Recenze LeEco Le 2 – konečně oficiálně!

Uvedení některého z telefonů ryze čínské značky na tuzemský trh je vždy událost hodná pozornosti. Alespoň v okruhu lidí, kteří se o čínskou elektroniku zajímají. A jelikož se nacházíme na portálu gizchina.cz, předpokládám, že se na recenzi LeEco Le 2 těší nemálo potencionálních zájemců z řad našich fanoušků. Za zápůjčku telefonu pro účel recenze patří díky firmě IRD distribuce, která je distributorem pro Českou republiku.

Balení

Balení tvarem nikterak nevybočuje ze zažitého kvádrovitého tvaru, snad jen malá stříbrná linka mezi víkem s spodním dílem není úplně běžná (připomíná mi to balení starších Nubií).

Povrch je příjemný, na omak se zdá lehce pogumovaný a použitá černá barva evokuje něco drahého až luxusního. Po sejmutí vrchního víka vykoukne samotný telefon, který leží v plastové vaničce (která je až nečekaně tlustá), pod ní je obálka s trnem na šuplík SIM karet, návodem a záručním listem. Ještě hlouběji v balení je nezbytné příslušenství v podobě nabíječky s výstupem 2A při 12V a 3A při 3,6 – 8V. K té se váže USB-C kabel, který je tak tlustý, že by mohl proudem zásobovat dvougenerační rodinný dům.

Dalším, a v poslední době přibývajícím příslušenstvím, je redukce USB-C na 3,5 mm jack – aneb vítejte v roce 2007. Tedy pardon, 2017 samozřejmě.

Za zmínku ještě stojí gumové pouzdro, u kterého si nejsem jistý, zda je ve standardním balení, ale já ho dostal v zatavené krabičce. Každopádně jde o vítanou věc.

Ještě bych se slovem zmínil o nabíječce, která má tak hloupý tvar, že nejde zastrčit mezi dvě velké zástrčky standardních rozměrů. Kdyby neměla tělo vyosené, nebyl by problém jí zasunout kamkoliv. Bohužel není vycentrovaná a na jedné straně musí mít vždy volný prostor. Navíc je opravdu dlouhá a ze stěny nevzhledně vyčuhuje do prostoru.

Design a zpracování

LeEco Le 2 je v domovské Číně levný telefon. Cenou se jedná o skutečný lowend, nicméně po hardwarové stránce je to spíše zástupce dobré střední třídy. Toto zařazení se někde musí zákonitě projevit a…nebo nemusí?

Nejdříve si samotné LeEco Le 2 popíšeme. Jedná se o celkem standardní „placku“ v kovovém kabátu s plastovými předěly antén a plastovými „bradami“ na zádech. LeEco rozhodně uzdu své fantazie nepustilo ven z ohrádky, jedná o okoukaný, ale ne ošklivý telefon.

Zadní strana vyrobená z hliníku a matnou povrchovou úpravou se stříbrnou barvou je příjemný na dotek a její zpracování je perfektní. Jak záda samotná, tak boky přístroje, mají skvěle zahlazené okraje a celý rámeček kolem telefonu evokuje telefon ze zcela jiných cenových relací. Je tu ale jedno bohužel. A tím jsou plastové brady nahoře a dole, oddělené plastovými předěly. Jak předěly, tak brady, jsou špatně slícované. Plastové plochy jsou příliš zapuštěné pod okolní povrch a šedé předěly jsou naopak vystouplé. Což je docela škoda, protože jinak je dílenské zpracování opravdu bezchybné.

V horní třetině si hoví čočka hlavního 16 Mpx fotoaparátu, který je velmi lehce vystouplý nad povrch, Dual-tone přisvětlovací LED blesk, sekundární mikrofon a čtečka otisků. Uprostřed je trochu nevzhledně nalepený štítek s IMEI a čárovým kódem. Klidně by tyto informace stačily na samostatném štítku v krabičce, jako to dělá například Huawei. Ve spodní třetině je pak plastické logo firmy a certifikační značky.

