Recenze Xiaomi Mi Note 2 – nehořlavý fešák

Xiaomi letos uvedlo několik zajímavých telefonů, které velmi úspěšně splnily svou roli. Ke konci letošního roku Xiaomi ale vyvedlo ještě dva výrazné a doslova černé koně své stáje, Xiaomi Mix a Xiaomi Mi Note 2. A druhý jmenovaný, Mi Note 2, tu dnes máme k recenzi. Jak dopadl v testu telefon, který nastoupil coby, možná trochu nechtěný, nástupce bombastického Samsungu? To se dozvíte z dnešní recenze Xiaomi Mi Note 2!

Balení

Už balení u nedávno recenzovaného Xiaomi Mi 5s se mi velmi líbilo, i když trochu originality by neuškodilo, a Xiaomi Mi Note 2 v nastaveném trendu pokračuje. Balení je opět příjemně minimalisticky strohé, prosté jakýchkoliv výrazných prvků, jen na zadní straně je očekávaně tabulka s hardwarovými specifikacemi. Sundání vrchního víka odhalí telefon, který si hoví v připravené papírové vaničce. Pod ní ale nenajdeme jako u Xiaomi Mi 5s vloženou krabičku s příslušenstvím, tentokráte jsou USB-C kabel a adaptér nabíječky normálně uloženy ve vylisovaných přihrádkách. Takto vypadá balení pro Asii, balení pro Evropu resp. Českou republiku bude mít, samozřejmě, českou nabíječku.

Krátké video pro lepší perspektivu o telefonu a jeho balení:

Design a zpracování

V úvodu jsem zmínil černého koně v portfoliu, a to neplatí pouze o vysokých předpokladech úspěchu, ale také o černočerné barvě, která dělá z Mi Note 2 velmi elegantního společníka. Zahnutý displej na obou stranách a stejně zahnuté sklo za zadní straně, černá tlačítka a černý kovový rámeček, to jsou znaky těch nejvyšších příček na trhu, kam designem Mi Note 2 míří. Telefon je opravdu elegantní a zarytý minimalista jako já zaplesá, vida takový skvost. Na druhou stranu se nejedná o výjimečný design, Samsung Galaxy Note 7 je velmi podobný, což ale nedělá z Xiaomi Mi Note 2 o nic ošklivější telefon. Většina dnešní produkce se od sebe liší jen drobnostmi.

Zadní strana je skleněná a po stranách zahnutá a v černé barvě vypadá téměř jako zrcadlo. Povrch je náchylný na otisky prstů a díky své plochosti, bohužel, i na škrábance, kterých se bez použití nějaké folie nebo krytu dočkáte velmi brzy. Překvapivě sklo příliš neklouže, i když na omak kluzké je. Telefon neměl tendenci mi z ruky vyklouznout, jako některé kovové telefony, které byly jako mokré mýdlo. Na zádech toho moc není, v horní třetině poměrně velký objektiv fotoaparátu a vedle něj DualTone přisvětlovací blesk, ve spodní třetině pak jen nápis MI a nějaké ty certifikační značky.

Boky, které jsou zajímavé díky dvojitému zahnutí ze všech stran, jsou tvořeny vlastně jen úzkým kovovým rámečkem, který obepíná celý telefon. Na levé straně najdeme slot pro dvě NanoSIM, na straně pravé jsou to dvě tlačítka. Tlačítko zapínání a kolébka hlasitosti. Ta jsou umístěna trochu výše než bych si představoval ideální výšku, centimetr dolů by udělal s ergonomií divy. Hlavně při telefonování není nahmatání hlasitosti úplně jednoduché. Kromě toho mají však tlačítka velmi příjemnou klikavou odezvu a jsou dobře odlišitelná od zbytku povrchu.

Na spodní hraně jsou dva výdechy se čtyřmi kulatými zdířkami, ale jen za jednou čtveřicí je schovaný reproduktor. Pod druhou čtveřicí je mikrofon. Uprostřed je umístěný USB-C konektor, příjemný to standard.
Horní hrana má na starosti 3,5 mm zdířku, sekundární mikrofon a iR diodu neboli infraport.

