložení uživatelského rozhraní a tím je posunovaní nabídek do strany. Popravdě se mi to nezdá příliš dobře vyřešené a z hlediska ergonomie bych daleko raději viděl místo textových popisků, které se musí posunovat nebo na ně poměrně přesně klikat, drobné piktogramy klidně v samostatném menu. Také nevím proč mizí velmi praktický hledáček se dvěma spouštěmi – jednou pro focení a druhou pro točení videí. Na druhou stranu se vývojáři poučili a nabídka režimů fotoaparátu je poměrně logicky uspořádaná.
Co mě ale stále mrzí je, že hledáček v manuálním režimu nedokáže ukázat reálnou změnu hodnot, které uživatel nastaví. Takže vizuální odezva, která je například u nastavení závěrky a hodnoty ISO kruciální, musí člověk pouze odhadnout. Ale to se s Xiaomi „táhne“ již pěkných pár let. Takže mohlo by být lépe, ale zase tak špatně na tom Xiaomi není.

Ta a teď hodnocení samotných výsledků, které Xiaomi Mi 8 produkuje. Nejprve ale nějaké ty technické parametry. Telefon má na zádech dvě čočky, horní sekundární, čočka má rozlišení 12 MPx a světelnost objektivu f/2.4. Tato slouží jako 2x optický zoom.
Jako primární snímač slouží také 12 MPx čip, který ale disponuje čtyřosou optickou stabilizací s objektivem f/1.8. Čip také podporuje „pixel-phase“ zaostřování, které mi dělalo svou schopností rychle a dobře zaostřovat opravdu radost. Připomnělo mi to některé Samsungy (blahé paměti S7 a S8), které měly ve své době jen pramálo konkurence.

Kvalita fotek Xiaomi Mi 8 je slušná za své peníze, nicméně má spoustu drobných nedostatků, které mi občas nadzdvihly obočí. Tím první je šum ve fotkách i při dostatku světla a barevnost, která většinou příliš neodpovídá skutečnosti. Šum mě opravdu nemile překvapil i u snímků za prosluněného zářijového dne, kde by vůbec nemusel být (např. fotka Místodržitelského letohrádku). Tím dalším, co se mi nelíbilo na produkci fotek, je viditelná chromatická aberace a „halo“ efekt v krajích fotek a lehká nedoostřenost snímků, takže zachování některých detailů byl trochu problém.
Dynamický rozsah čipu je naopak skvělý. Nicméně se mi zdálo, jako by systém měl zapnutý HDR režim i když jsem jej vypnul a některé fotky s velkým dynamickým rozsahem jsou trochu nepřirozené.
Výsledky za dne mi trochu připomínají Samsung Galaxy S7, který měl také trochu nedoostřené snímky se štědrou dávkou saturace barev.
Takže fotky za dne bych označil za průměr, nenadchnou ale ani neurazí.
A jako obvykle musím pochválit výborné panorama, které prostě stačí spustit a otáčet se kolem osy. Žádné překotné nucené držení v přesných liniích pohybů. OnePlus, sleduj a uč se, třeba se to konečně naučíš!

Fotky za šera a noci jsou na tom ale o trochu lépe a tady se odšumovací algoritmus přece jen snaží fotky udržet kvalitní a na první pohled vypadají dobře. Po prozkoumání v PC se na nich ale dají nalézt podobné neduhy, jako u těch za dne. Šum je místy (většinou v krajích fotek) vyšší, než by musel a zdroje světla halí zmiňovaný „halo“ efekt. Ale jako celek nevypadají noční fotky špatně, takže tady má Xiaomi Mi 8 plus.

A ještě ukázka 2x zoom díky sekundární čočce na zádech. Kvalita je docela slušná, nicméně vše kazí aberace čočky a vysoký šum a saturace barev. Hlavně menší proluka na pravé straně v kopci je velmi nepěkně zašuměná (jako Šumná města…). Zde má sice OnePlus 5 méně prosvětlenou fotku, ale zato daleko kvalitnější.

Kromě všech možných standardních módů, má Xiaomi Mi 8 také „AI mod“, který dokáže rozpoznat scénu a upravit atributy fotky. Většinou ale přidá kontrast a saturaci barev a snímky mají „instagramový“ nádech a jsou ještě barevnější, než už i tak velmi saturované fotky. Osobně tyto asistenty vždy vypínám, zatím je umělá inteligence příliš agresivní a výsledky jsou pro mě na hraně použitelnosti.