Levý bok nabízí šuplík na dvě NanoSIM, jeho slícování s povrchem je výborné.

Pravý bok má na starosti obě fyzická tlačítka, která na telefonu najdeme. Je to samozřejmě tlačítko zapínání a kolébka hlasitosti. Tato jsou velmi dobře zapracována do těla, nehnou se ani o desetinu milimetru, mají příjemný a jistý stisk a jsou také dobře umístěna. I poslepu se dají jednoduše najít a odlišit jedno od druhého.

Vrchní hrana má pak pouze jeden prvek a tím je trochu nezvykle iR blaster, neboli dálkový ovladač domácích spotřebičů.

Na spodní  hraně je dohromady 12 malých dírek. 6 napravo slouží jako hlasitý reproduktor a zbylých 6 nalevo skrývá pouze primární mikrofon. Uprostřed nich si hoví konektor USB-C. Ten je opět ukázkově slícován s okolním povrchem a ukazuje, že LeEco má potenciál.

Že hledáte nějaký konektor pro připojení svých letitých, ale stále oblíbených sluchátek? Nebojte, nezapomněl jsem na něj. A dokonce jsem ho už zmínil – je jím redukce USB-C – 3,5 mm jack. Integrovaný sluchátkový konektor je podle LeEco (nebo jisté nejmenované firmy z Californie) archaismus a proto s sebou budete muset nosit redukci pro připojení drátových sluchátek. Někomu to vadit nebude, pro jiné je to dealbraker. Osobně nejsem zastánce redukcí a když už, tak bych rád viděl konektory dva, ale to bych asi chtěl příliš.

A konečně přední strana telefonu. Ta je osazena 5,5″ FullHD IPS panelem, který se tváří, že je od jednoho okraje ke druhému po vzoru posledních trendů. Ale zdání klame, po zapnutí na mě vykoukl ještě jeden černý rámeček, který, pravda, není sice nejtlustější, ale mohl by být určitě menší. Ve spodní probarvené bradě jsou tři klasická podsvícená tlačítka, která nejsou bez podsvícení k nalezení i pod hodně silným světlem. Horní pásek má na starosti běžnou skvadru senzorů. V prvé řade je to drobná dvouabarevná stavová LED (červená a zelená), senzor přiblížení, sluchátko a 8 Mpx kamerka.

Krycí sklo je opět ukázkově slícováno, i zde tedy LeEco ukazuje, že umí.

Rozměry a váha telefonu jsou 151 x 74 x 7,4 mm a 170 gramů. Jde tedy o trochu větší telefon, ale rozdíl oproti menším telefonům se stejně velkým displejem je v reálu malý.

Celkově mě LeEco Le 2 poměrně mile překvapilo, nečekal jsem tak kvalitní zpracování kovového šasi, tlačítek, šuplíku SIM karet nebo usazení skla. To opravdu zasahuje mezi přístroje s dvojnásobnou cenou. Bohužel zpracování plastových předělů a plastových ploch na zádech je úplně na druhé straně spektra a reflektuje původní cenu. Nicméně bych to výrobci asi odpustil, nejedná se o zásadní nedostatek, spíše jde o větší rozdíl díky zbytku telefonu, který je zpracován ukázkově.

Hardware a výkon

Zastávka v sekci hardware nebude tak špatná, jak by snad mohla cena napovídat. LeEco Le 2, resp. většina telefonů této značky, se snaží za co nejnižší cenu nabídnou opravdu to nejlepší, co je možné a ani LeEco Le 2 není výjimkou.

Základ tvoří kombinace slušného procesoru Qualcomm Snapdragon 652, Adreno 510, 3 GB RAM a 32 GB ROM. To jsou opravdu slušné specifikace, byť jistá omezení jsou samozřejmě nasnadě díky výkonu. Je také trochu škoda, že se interní paměť s reálnými 23,6 GB (32 GB) nedá rozšířit.