Přední strana je osazena displejem s velikostí 5,7″, rozlišením FullHD 1920 x 1080 bodů a celkem nezvykle se nejedná o IPS panel, ale o AMOLED. Ten rozeberu v další kapitole, ale prozradím předem, že není o co stát. Pod displejem jsou dvě dotyková tlačítka a prostřední fyzické se čtečkou otisků. V horní části je očekávaná skvadra senzorů jako jsou senzor okolního světla, senzor přiblížení, sekundární kamerka s AF a sluchátko.

A protože je Xiaomi Mi Note 2 velmi drahé, na www.beryko.cz bude stát 16 690 Kč, koukl jsem na něj svým kritickým okem a našel několik drobností, které ale nejsou úplně zásadní, ovšem zmínit je musím. Prvně to jsou samotná záda, která jsou ze skla a jsou plochá. Tedy až na ty efektně zahnuté hrany, které dávají telefonu neobyčejnou auru něčeho velmi drahého a velmi luxusního. Kromě chytání otisků také velmi dobře chytají škrábance. Za druhé jsou to nižší normy při lícování skel do šasi. To je na několika místech trochu vystouplé nad rámeček, sice to není možná ani desetina milimetru, ale poznat to jde celkem rychle. Slícování na horní hraně je na tom asi „nejhůře“, sic se stále jedná o poměrně vysoký standard zpracování, drobné odchylky se dají najít. A slícování kolem fotoaparátu o sobě dává vědět po týdnu používání, že není také 100%, protože jsou vidět částečky prachu v mezírce kolem něj. Opět se nejedná o nic závažného, vlastně jde o drobnost, nicméně telefon je už velmi drahý a mohl by být zpracovaný určitě lépe.
Na druhou stranu třeba přechody plastových předělů antén a kovu jsou mistrovsky zpracované, stejně jako USB-C port nebo kulaté výdechy hlasitého reproduktoru vespodu telefonu.
Kromě těchto drobností se jedné z mého pohledu o jeden z nejhezčích telefonů na trhu, za designovou vytříbenost a čisté linie (které mým minimalistickým majestátem opravdu značně hnuli v pozitivním smyslu slova), má u mě Xiaomi Mi Note 2 jedničku s hvězdičkou.

Ještě dodám rozměry a hmotnost, které jsou 156,2 × 77,3 × 7,6 mm a 166 gramů.

Hardware

Po nedávno recenzovaném Xiaomi Mi 5s, které se řadí k velmi vybaveným telefonům, je Xiaomi Mi Note 2 ještě vylepšenou verzí po hardwarové stránce. Hned v úvodu kapitoly bych rád zdůraznil jednu vlastnost, kterou Xiaomi velmi dlouho opomíjelo – LTE. Xiaomi Mi Note 2 v Global verzi podporuje všechna „česká“ LTE pásma! Výčtem tedy bandy 1/3/7/8/20 a frekvence 800/900/1800/2100/2600 MHz. Heuréka! Což bohužel neplatí pro ostatní verze telefonu, ale i tak se jedná o příjemnou záležitost.
A ani další čísla z tabulek nejsou špatná, 2+2 jádrový Qualcomm Snapdragon 821, Adreno 530, 4 GB LPDDR4 RAM a 64 GB interní paměti jsou velmi příjemné specifikace. V prodeji je ještě jedna verze telefonu, která má olbřímích 6 GB RAM a 128 GB interní paměti. Paměťové karty většině i náročných uživatelů odpadají jako náhrada za malé interní úložiště. Navíc má telefon možnost použít dvě NanoSIM, telefon je tedy DualSIM.
Zadní fotoaparát je Sony IMX318 s rozlišením až 22 MPx a schopností natáčet 4K video s objektivem se světelností f/2.0. Přední foťák se senzorem Sony IMX268 má rozlišení 8 MPx, objektiv se stejnou světelností f/2.0 a dokonce automatické zaostřování.
Na horní hraně přístroje je iR dioda pro ovládání domácích spotřebičů místo dedikovaného ovladače. Dole pod displejem je v domovském tlačítku umístěná ultrasonická čtečka, která mi v Xiaomi Mi 5s nefungovala moc dobře, ale naštěstí se dnes karta obrací.
Baterie má příjemnou hodnotu se 4000 mAh, která by měla zajistit dostatek energie pro 5,7″ FullHD AMOLED displej. Pod displejem je klasická čtečka otisků. Vše si najde samostatnou kapitolu, kde si každou komponentu rozebereme.
Také možnost DualSIM potěší spoustu budoucích uživatelů, kteří mají dvě SIM.

