Recenze klávesnice Elephone EleEnter Game 2 – mechanická, hlučná a barevná

U nás na www.gizchina.cz se zaměřujeme na všelijakou elektroniku od telefonů, hodinek, tabletů až po reproduktory nebo různé hračičky. Většina takových věcí má určité spojitosti a tou hlavní je to, že ona věc je z Číny a ta druhá spojitost, že je to buďto telefon/tablet nebo něco úzce spojené s tím. Až na výjimky jako je váha Xiaomi nebo autonomní vysavač. Dnes se podíváme na zoubek něčemu, co má také základy u čínské firmy, jmenovitě Elephone, ale která zasahuje do úplně jiných dimenzí, než je ta obvyklá pro náš server. Recenze klávesnice Elephone EleEnter Game 2!

Žádnou klávesnici jsem nikdy netestoval, tímto se omlouvám všem, kdo by v textu snad zaznamenali nějakou kardinální chybu. Jedná se také o mou vlastní premiéru s takovýmto produktem, kterým je klávesnice.

Hardware a parametry

Balení klávesnice je strohé. Kromě poměrně velké krabice, která klávesnici chrání, tam najdeme jen brožurku s návodem změn módů, podsvícení a tak dále. Alespoň náhradní nožičky nebo gumové podložky by se hodily.

Předně je třeba říci, že se jedná o klávesnici s mechanickými spínači, tedy něco, co je kvalitou daleko nad klasickými membránovými klávesnicemi, které obsadily levný až střední cenový proud. Podle toho také vypadá jak zpracování, tak samozřejmě cena, která se ustálila na 80$, což je pro spoustu lidí za klávesnici hodně.
Protože je klávesnice mechanická, mají klávesy zdvih klasických klávesnic. Není to jako u notebooku s nůžkovým mechanismem, kde se klávesy jen tak hladí po povrchu. Mechanické spínače pod čepičkami kláves se tváří na první pohled jako Cherry MX Blue, jsou modré, ale jejich výrobcem je jedna z čínských firem jménem TTC. Bohužel nemám srovnání s nějakým produktem Cherry, takže nemohu říci, jestli jsou spínače opravdu stejné, nebo mají jinou charakteristiku. Ale podle datasheetu mají spínače velmi blízko těm originálním německým. Naštěstí jsem s pomocí překladače vymámil nějaké relevantní parametry, které vlastnosti spínačů definují.

• spínače mají transparentní pouzdro a lépe prosvětlí jednotlivé klávesy
• každý spínač má svou vlastní, několika barevnou LED
• celková dráha je 4,0 mm, dráha do sepnutí 2,2 mm ± 0,5 mm
• váha, která překoná spínač a zajistí tak jeho sepnutí je 60 ± 15 gf
• životnost spínače je přes 50 milionů úhozů

Dalo by se říct, že spínače jsou opravdu totožné a jediným rozlišovacím prvkem, tedy kromě teoretické kvality, je asi jen nápis na samotném spínači.
A stejně, jako je tomu u Cherry MX, jsou modré spínače určeny hlavně pro psaní, nikoliv pro hraní, což je trochu v rozporu s tím, co tvrdí Elephone o své „herní klávesnici“. Ale samozřejmě se na ní dá hrát (zdravím Skyrim lvl 40), ale herní klávesy mají jinou charakteristiku, která se zase tolik nehodí pro psaní. Člověk si prostě nevybere.

Váha klávesnice je 1,176 kg, což je při použití celkem tlustého hliníku a mechanických spínačů docela dobrá váha. Rozměry se ustálily na  hodnotách 470 x 210 x 40 mm.

Design a praktické používání

Klávesnice jako taková má vrchní díl vyrobený z hliníku a je celkem příjemný na pohmat. Spodní víko je už samozřejmě plastové, tady hliník opravdu není potřeba. Na druhou stranu hliníkové nožičky by určitě byly lepší než osazené výklopné plastové. Těm, bohužel, chybí ve drážce protiskluzová guma, klávesnice tedy s vysunutými nožičkami trochu klouže po stole.