Velmi podstatnou informací je v případě telefonů i podpora sítí LTE, která často u přístrojů původně určených pro jiný region nebo celý kontinent, je pro mnohé rozhodující. A LeEco Le 2 nás naštěstí nezklame. Má plnou podporu všech Evropských pásem, výčtem tedy bandy 1/2/3/4/5/7/8/20. Takže ano, česká distribuce LeEco Le 2 podporuje naše nejrozšířenější LTE pásmo B20/800 MHz!

Osmijádrový procesor, respektive dva clustery po čtyřech jádrech (4 x 1.8 GHz Cortex-A72 a 4 x 1.4 GHz Cortex-A53), s grafickým čipem Adreno 510 s taktem 600 MHz by měly zaručit, že naprostá většina i náročných her bude hratelných. Což se mi i z praxe potvrdilo, protože jen několik málo her si nedrželo plynulých 30/60 FPS a občas snímky padly odhadem na 20-25 FPS. Zkoušel jsem Mortal Kombat X, Modern Combat 5, Asphalt Xtreme, Unkilled a Dead Trigger 2 a vše bylo bez potíží hratelné. Snad jen Unkilled a Modern Combat 5 na nejvyšší grafické nastavení nešly úplně plynule, ale hratelnost byla pořád dostačující.

Čísla z benchmarků ukazují opravdu zástupce střední třídy, kdy v populárním benchmarku AnTuTu dosáhlo LeEco Le 2 pěkných 60 027 bodů a v Geekbench 1415 pro Single-Core a 3108 pro Multi-Core. Více napoví screenshoty z dalších aplikací.

Displej

V dnešních dnech převládá rozměr 5,5″ i ve střední třídě a LeEco Le 2 není výjimkou. Rozlišení FullHD 1920 x 1080 je pro tento rozměr více, než dostatečné. Důležitější jsou další aspekty použitého IPS In-Cell panelu, který se tváří jako bezrámečkový. Bohužel černý rámeček kolem displeje moc parády nenadělá a v záplavě levných telefonů, které mají rámečky po bocích velmi tenké, bude vypadat v marketingovém světle hůře. Naštěstí se nejedná o nic dramatického.

Displej jako takový je typu IPS a jeho schopnosti zobrazování barev, pozorovacích úhlů a čitelnosti tuto technologii dobře respektují. Barvy jsou příjemně syté, černá je homogenní po celé ploše a nemá výrazný nádech do fialova, jako některé IPS panely.

Také rozsah jasu není špatný. Nejnižší možné nastavení je pro noční brouzdání jako stvořené a velmi se blíží minimálnímu jasu na mém osobním Galaxy S7 Edge, za což si zaslouží pochvalu. Druhý konec spektra rozsahu je bohužel trochu horší. I když se displej zdá být opravdu jasný, letní slunce ho prověří nad jeho schopnosti a při sezení na zahrádce venku na slunci budete muset buďto stínit rukou nebo si přesednout do stínu.

Displej má také dobrý digitizér a rozpoznávání prstů probíhalo k mé plné spokojenosti. Celkově ve mě použitý panel zanechal dobrý dojem a za své peníze dostanete kvalitní zobrazovač.

Systém – Android 6.0.1. s nadstavbou EUI 5.8

Firma LeEco již od počátků svého působení na trhu s elektronikou, v našem případě s mobilními telefony, zanevřela na vzhled a funkčnost klasického Androidu, jak jej Google zamýšlí. Místo toho zde máme nadstavbu s názvem EUI ve verzi 5.8, která je naroubovaná na Android 6.0.1.. Nadstavba není na první pohled až tak výrazná, ale několik drobností se přece jen liší výrazněji. Ještě bych se slovem zmínil o českém překladu, který je opravdu slušný a nenarazil jsem na nic nepřeloženého, nebo přeloženého špatně nebo nesmyslně.