Displej

Po fantastickém displeji v Xiaomi Mi 5s, který mi udělal opravdu radost při používání, tu máme Xiaomi MiNote 2, který má 5,7″ FullHD AMOLED displej. Mnozí by tipovali, že se bude opět jednat, jak to má Xiaomi ve zvyku, o nějaký skvělý nebo špičkový panel. Jenže ouha, po opravdu dlouhé době a spoustě i velmi levných telefonech tu mám před sebou displej, na který musím snést kritiku a ne zrovna malou. Papírově se displej zdá naprosto v pořádku, resp. s dostatečným rozlišením. To je sice pravda, ale AMOLED technologie pracuje na jiném principu než LCD IPS/IGZO displeje (ale to je debata na samostatný článek). AMOLED panely využívají matici (matrix) drobných LED, které svítí zcela samostatně. A právě v tom je ten problém, se kterým Samsung bojoval u spousty svých telefonů vyšších tříd. Použití RGB PenTile matice vyžaduje vyšší rozlišení, aby samostatné LED byly blíže u sebe a nevytvářely tak hrubý rastr, který je u LCD displejů kompenzován mechanickou mřížkou. Asi už víte, kam tím mířím. Na displeji Xiaomi Mi Note 2 je vidět rastr při zobrazování drobných ohraničení různých elementů a malých písmen, která zdaleka nejsou tak zaostřená, jak by měla v kategorii High-End měla být. A pro někoho, kdo je zvyklý používat displeje, které něco takového neznají už kolik let, to působí jako pěst na oko. A dvojnásobně pro toho, kdo by používal QHD displej, který je v některých případech ještě o kousek dále, i když v naprosté většině případů je to spíše jen zátěž pro baterii a procesor.
Ten rozdíl je při porovnání  telefonů se stejným rozlišením poznat a pokud jsem si otevřel nějakou internetovou stránku, kde byla malá písmena, rozdíl proti LCD panelu je patrný ihned, písmena nejsou tak ostrá a mají „rozplizlé“ okraje. Samozřejmě to není nějaký obří rozdíl, ale nemile mě to překvapilo, protože něco takového jsem neviděl několik let. Rozhodně ne u telefonu, jehož cena dalece přesahuje 10 000 Kč.
A druhý bod, který mě také nepotěšil, je rozsah jasu. Ten je u této cenové kategorie velmi malý a klidně bych řekl i nedostatečný. Nejnižší jas je tak vysoký, že noční používání je spíše za trest.

Digitizér, který vždy býval na Xiaomi skvělý, je skvělý i na Mi Note 2, ovšem s menší připomínkou k místům, kde se displej „láme“, tam je dotyková plocha trochu nespolehlivá, ale to je, předpokládám, vlastnost zakřiveného skla/digitizéru.
Viditelnost za slunečného počasí, kterého si bohužel poslední dobou moc neužíváme, je poměrně slušná, většinou nebudete muset hledat stín. I když jsem popravdě čekal od AMOLED displeje trochu lepší viditelnost.
Potěšila možnost rozsvěcet displej poklepem, neboli DT2W, který fungoval na rozdíl od levné konkurence, velmi spolehlivě.