Naštěstí jsou vepředu dvě velké gumy, které tento neduh částečně kompenzují. Při sklopení nožiček jsou k dipozici další dvě gumy hned za nožičkami a v tomto případě se klávesnice ani nehne.

Ale musím za sebe říct, že jsem nožičky nepotřeboval, klávesnice je totiž sama o sobě dost vysoká a i bez podložení se na ní píše dobře. Ale to je samozřejmě zvyk a pohodlí jednotlivce.
Jednotlivé klávesy jsou od sebe odděleny větší mezerou než jsem zvyklý a zároveň mají menší dopadovou plochu pro prst, ale to je otázka několika minut, člověk si velmi rychle zvykne, jedná se o několik málo desetin milimetru.

Rozložení kláves je klasické „IBM“ s rozdílem malého enteru, což mi asi nejvíce vyhovuje. Tedy dlouhé klávesy Shift na obou  stranách, oddělený blok kláves Insert, Delete, Home, End, PageUp a PageDown a nad nimi PrintScreen, ScrollLock a Pause/Break. Potěší i klasický numerický blok na pravé straně.
Stříbrný USB kabel je poměrně nepoddajný, i když to u klávesnice zdaleka nevadí tak jako u myši, a je opletený tkaninou.

Klávesy jsou samozřejmě plastové s průhlednými znaky, které jsou zespodu individuálně každý zvlášť prosvíceny spínačem s LED. Ani vypnuté podsvětlení mi nedělalo problém při používání, znaky jsou na klávesách vidět dobře, i když proč vypínat podsvícení, když je tak skvělé…

Podsvícení

Podsvícení, hlavní to prodejní artikl na produktových stránkách. Na druhou stranu musím potvrdit, že jak jsou klávesy samostatně prosvětleny, je celková kvalita podsvětlení a jeho možnosti nastavení, opravdu skvělé. Je konzistentní po celé klávese a mezi klávesami je také vidět, to díky průhlednému pouzdru samotného spínače. Ale to bude spíše účel, protože firma má v nabídce ještě spínače s neprůhledným pouzdrem, které bude svítit pouze do kloboučku klávesy a nebude svítit také okolo.
S podsvícením se dá opravdu do sytosti vyhrát, jsou k mání spousty módů, stylů, barev a jejich kombinací. Což samozřejmě neznamená, že musíte mít na stole před monitorem barevnou mini-diskotéku. Není problém zvolit si jednu barvu, intenzitu podsvětlení a nebo podsvětlení úplně vypnout. Záleží jen na požadavcích jednotlivce.
Změny podsvětlení a módů probíhá několika různými zkratkami za pomocí klávesy FN, tedy Function – funkce. V kombinaci s klávesou Insert se mění světelné efekty jako vánoční stromek, sinusoida, náhodné blikání nebo Knight Rider (ten je cool!). Samozřejmě je jich víc a můžete se na ně podívat na fotkách níže.
S kombinací kláves PageUp a PageDown se mění rozvržení barev nebo celková barva podsvícení. Kombinace směrových šipek nahoru a dolů se mění 4 kroky intenzity podsvětlení, šipky vlevo a vpravo mění rychlost změny zvoleného světelného efektu. Kombinace s klávesou PrintScreen podsvětlení vypne úplně.
Pak tu jsou dvě takové zajímavosti a tou první jsou „herní módy“ s kombinací klávesy FN a 1, 2, 3 ,4 , 5 v horní řadě se speciálními znaky. Ty podsvětlí pouze ty klávesy, které se používají v jedné z pěti přednastavených her nebo žánrů (FPS, CF, COD, LOL a QQ race). Druhý a zajímavější mód je po stisku FN a Home. Ten dokáže měnit nastavení Herního modu přesně podle požadavku hráče. Dá se tedy nastavit, které klávesy mají svítit a jak mají svítit.
Kromě těchto změn se klávesa FN také používá pro klasické multimediální přepínače typu Play, Pause, My Computer, Search, Player a tak dále. Je trochu škoda, že tyto znaky nejsou na klávesách F1 – F12 prosvětleny, jsou vidět pouze za světla.