Launcher používá hodně populární rozvržení „ala iOS“, tedy bez samostatného menu s aplikacemi, vše je na plochách. Bohužel mu chybí jakékoliv nastavení, kromě změny tapety a celkového motivu. Takže se musíme spokojit se 4 ikonami v docku, což je na 5,5″ displej opravdu málo (sám používám matici 9×9 ikon).

Naštěstí nainstalování některého z hordy launcherů z Google Play je otázkou chvilky. Například aplikace Hudba, která je přednastavená jako výchozí pro přehrávání hudby, nemá ani vlastní widget na plochu. Škoda, že tolik výrobců nechce mít své výchozí launchery alespoň trochu přístupné úpravám a lpí pouze na absolutní jednoduchosti. Přitom by stačilo relativně málo, řekněme 10-15 možností úprav nebo drobných změn a nebylo by potřeba launcher vůbec měnit.

Stahovací lišta vypadá na první pohled tak, jako bychom očekávali. Kam se ale poděly rychlé přepínače? A kde je widget s právě přehrávanou hudbou? Jsou tu jen notifikace… Stahovací lišta v EUI opravdu slouží pouze k zobrazování notifikací, k ničemu jinému.

Není to škoda a plýtvání místem? Není, protože všechny tyto praktické přepínače i přehrávač se skrývá pod největší odlišností nadstavby EUI – pod tlačítkem multitaskingu.

Tlačítko multitaskingu, neboli Spuštěné/poslední aplikace, které asi ve všech ostatních nadstavbách Androidu spustí agendu spuštěných aplikací v pozadí, je v EUI trochu komplexnějším centrem. V této agendě jsou kromě spuštěných aplikací ony rychlé přepínače, widget hudebního přehrávače, posuvník jasu displeje a zástupci některých aplikací (Nastavení, fotoaparát, kalkulačka atd.). Zástupci i přepínače lze libovolně přesouvat v řadě, ale nedá se některý z nich smazat nebo přidat nový.

A musím uznat, že nápad to věru není špatný, je to sice trochu nezvyk po několika letech rozdělení přepínačů a zástupců do stahovací lišty, ale rozhodně je to nápad, který bych si dovedl představit ve standardní výbavě Androidu.

Další změny jsou většinou již pouze kosmetické, což se týká všech integrovaných aplikací jako jsou galerie, zprávy, volání, prohlížeč, hudba a tak dále. Bohužel jsem si všiml, že EUI se hodně drží velmi skromných, až téměř žádných možností nastavení aplikací přesně po vzoru již zmiňovaného launcheru. Nechci říct, že musím mít u každé aplikace desítky možností, ale alespoň si moct u zpráv nastavit rychlé odpovědi, u záznamníku kvalitu nahrávaného zvuku nebo cokoliv u integrovaného přehrávače hudby, který je také velmi skoupý na jakékoliv možnosti včetně nepřítomnosti ekvalizéru.

Také mě trochu zarazila taková drobnost, kdy při stahování/instalaci aplikace není nikde vidět, že by se aplikace nainstalovala. Vždy to bývá ve stahovací liště, ale u EUI se dozvíte o nově nainstalované aplikaci až z nové ikony na jedné z ploch.

Co se odladěnosti ROM týče, tady by se ještě našla nějaká ta rezerva. Několik aplikací se vůbec nespustilo a jen vyhodilo hlášku o tom, že aplikace byla ukončena, nebo se zdálo, že už už naběhne a opět to skončilo hláškou o pádu. Nebylo jich moc, tři čtyři aplikace, ale přesto by se to nemělo stávat.

