Hodnocení recenzenta

Pokud skousnete (ne)kvalitu fotek hlavního fotoaparátu, bude Meiigoo M1 dobrým společníkem při každodenním používání.

7.5
Hodnocení: X/10

Pokud jste o čínské značce Meiigoo nikdy neslyšeli, jste na tom úplně stejně jako já. Intenzivně jsem se pídil po oficiálních webových stránkách, dalších modelech telefonů či jiných produktech, ovšem marně. O to víc jsem byl zvědavý, jak model M1, který nabízí velmi zajímavé parametry, bude fungovat.

BALENÍ

Telefon dorazil v pevné papírové krabici, jejíž povrch vzdáleně připomínal umělou kůži, a to i na omak. Telefon byl uložen v plastové vaničce, pod níž se ukrývala papírová obálka s trnem na šuplík SIM karet, anglickým návodem a krycí folií. Na dně krabice byla uložena 5V/2A nabíječka a USB-C kabel. Obsah balení tedy neohromil, ale ani nezklamal.

DESIGN A ZPRACOVÁNÍ

V propagačních materiálech se dočtete, že telefon má jednolité kovové tělo. První přívlastek bych s přimhouřením oka byl schopen akceptovat, byť na zádech v horní i spodní části jsou výrazné rýhy, které oddělují části pro antény. Tělo je jinak zhotoveno z jednoho kusu, ale pozor, určitě ne z kovu. Druhý přívlastek tedy berte s velkou rezervou. Použit byl matný plast, na kterém velmi snadno ulpívají otisky a šmouhy, které naštěstí nejsou tak patrné, jako u skla nebo jiného lesklého materiálu. Rozměry činí 154,5 x 75,9 x 9 mm, hmotnost se zastavila na 188 gramech.

Rozložení tlačítek a konektorů je u tohoto telefonu naprosto standardní. Pro regulaci hlasitosti jsou použita dvě tlačítka. Jejich velikost je naprosto totožná se zapínacím tlačítkem, což by nebyl problém, kdyby mezera mezi tímto tlačítkem a tlačítky hlasitosti nebyla taktéž téměř shodná. Při regulaci hlasitosti během hovoru vám nalezení správného tlačítka bude zpočátku činit potíže. Časem si ale zvyknete a pak už správně nahmatáte správná tlačítka.

Na opačném boku sídlí šuplík hybridního slotu. Jeho slícování s telefonem není úplně precizní, to ale lehce přehlédnete. Na horní straně najdete jen tradiční výstup na sluchátka. Spodní stranu využil výrobce na maximum díky osazení dvojice reproduktorů, mikrofonu a USB-C konektoru. Čelo telefonu je vyhrazeno 5,5-palcovému displeji s bočními rámečky, které nejsou nejtenčí ale ani nijak hrubé. Displej kryje 2,5D sklo bez zvýšené odolnosti proti poškrábání. I proto je tedy přibalena zmíněná krycí fólie. Nad displejem má své tradiční místo čočka předního fotoaparátu a notifikační barevná LED, která svítí velmi intenzivně. Pod displejem se nachází pouze čtečka otisků prstů, žádná senzorová tlačítka bohužel telefon nemá. A to je velká škoda, místa na ně je víc než dost. V levém horním rohu zad sídlí dvojice čoček hlavního fotoaparátu a dvoubarevný blesk.

Zpracování telefonu neohromí ani nenadchne. Totéž platí i pro design. Pevnost je zcela bezproblémová, telefon se nekroutí ani nevydává žádné pazvuky při silném uchycení. Vzhled je nenápadný, což rozhodně není chyba a nemálo zájemcům může právě takový strohý vzhled vyhovovat.

DISPLEJ

Full HD rozlišení v kombinaci s 5,5-palcovou úhlopříčkou zajišťuje více než dostatečnou jemnost zobrazení a dostatečně velkou aktivní plochu, i přes to, že jí část ubírá lišta s tlačítky. Displej tomuto telefonu udělá určitě dobré jméno. Jeho barvy jsou pěkně živé a tak akorát syté. I černá vypadá jako černá a ani příliš na AMOLED displeje neztrácí. Telefon navíc podporuje technologii Miravision, se kterou můžete podání barev, ostrost či kontrast upravit dle vlastních potřeb. Automatická regulace jasu funguje poměrně dobře a rychle. Doporučuji jen nastavit výchozí hodnotu jasu poměrně nízko, za šera a tmy je totiž  jas příliš intenzivní.

Čitelnost na slunci příjemně překvapila a téměř neomezuje používání telefonu za jasného dne. K tomu přispívá i krycí sklo, které nebylo příliš náchylné k ulpívání šmouh a otisků. Pozor si ovšem musíte dát, pokud používáte polarizační brýle. Ve standardní poloze na výšku totiž na displeji neuvidíte absolutně nic. Telefon musíte otočit naležato nebo si brýle sundat.