Trochu nezvykem pro mě bylo mechanické tlačítko Home, na které jsem díky tlačítkům převážně dotykovým a na displeji, velmi rychle odvykl, ač jsem je měl vždy ve větší oblibě. Naštěstí jsou v Xiaomi hodní a v Nastavení jde zvolit, aby se mechanické tlačítko chovalo stejně jako dotykové a bude tedy reagovat na dotyk. A pod dlouhým zmáčknutím tlačítka si můžeme nastavit třeba Google Search (až bude zakomponován do počeštěné ROM).
Je také škoda, že MIUI 8 nikterak nevyužívá zahnutého displeje třeba pro vysunovací lištu nebo nějaký další interaktivní prvek. I když je pravda, že zakřivení displeje je poměrně malé, u konkurence z Jižní Korei mají větší rádius.

Nasazení takového nepříliš kvalitního panelu má na svědomí asi dvojité zahnutí displeje a samozřejmě cena, která je v Číně poměrně nízká na to, že má telefon zahnutá skla i displej, Snapdragon 821 je celkově velmi vybavený. Celkem mě mrzí, že se v dnešní době setkám s displejem, který naprosto neodpovídá jak ceně, tak celkovému zařazení telefonu mezi High-End. Většina laciných telefonů nižší třídy jej hravě překoná rozsahem jasu, viditelností na slunci a hlavně neviditelným rastrem. Příště myslet hlavou a očima, Xiaomi, ne jen peněženkou!

Pro srovnání pohled na displej Xiaomi Mi Note 2 (5,7″ FullHD AMOLED) a levné Vernee Mars (5,5″ FullHD IPS). Takto zblízka vyfocené je samozřejmě rozdíl daleko výraznější, nicméně je to poznat i při běžném používání, pokud máte takovéto telefony k ruce.

Vernee Mars – 5,5″ FullHD IPS

Xiaomi Mi Note 2 – 5,7″ FullHD AMOLED

Systém – MIUI 8

Přestože mi telefon dorazil z www.beryko.cz, jedná se o novinku tak horkou, že ještě nemá počeštěnou ROM a tím pádem jsem jej dostal takový, jaký se prodává v domovské Číně. Tedy s čínskou ROM a bez Google Apps. Druhá jmenovaná záležitost se dá samozřejmě vyřešit poměrně jednoduše stažením Google Installeru a následným nainstalováním Google služeb a aplikací. Nicméně jsem narazil po nainstalování na špatnou synchronizaci, která probíhala zpožděně nebo vůbec. Například Kalendář nebo Gmail se mi nechtěly synchronizovat. Ale to jsou nemoci spojené s původním určením telefonu, až budou Google aplikace nastaveny jako systémové, bude situace vyřešená. Předpokládaný start prodeje proběhne v prosinci/decembri 2016 se všemi českými náležitostmi v podobě češtiny atd.
Systém jako takový je ve verzi MIUI 8 8.0.9.0. Stable, což byla poslední verze, kterou mi Xiaomi nabídlo při pokusu o vyhledání nějakého updatu.
Stejně jako mělo Xiaomi Mi 5s odladěnou ROM, ji má i Xiaomi Mi Note 2. Výsledkem je tedy naprosto fantastický a velmi rychlý chod systému i všech přidružených aplikací, které jsou systémové ale i nainstalované. Za celou dobu testování jsem nenarazil na jediné zaváhání, na jediné zaseknutí nebo snad spadnutí aplikace, o samovolném restartu ani nemluvím. Xiaomi mě opět po delší době oslovilo, jejich MIUI nadstavba, ač trochu žravější, má UI odladěné fantasticky. Všechny ty možnosti pro hračičky, drobné úpravy systému i aplikací, témata, tweaky a tak dále, to je opravdu skvělé.

Popisovat, kromě chodu jak a co MIUI dělá, je skutečně na dlouho. Chod máme za sebou, ten je parádní a teď v rychlosti uživatelské rozhraní, které se příliš nemění již několik let.