Telefon je i díky procesoru střední třídy svižný a spouštění a práce s aplikacemi je většinou opravdu velmi rychlá a bezproblémová. Svůj podíl na rychlosti má jistě také operační paměť, která se může pyšnit 3 GB a dokáže tak udržet několik i náročnějších aplikací v paměti. Nicméně sem tam se stane, že se telefon zamyslí, ale jedná se o zlomek vteřiny hlavně při spuštěné jedné z velmi náročných aplikací nebo her. Nedával bych to tedy jako nějaké velké mínus, spíše se jedná o drobnost, která se pravděpodobně dá vyřešit jednou z aktualizací v budoucnu.

Galerie UI:

Konektivita

Konektivita, to je dnes velmi důležitá součást našeho „mobilního života“. Spousty značek z Dálného východu jej stále trochu podceňuje, nebo si takzvaně hrabe na vlastním písečku. LeEco Le 2 je naštěstí natolik inteligentní, že oficiální distribuce pro Českou republiku má tu nejdůležitější LTE frekvenci – 800 MHz. Samozřejmě i všechny ostatní frekvence, které se v Evropě používají, jsou přítomny, takže nemusíte mít strach, že byste snad ve velkých městech neměli signál LTE. Potěší také přítomnost slotu pro dvě NanoSIM, tedy třeba firemní a osobní číslo v jednom telefonu.
WiFi dokáže operovat jak na základních 2.4 GHz, tak modernějších 5 GHz s podporou všech možných zkratek typu 802.11 a/b/g/n/ac. Bluetooth ve verzi 4.2 také neudělá ostudu.
Trochu nezvykle působí iR blaster, tedy infračervený dálkový ovladač, který těm, co mají televizi nebo DVD, může usnadnit ovládání.

GPS

I díky použití procesoru z dílen Qualcommu se můžeme na GPS spolehnout jak na papíru, tak v praxi. Kromě obligátní podpory systému GPS, jsou podporovány i jiné standardy jako je Glonass nebo Beidou.

A jak to vše vypadá v reálu? Popravdě mě až trochu zarazila rychlost, se kterou telefon dokázal bez vložené SIM triangulovat. Zaměření satelitů a následná fixace proběhly v zabydlené části prahy 2 v řádu několika sekund. Přesnost zaměření i schopnost udržet si signál je opět ukázková. S vloženou SIM a zapnutými daty je fix okamžitý, což je ale očekávaná situace. Nemusíte se tedy bát, že vás LeEco Le 2 nechá na cestách na holičkách, GPS je výborná.

Baterie

Kombinace 5,5″ FullHD IPS displeje s 3000 mAh baterií je již evergreen a výsledné výkony se dají poměrně dobře odhadnout. Tedy za předpokladu, že nainstalovaná ROM je bez větších vad. Což bohužel v případě LeEco Le 2 trochu platí. Ne, že by se telefon nějak extra rychle vybíjel při nepoužívání přes noc, ale při i střídmé zátěži běžným používáním, padala procenta přece jen rychleji, než by bylo záhodno.

Běžně jsem se dostal na 3-3,5 hodiny OST a to není zrovna oslnivý výsledek. Nepoužíval jsem většinou nic víc, než hudbu, obě Lite aplikace od Facebooku, Instagram, mapy, Idos a pár dalších. Sem tam jsem si zahrál v rámci otestování výkonu nějakou tu hru, spíše v krátkém intervalu. Tak budu doufat, že při hardwarových parametrech, jaké LeEco Le 2 nabízí, se spotřeba díky jednomu z budoucích updatů ROM, zlepší. Má na víc!

Čtečka otisků

Ta se nachází na zádech uprostřed v horní třetině. Jestli „zepředu nebo zezadu“ nechám na individuálních preferencích. Ale umístění čtečky je přesně na ukazováček, málokdy jsem se netrefil na první pokus po sebrání telefonu do rukou. Čtečka je usazena v prohlubni a je jasně ohraničená okolním rámečkem. Ještě lepší je to s nasazeným gumovým krytem, který její umístění ještě trochu zvýrazní. Co se přesnosti týče, neměl jsem větších potíží, řekněme 8:2 ve prospěch přečtení. Co mělo však delší odezvu, je samotné odemčení telefonu, které někdy trvalo od 0,7 do 1,5 sekundy. Tedy, ne že by to byla nějak zásadní čísla, běžnému uživateli to bohatě stačí, na trhu jsou ale daleko rychlejší čtečky např. u Huawei/Honor.