HARDWARE A VÝKON

Srdcem telefonu je procesor MetiaTek Helio P20 složený z osmi jader architektury ARM Cortex A53 s frekvencí 2,3 GHz a grafického čipu Mali T880 s frekvencí 900 MHz. Helio P20 není procesor určený na trhání výkonnostních rekordů, ale výrobce se u něj zaměřil na maximální efektivitu. Ta má dosahovat až 25 % při současném 20% navýšení výkonu oproti předchozímu modelu Helio P10. Jak moc se tento procesor postaral o výdrž na jedno nabití, se dočtete dále. Výkonem spadá procesor do střední třídy, což potvrzuje i výsledek v benchmarku Antutu s výsledkem 62 tisíc bodů. Procesor neměl žádný problém s přehráváním Full HD videa v H.265, které běželo hladce s malou procesorovou zátěží.

Procesor doplňuje paměť RAM s nadstandardní kapacitou 6 GB. Upřímně, nedovedu si představit, jaké kejkle bych s telefonem musel dělat, abych operační paměť zcela zaplnil. Nadstandardní, minimálně v cenové kategorii kam Meiigoo M1 patří, je i 64GB uživatelská paměť. Pro vaše potřeby reálně zůstává 50 GB, což není nijak oslnivá hodnota. Dříve testovaný Xiaomi Mi 5c nabízel o 5 GB volného prostoru navíc při stejné celkové kapacitě 64 GB.

Zaplnění uživatelské paměti daty z počítače zvládnete poměrně rychle díky přenosové rychlosti 30 MB/s oběma směry. Opět je tedy použit USB-C konektor ve spojení s rozhraním USB 2.0. Je to určitě škoda, protože použitá paměť zvládne čtení i zápis výrazně rychleji. Uživatelskou paměť lze rozšířit pomocí paměťových karet, příp. lze využít flash disk s patřičnou OTG redukcí.

Zájemci o FM rádio s Meiigoo M1 nepřijdou zkrátka. Rádio po připojení sluchátek funguje, rychle naladí stanice a vy si je můžete uložit a pojmenovat, RDS totiž chybí.

Pochválit musím funkčnost čtečky otisků prstů. Pracuje i při zhasnutém displeji, a to velmi rychle a přesně. Škoda jen, že jedinou její další funkcí je funkce domovského tlačítka. S podporou gest by se dala eliminovat softwarová tlačítka, na která jsem si musel delší dobu zvykat.

 

OPERAČNÍ SYSTÉM A PROSTŘEDÍ

Výrobně optimalizovaný Android 7 v téměř čisté podobě s minimem předinstalovaných aplikací, které jdou buďto odinstalovat nebo deaktivovat, je základní charakteristika nainstalovaného operačního systému. Nejviditelnější změnou, kterou systém doznal, patří použití jen pohotovostních obrazovek se všemi nainstalovanými aplikacemi. Mezi obrazovkami můžete přecházet stále dokola, nezaseknete se na první či poslední, což se mi líbilo.

Další změnou je doplnění sekce Smart Assistant v Nastavení, která jako jediná není lokalizovaná do češtiny. Najdete zde možnost nastavení barev notifikační LED, nastavení gest mávání rukou před displejem, nahrávání činností na ploše, režim ovládání jednou rukou či plovoucí gesta. Nejužitečnější ovšem budou položky Network access control a AppLock. První umožňuje každé aplikaci nastavit, jaké může využívat internetové připojení, zda mobilní připojení či Wi-Fi nebo libovolnou kombinaci obou voleb. AppLock pak dokáže uzamknout čtyřmístným číselným kódem jakoukoliv aplikaci a před jejím spuštěním musíte tento kód zadat. Obě funkce oceníte zejména pokud telefon půjčujete dětem.

Za celou dobu testování jsem se nesetkal s pádem aplikací, zasekáváním systému nebo jiných softwarových neduhů. Meiigoo je tedy důkazem, že i neznámá čínská značka dokáže připravit dobře odladěný telefon, který se vyrovná zavedené značkové konkurenci.

BATERIE A VÝDRŽ

Kombinace úsporného procesoru spolu s 4 000mAh baterií naznačuje, že by výdrž mohla patřit k silným stránkám telefonu. Při mém každodenním vytížení, které zahrnuje stále aktivovaná data nebo Wi-Fi, synchronizace tří mailových účtů, několik desítek minut internetu, her, komunikace přes Hangouts a pár hovorů, jsem bez nabíječky vydržel dva a půl dne. Upřímně čekal jsem víc. Zde je ale potřeba zmínit důležitou věc. Na noc jsem telefon přepnul do režimu letadlo a během cca 8 hodin v nečinnosti se z baterie ztratilo 5-6 %, a to je hodně. Doporučuji tedy telefon na noc vypínat, získáte tak energii na další půlden. Tři dny bez nabíječky už jsou solidní výsledek. Pokud telefon vypínat na noc nechcete kvůli budíku, je řešením automatické zapínání/vypínání v nastavenou dobu, což je vlastnost všech telefonů s procesory MediaTek.