Hlavní obrazovka, launcher, je stále stejně jednoduchá, nemá dedikované menu aplikací, ale příjemně se používá. Je rychlý a nabízí několik málo možností úprav a dobrou správu ikon a složek, které většina asi bude používat, protože hledat na jedné z mnoha ploch aplikaci, které se neřadí abecedně, ale podle data přidání, je otrava. Naštěstí se dá využít jednoduchý trik. Na ploše stačí potáhnout odspodu nahoru a objeví se vyhledávací obrazovka, stačí napsat několik písmen z názvu aplikace a pak jí rovnou spustit.

Notifikační lišta má opět dvě možnosti zobrazení, buďto klasickou androidí lištu s přepínači nahoře a notifikacemi pod nimi s možností zobrazení počasí, nebo klasické rozložení pro MIUI se dvěma oddělenými stránkami pro agendy notifikací a přepínačů.
Potěší také komplexní správa práv aplikací, což se dnes, v době hrozeb malwaru, adwaru, ransomwaru a dalšího -waru, rozhodně hodí. To samé platí pro správu autostartu aplikací, možnosti nastavit si notifikační diodu, jednoruční ovládání, tlačítka a tak dále a tak dále.
Další a další funkce se hrnou z MIUI 8, ale není možné je všechny vyjmenovat a popsat, člověk si musí tuto obří nadstavbu nad klasickým Androidem prostě vyzkoušet. Ne každému bude sedět, ale většina bude nadmíru spokojená už kvůli skvělému chodu celého systému.

Čtečka otisků

Dnes nás opět přivítá ultrasonická čtečka otisků, stejná jako má Xiaomi Mi 5s. Ovšem s jedním velmi podstatným rozdílem – rychlost a přesnost. Její rychlost a schopnost rozpoznávat otisk je skvělá a opravdu málokdy se mi stalo, že bych musel otisk opakovat nebo že by jej snad telefon vůbec nerozpoznal. Poměr nepřečtených a přečtených otisků bych hodnotil tak 9 z 10 ve prospěch úspěchu. A nejen úspěšnost, ale i rychlost je doslova blesková. V reálném používání jsem naměřil 0,1-0,2 sekundy, dalo by se říct, že se telefon odemkne téměř bez prodlevy. Opravdu obrovský skok ze zmiňovaného Xiaomi Mi 5s. Jen je škoda, že se musí rozsvítit displej, pokud je telefon zamčený, aby čtečka otisk přečetla. Tudíž stejný princip, jako má například Samsung. Osobně bych byl raději, kdyby čtečka pracovala i při vypnutém displeji, je to daleko pohodlnější. Na druhou stranu stačí tlačítko zmáčknout palcem, nebo jiným prstem s nasnímaným otiskem, a telefon se odemkne. Jedná se opravdu o extra rychlou a spolehlivou čtečku, pravděpodobně jednu z nejlepších, která se dá v dnešních dnech pořídit.

Aplikace, která otisky spravuje, dokáže uložit až pět otisků. Pro uzamčení aplikací ale musíme v Nastavení do aplikace App lock, která má na starosti právě uzamykání aplikací na otisk.

Výkon

Nasazením procesoru Qualcomm Snapdragon 821 je vlastně tato stať napůl vyřešená, výkon jeho 2+2 jader s taktem 2100 mHz, resp. 2300 mHz, ve spojení s velmi výkonným grafickým čipem Adreno 530 a 4 GB RAM je, dalo by se říci, téměř absolutní. A ve spojení s odladěným MIUI 8 se tato teorie přenese do praxe a vše, co jsem z her a aplikací zkoušel, běželo na plné detaily naprosto čistě. Hratelnost je díky výkonu skvělá a pokud by se snad něco sekalo, bude to spíše chyba samotné aplikace. Namátkou i náročný Mortal Kombat X, Modern Combat 5 nebo Asphalt Xtreme, to vše bez jediného zaškobrtnutí, bez lagů, skvěle hratelné.