Za 12-13 000 Kč, za které se Xiaomi Mi 8 u nás prodává, to nejsou úplně špatné výsledky a snad na nich budoucí aktualizace trochu zapracují. Protože i při porovnání s dnes již postarším OnePlus 5 nejsou o nic lepší a většinou jsou spíše horší díky chromatické aberaci v krajích a vysokému šumu. Rozhodně ale chválím skvělé zaostřování a optickou stabilizaci, které také přidávají nějaké ty body k hodnocení.

Balík fotek, které neprošly kompresí k dispozici ZDE.

Co se týče videa, schopnost nahrávat HD, FullHD a 4K je nasnadě. Celkem příjemné je možnost zvolit si u FullHD videa snímkovou frekvenci, nicméně buďto 30 nebo 120 mi nepřipadá nejlepší rozhodnutí. Raději bych viděl 30, 60 a 120 FPS.
A kruciální je jako vždy zvuk, jelikož všechna Xiaomi, která jsem za ta léta recenzování měl v rukou, propadla. A proto velmi vítám (snad) nový trend, který nastoluje nová generace Xiaomi a tím je lepší zvuk ve videích. Na videu z křižovatky je opravdu slyšet konečně vše podstatné a ne jen nějaké pazvuky. Skvěle Xiaomi, vítej v roce 2008. Promiň, 2018 samozřejmě.

Zvuk

Xiaomi Mi 8 rozhodně nasedl na hypetrain a po vzoru ostatních již nemá 3,5 mm jack. Což by samo o sobě nemusel být až zase tak velký problém, ale samotná konstrukce USB-C a její redukce již trochu problémem jsou. Jelikož ne každý chce drahá bezdrátová sluchátka a ne každý se o ně chce starat a nabíjet je klidně i několikrát za týden, jako v mém případě. Nicméně se s tím asi budeme muset smířit, protože to co Apple udělá, to je jako neporušitelná mantra hodná následování.
A redukce, která je u Xiaomi Mi 8 přibalená, rozhodně kvalitu nehlásá. Kabel je tak tenký, že by se vešel možná 2x do kabelu od mých Sennheiser Over-Ear 1. generace a že nemají kdovíjak tlustý kabel. Její životnost bych odhadoval na pár měsíců.

redukce z USB-C na 3,5 mm jack

Nicméně kvalita výstupu, ač se mnozí dušují, jak je kvalitnější, než klasický jack, je totožná se „zastaralým“ výstupem přes zmiňovaný 3,5 mm jack. Hlasitost je o trochu nižší, než bych byl rád. Na OnePlus 5 jsem byl v polovině, ale na Xiaomi Mi 8 jsem byl na 85%, aby se hlasitost u obou vyrovnala. Kvalita přednesu do sluchátek je velmi slušná, přece jen novější Snapdragony nejsou špatné.

Hlasitý reproduktor je spíše průměrný, má lehce zastřený hutnější zvuk, který má víc spodků a méně výšek, ale hlasitý je dostatečně.

MIUI přehrávač

Závěr recenze Xiaomi Mi 8

Takže jaké je vlastně Xiaomi Mi 8 a vyplatí se koupit? Popravdě, mít byť jen o trochu vyšší cenu, Xiaomi Mi 8 by spíše byla náhražka telefonů, které jsou ve většině aspektů lepší. Nicméně vzhledem k tomu, že Xiaomi Mi 8 stojí kolem 12 000 Kč až 13 000 Kč, není jeho koupě špatným krokem. Skvělý displej, přesná GPS, kvalita konstrukce i materiály, skvělá čtečka otisků a celková vybavenost v podobě Snapdragonu 845 a 6 GB operační paměti. Co ale naopak pochválit nemůžu, tak je určitě široký výřez displeje, který stěžuje každodenní používání, absence 3,5 mm jacku a místy lehce rozporuplný fotoaparát. Také je škoda, že Xiaomi Mi 8 nemá bezdrátové nabíjení, iR diodu ani žádné krytí IP.
Za své peníze tedy dostanete vybavený a dobře zpracovaný telefon, který ale nijak nevyčnívá z davu, ale ani nijak nezapadá, takže volba je pouze na vás.

Díky Xiaomimobile.cz za zapůjčení Xiaomi Mi 8!