Co se softwarové výbavy týče, je aplikace poměrně slušně vybavená. Dá se nastavit zámek aplikace (kombinace hesla/znaku a otisku prstu), lze pořizovat fotky při spuštěném fotoaparátu pouhým přiložením prstu. To je vlastně všechno, ale jedinou další funkci, kterou postrádám, je možnost gest, která by se někdy mohla hodit.

Fotoaparát

Hlavní snímač na zádech nabídne 16 MPx s f/2.0, sekunduje mu dvojitý LED blesk s TrueTone pro přirozenější tóny světla ve fotografiích. To vše vypadá poměrně slibně na papíru, nesmíme ale zapomínat, že se jedná o poměrně levné zařízení, které, jak to bývá, musí někde šetřit. Ale o tom až potom.

Nejprve si rozebereme softwarovou část a to aplikaci pro focení. Ta je na první pohled poměrně jednoduchá a ani druhý pohled neodhalí mnoho „vychytávek“. To až třetí pohled mě zaujal drobný šedý proužek hned vedle spouště. Po jeho přejetí směrem do hledáčku vyjede úzká lišta s možnostmi nastavení scény, HDR, režimu noci a režimu „krása“. Také je tu čtvercový Instagram režim. Pod ozubeným kolečkem vlevo dole je další nastavení jako je časovač, zvuk uzávěrky, poloha, expozice, velikost fotografie , ISO, kontrast, ostrost, sytost nebo dokonce možnost vodoznaku (nápis Le 2 Camera s malým logem firmy). Posunem nahoru nebo dolů se v aplikaci přepíná mezi čtyřmi módy: Panoramatický režim, normální, video a Slo-Mo video. Vpravo nahoře je ikonka, která zapíná mód filtrů. A to je vše, přátelé.

UI aplikace se mi nezdá příliš povedené, ale na základní focení postačí dobře, jen bych raději viděl na jedné obrazovce focení i spoušť natáčení videa. Škoda, že telefon nedisponuje manuálním ostřením, někdy by se vyloženě hodilo.

A jak se tedy s LeEco Le 2 fotí? Inu jako s telefonem nižší/střední třídy. Výsledky jsou za dne poměrně očekávané a nejsou tak špatné, dokud si je člověk neprohlíží na PC a nepřiblíží si je, protože by rád viděl nějaké ty detaily. Detaily se hodně slévají do větších ploch, ale barvy jsou živé a poměrně přesné a na fotky se dobře kouká. Horší je to ale za šera a v noci, kdy telefon trochu neví, co má dělat. Takže noční snímky jsou hůře použitelné a člověk musí mít opravdu pevnou ruku nebo stativ, jinak z fotky zbude špatně zaostřená mazanina.

Dynamický rozsah čipu není úplně špatný, řadí se k dobrému průměru a náročná scéna průhledu pokojem ven přes dveře jej nezaskočila. Co musím pochválit, tak je panoramatický režim, který umí snímky perfektně složit dohromady a je velmi rychlý. Fotit panorama jde pouze na výšku.

Více se dozvíte v galerii a v nezpracovaných snímcích jako vždy umístěných ZDE.

noční foto 2

interiér

noční foto 1

Panorama

A jak je na tom video? Právě na něm je vidět a slyšet ona nízká cena. Kvalitu záznamu bych ohodnotil někde mezi „hrozný“ a „špatný“ a to jak pro obraz, tak pro zvuk. Zvláště obraz nechápu, protože při 1080p rozlišení se nahrává pouze 24 snímků za sekundu a detaily jako by ani neexistovaly, vše se míchá do jedné velké omalovánky. Co se nahraného zvuku týče,  je na tom LeEco Le 2 stále lépe, než většina produkce Xiaomi, ale ani tak se nejedná o nic moc kvalitního. Navíc při přepnutí na Slow-Mo video se hledáček ještě automaticky přiblíží o nějaký ten metr, takže zpomalená videa jsou echt ošklivá a ještě neuvěřitelně přiblížená. 