Byť kapacita baterie není nadmíru velkorysá jako např. u telefonů Oukitel, lze přes OTG redukci využít energii pro nabíjení jiných telefonů. Škoda, že potřebný kabel v balení chybí.

Pokud energie klesne na existenční minimum, což v mém případě bylo 14 % a začnete nabíjet, počítejte s dobou cca 2 hodiny a 15 minut do plného nabití. S žádnou rychlonabíjecí technologii bohužel nemůžete počítat. Při nabíjení se telefon zahřívá, ale ne nijak výrazně. Jinak je na tom dodávaná nabíječka s výstupem 5V/2A. Ta se dokáže zahřát odhadem na víc než 50 stupňů. O její dlouhé životnosti si tedy iluze nedělám. Není ale problém sáhnout po jiné nabíječce se stejným výstupem. Počítám, že většina z vás má doma takovou nabíječku od jiného telefonu.

KONEKTIVITA

Poslední věta kapitoly Operační systém a prostředí by se dala zopakovat i pro oblast konektivity. Žádné problémy s mobilními sítěmi, LTE, Bluetooth či Wi-Fi jsem nezaznamenal. Bluetooth komunikoval s mým tradičním testovacím vzorkem v podobě telefonu Samsung Galaxy S6 Edge, náramkem Xiaomi Mi Band 2 a vestavěným handsfree v autě. Wi-Fi je dvoupásmová a neměla problém se připojit a dlouhodobě fungovat i při slabším signálu.

GPS

Ani s přesností a rychlostí GPS neměl Meiigoo M1 problém. Fix byl rychlý a přesnost téměř dokonalá. Lokalizační funkci navíc doplňuje i elektronický kompas, pro nějž výrobce již předinstaloval patřičnou aplikaci.

FOTOAPARÁTY

Dvě čočky hlavní kamery jsou novým trendem, na který přistoupil výrobce i u Meiigoo M1. Primární senzor disponuje 13Mpx rozlišením, který doplňuje 8Mpx senzor, o kterém výrobce tvrdí, že je to profesionální bokeh senzor. Telefon tak měl umět vykouzlit fotky s krásně rozmazaným pozadím.

Po zhlédnutí pořízených fotek přišla ovšem studená sprcha. Zkušební fotky jsem pořizoval za jasného dne i přesto v nich najdete spoustu šumu, neostrosti a dokonce i barevné nejednolitosti u stejného odstínu barvy. Něco takového jste mohli vidět u telefonů před nějakými deseti lety. Slibovaný bokeh efekt také zůstal daleko za očekáváním. Jediným výsledkem bylo rozostření obrazu kolem kruhového výřezu, do kterého jste měli zaměřit fotografovaný objekt. Stejně nevalné je samozřejmě i Full HD video, navíc s nízkou frekvencí 24 sn./s. Kamera je doplněna o dvoutónový blesk, který ale nebyl schopen zachránit ještě mizernější výsledky za horších světelných podmínek.

Příjemným překvapení ovšem byla přední kamera s 8Mpx rozlišením. Ostrost i barevná věrnost výrazně předčily výsledky hlavní kamery. Při pořizování selfie vás tedy Meiigoo M1 na holičkách nenechá.

Samotná aplikace fotoaparátu nabízela kromě standardních možností nastavení i manuální režim, režim panorama a pro hezký obličej.

Rád bych věřil, že za (ne)kvalitou fotek hlavní kamery stojí jen softwarové chyby, které alespoň částečně odstraní update firmwaru. Spoléhat na to však nelze. Je však také možné, že problém je způsoben vadným kusem. Nad tím ale mohu jen spekulovat.

RECENZE MEIIGOO M1 ZÁVĚR

Telefon Meiigoo M1 dokazuje, že i neznámá značka může připravit dobře fungující telefon, a to jak po softwarové, tak i hardwarové stránce. Telefonu mohu vytknout horší ergonomii hardwarových tlačítek, absenci těch senzorových či nepříliš kvalitní nabíječku. Na pováženou je ovšem opravdu špatný hlavní fotoaparát (možná jen vada testovaného kusu). I tak se ale nebojím doporučit telefon koupit. Pokud nemáte potřebu ohromovat okolí originálním designem a na focení používáte jinou techniku, pak si Meiigoo můžete objednat v e-shopu TinyDeal za cenu cca 4 670 Kč bez DPH a celních poplatků.