Dostala se nám do redakce zajímavá koloběžka Xiaomi Scooter 2 a to jsme si samozřejmě nemohli nechat ujít. Jak to tedy jezdí? Hned po poděkování xm.cz za možnost vyzkoušení, se na to vrhnu.

Díky tomu, že aktuálně rekonstruuji byt (tím i omluvte fotky focené smartphonem, jelikož je zrcadlovka kdesi zaházená) a přežíváme s rodinou na chatě kousek za Prahou, měl jsem možnost toto přibližovadlo zkoušet nejen ve městě, ale i na normálních cestách. Z chaty na vlak a zpět je to pěkná štreka, proto se kolobrnda projela i mimo městské chodníky.

xiaomi scooter 2

A začal bych doporučením. Určitě bez helmy ne. Koloběžka díky svému umístění motoru v předním kole má netypicky těžiště vepředu a proto je náchylná (především při sjíždění z obrubníků) na překocení. Jedno lehké se mi i povedlo – viz foto níže v helmě s náplastmi. Ale zpět ke kolobrndě.

Specifikace Mi Scooter 2:

  • Rozměry (před složením): 1080 x 430 x 1140 mm
  • Rozměry (složený): 1080 x 430 x 490 mm
  • Hmotnost: 12,5 kg
  • Maximální rychlost: 25 km/h
  • Maximální dojezd: 30 km
  • Maximální zatížení: 100 kg
  • Rozměr pneumatiky: 8,5″
  • LED osvětlení
  • Aplikace pro smartphone
  • Odolnost: IP54
  • výkon motoru: 500 W

Jak bylo deklarováno ve specifikacích, maximální dojezd je 30 km, ale to se mi nikdy dosáhnout nepovedlo. Ovšem hodnoty okolo 25 km jsem dosáhl dvakrát, vliv má i váha. Na koloběžce dále překvapí kvalita použitých materiálů i kotoučová brzda. Dále rekuperace při naklonění se dopředu a naopak zrychlení při přesunutí těžiště směrem dozadu.

Jelikož jsem na koloběžce jezdil naposledy někdy v 15 a i na kole jsem svátečním jezdcem, přistupoval jsem k jízdě s ostychem. Ale nebylo se čeho bát. Člověk si na jízdní vlastnosti zvykne velmi rychle a jízdu si vyloženě užívá.

Je však třeba počítat se slabším tlumením nárazů, jízda, například na dlažebních kostkách, je poněkud tvrdší, ale není to nic, co byste pocítili nějak výrazně. Doba nabíjení se u mě pohybovala okolo 5 hodin.

Další skvělou věcí je pak skládací systém. Ten funguje tak, že po odjištění řidítek tyto sklopíte a páčkou zvonku zajistíte za výčnělek na blatníku zadního kola. Kolobrnda se pak nosí za sklopená řidítka a díky rozložení váhy vám ani nepřijde, že váží 12,5 kg. Přenášení do vlaku, případně i pak do MHD je tedy bezproblémové.

Celá konstrukce je pak pevná a odolná (IP54) a pro noční jízdu má vepředu LED světlo. Páčka na přidávání rychlosti má pak další vychytávku, že po určité době, kdy ji držíte, se ozve zvukový signál a kolobrnda pak sama jede nastavenou rychlostí bez nutnosti přidávání šťávy páčkou.

Co se mi ovšem nepodařilo, bylo spárování koloběžky s aplikací Mi Home. První setup se povedl vždy, párování pak ale padalo na nemožnosti stáhnout potřebné pluginy. Zkoušel jsem asi na 4 Wifi sítích, na datech, ale ani „zaboha“ se nechtěly stáhnout. Na funkci rostlináře to ale vliv nemělo, koloběžka jezdila překvapivě i bez aplikace.

Kromě nutnosti lehkého seřízení brzdy (což ovšem přičítám putovnímu testovacímu modelu) jsem nenarazil na nic, co by mě v jízdě omezovalo a po dvou týdnech mě přesouvání se pomocí tohoto prostředku po městě naprosto nadchlo a sám uvažuji o jeho zakoupení na stálo. Vypadá to, že u mě Lítačka končí.