Zde menší ukázka videa:

Zvuk

LeEco je jednou z dalších firem, které slepě následují trendy velkých výrobců. Tentokráte se jedná o absenci 3,5 mm jacku pro poslech ze sluchátek. Ano, v balení je pěkná bílá redukce, kterou jsem ale samozřejmě neustále zapomínal a velmi ráda se také ztrácela. Vítejte v roce 2017, roce plném redukcí! Holt si budeme muset vystačit s jedním USB-C konektorem, který slouží pro veškerou „kabelovou“ zábavu. Po této zkušenosti rozhodně vím, že se telefonu bez dedikovaného konektoru pro sluchátka budu ještě nějakou dobu vyhýbat. Protože ono sehnat dobrá bezdrátová sluchátka, která by nestála stejně, jako telefon samotný, je téměř nemožné. Ale to je moje vlastní vylévání srdéčka, jiní uživatelé to možná přivítají, nebo jim to je jedno, protože hudbu poslouchají málo.
Dost bylo plivání síry, jak telefon hraje při reálném poslechu? Rozhodně ne špatně, až mě to trochu překvapilo. Protože kvalita reprodukce do sluchátek se směle může rovnat telefonům jako je LG G4 nebo Samsung Galaxy S7 Edge (se zapnutým UHD režimem). HTC nebo Meizu to není, ale to bych ani neočekával. Trochu mě trápila nižší hlasitost a nutnost vždy po překročení „bezpečného limitu hlasitosti“ odklikávat tabulku, jako by to nestačilo potvrdit jednou (jako to má například Samsung). Ovšem příjemné je jemné krokování hlasitosti do 30 kroků.

Testoval jsem primárně se sluchátky Meizu HD50, Audio-Technica WS55 a jelikož bylo při testování někdy horko, protože je léto, sáhl jsem i po Xiaomi Mi In-Ear Headphones Pro. Testované skladby byly buďto v MP3@320 nebo v bezztrátovém flac.

Co se hlasitého reproduktoru na spodní bradě týče, tam je to trochu horší písnička. A tím trochu spíš myslím opravdu hrozné. Zkoušeli jste si někdy dát reproduktor do velkého plechového hrnce a poslouchat? Už nemusíte, LeEco má tuto funkci integrovanou 🙂

Závěr

Hodnocení LeEco Le 2 bude dnes trochu složitější a to kvůli ceně, za kterou se u nás prodává. Ta je vyšší, než v domovské Číně. Nicméně i za peníze, za které se dá u nás pořídit, se rozhodně nejedná o špatnou koupi. Navíc oficiální distribuce (ještě jednou díky IRD Distribuci), dvouletá záruka a plná podpora LTE sítí dělá své.

Co se telefonu samotného týče, má několik silných argumentů pro koupi. Kromě výše zmíněných „výhod“ díky české distribuci, je to určitě kovové tělo a dobré zpracování, velmi slušný displej, silný hardware, solidně odladěnou ROM a určitě musím pochválit GPS. Potěší také dobrá čtečka otisků

Fotoaparát je tak na hraně, za dne dobré, za šera už hodně ztrácí a video je vyloženě hrozné. Výdrž na jedno nabití není vysloveně špatná, ale určitě by mohla být lepší, očekávám zlepšení s budoucím updatem. Ten by také mohl vyřešit občasné padání některých aplikací a (velmi drobné) záseky v UI.

Takže koupit nebo nekoupit LeEco Le 2? To nechám na čtenářích, ale rozhodně s ním neuděláte chybu ani ve světle silné konkurence.