Kombinací několika barevných LED se dostaneme až k 16 milionům barevných odstínů, byť je to číslo spíše jen teoretické. Klávesnice dokáže zobrazit korektně pár desítek barev. Například jí moc nejde růžová (pokud byste o ní tedy stáli).
Celkově musím podsvícení vyzdvihnout, je opravdu kvalitní. Homogenně a silně podsvícené klávesy, na kterých je vidět barva podsvětlení i za slunného dne, přesto v noci nijak neozařuje a případně není problém si jednoduše jas stáhnout na nižší.

Kromě možnosti měnit tyto parametry na klávesnici, poskytuje Elephone samostatnou aplikaci pro systémy Windows. Jedná se o malou utilitku, která dokáže téměř to samé jako klávesové zkratky, navíc umí nastavit makra ke klávesám nebo nalinkovat nějaké multimediální zkratky bez použití klávesy FN.

A jak se na klávesnici píše?

A teď konečně to nejdůležitější – jak se na takové klávesnici píše? No, pro člověka, který je zvyklý psát na klávesnicích s plastovou membránou, bude tohle dost šok. Najednou totiž zjistí, že mechanika má fantastickou zpětnou odezvu, že přesně ví kdy a jakou klávesu stiskl. I když ne každému bude vyšší zdvih proti membránovým klávesnicím vyhovovat, to je jasné. Ale člověk si zvykne záhy a zjistí, že tohle je úplně jiný svět.
Klávesy stačí zmáčknout pouze do poloviny jejich dráhy, jmenovitě 2,2 mm a spínač už sepne a písmeno nebo příkaz je na monitoru. Síla úderu je trochu vyšší, nicméně tím klesá chybovost při psaní, člověk se musí trochu snažit.
Klávesy mají tvar vrchního kloboučku do U, tedy standard, jaký známe z mnoha ostatních klávesnic, strefuje se na ně dobře, neviklají se o nic víc než u konkurence.
Spodní řada kláves s mezerníkem mě nepříjemně tlačila do palců, protože jsou klávesy hranou nastavené přesně proti prstům a ergonomie tak trochu trpí. Bylo by daleko lepší, kdyby alespoň mezerník byl zakulacený a díky tomu přívětivější při psaní.
Jsou pouze dvě výhody membránových klávesnic proti mechanickým. Tou první je cena, málokdo dá za klávesnici 2 a více tisíc. Tou druhou jejich hlučnost. A Elephone EleEnter Game 2 je opravdu hlučná klávesnice. Není to díky spínání spínačů, ty celkem příjemně cvakají, ale díky narážení jednotlivých kláves do těla a do samotných plastových spínačů. Klávesnice je opravdu hlučná, až se její klapot rozléhá po místnosti. Tedy ne, že by se na to nedalo zvyknout, ale příjemné to není. Na druhé straně je fantastická hmatovo-sluchová odezva, který dělá z Elephone EleEnter Game 2 výborného společníka pro psaní dlouhých textů. Třeba recenzí na www.gizchina.cz 🙂

Závěr

Inu, co napsat závěrem. Elephone EleEnter Game 2 je rozhodně dobrá klávesnice, skvěle zpracovaná, má velmi kvalitní podsvětlení, správa módů a celkově podsvětlení je také dobré. Píše se na ní skvěle, což se ovšem píše na většině mechanických klávesnic, díky jejich dobré odezvě. Trochu zamrzí, že „herní“ klávesnice používá spínače pro psaní, i když to opravdu není překážkou, hrát se na ní dá samozřejmě bez problémů.
Nevýhodou je pak její hlučnost, kterou ne každý snese a zvláště, pokud bude psát třeba v noci, když ostatní spí (nebo se spíš pokouší spát za hluku psaní).

Za klávesnici EleEnter Game 2 patří díky společnosti MGCOOL a zakoupit si ji můžete například zde nebo zde.