Výkony v tabulkách benchmarků také nejsou zrovna malé, i když na současné iPhony 7 nemá, rozhodně se nemá za co stydět. Reálný výkon je špičkový. V populárním benchmarkovacím programu AnTuTu v6.2.6. dosáhlo Xiaomi Mi Note 2 125934 bodů. Další výsledky v galerii níže.

A ještě jeden bod, zahřívání. Xiaomi Mi Note 2 má kovové šasi a skleněná záda i samozřejmě displejovou stranu a vedení tepla tedy sice není díky sklu ideální, nicméně zahřívání nebylo nepříjemné ani při dlouhém hraní her. Telefon byl teplý v oblasti nalevo od fotoaparátu a nijak nepálil do prstů, zbytkové teplo tedy není velké a je poměrně dobře distribuované.

Baterie a výdrž

Kapacita vestavěného akumulátoru je 4070 mAh, a to je pro 5,7″ displej tak akorát, i když samozřejmě větší baterie se nikdy neztratí. Papírově vypadá výdrž díky rozlišení FullHD a použití moderního AMOLED displeje skvěle. V reálu jsem se dostal na dva dny používání při střídmé zátěži a při intenzivním testovacím režimu používání se mnou přežil Mi Note 2 bez problémů celý den. V řeči čísel jsem se dostal přes 5 hodin OST, což je už pěkná hodnota a na celodenní práci postačuje. Pokud bych chtěl dosáhnout lepšího času, Xiaomi připravilo nějaké spořící režimy, nebo se dá samozřejmě snížit jas a čas rozsvícení displeje.
Výdrž Xiaomi Mi Note 2 je tedy poměrně slušná, jako pracovně-multimediální nástroj určitě nezklame.

Konektivita, volání, GPS a LTE

Prvně bych zmínil podporu LTE, která u Xiaomi ve většině modelů nezahrnovala tuzemskou nejdůležitější LTE 800 MHz. To ale u nového Xiaomi Mi Note 2 platí pouze částečně. Máme tu před sebou Xiaomi, které podporuje všechny tuzemské LTE frekvence v dražší Global verzi! Kéž by jim tato snaha vydržela i do budoucna, ale i nový Xiaomi Mi Mix (např. zde) má kompletní podporu LTE, takže se je snad na co těšit i u dalších modelů v portfoliu.

Signál operátora O2 byl po celou dobu silný a neztrácel na intenzitě, kvalitu příjmu bych zařadil mezi lepší průměr, nikdy mě nenechal na holičkách a i tam, kde je signálu poskrovnu jsem si zavolal. S tím se pojí i samotná funkce volání, která probíhala přesně podle očekávání. Zvuk ze sluchátka je velmi čistý a hlasitý a ani druhá strana neměla problémy mě slyšet jasně a zřetelně i díky druhému odhlučňovacímu mikrofonu, který pomůže v hlučném prostředí.

Navigace by za podpory GPS a Glonass měla být skvělá a tak tomu bezesporu i je. I úplně první fix proběhl do minuty, posléze byl ještě rychlejší. Přesnost je právě i díky podpoře dvou světových standardů skvělá, telefon dokázal bez jakýchkoliv potíží chytit signál a udržet si jej i ve městě a přesně navigovat až do cíle. Všechny zkoušené programy jako Mapy.cz, Google Maps nebo Endomondo nevykazovaly žádné neobvyklé fungování.

Fotoaparát

Po poměrně dlouhé sérii levných telefonů se konečně setkávám s telefonem, který by papírově dokázal uspokojit i mé vysoké nároky na integrovaný fotoaparát. Tedy když nepočítám nedávno recenzovaný Xiaomi Mi 5s, který mě ale svou kvalitou neoslovil. Hlavní použitou komponentou v případě Xiaomi Mi Note 2 je senzor Sony IMX318 s rozlišením až 22 MPx, objektivem se světelností f/2.0, EIS (tedy elektronickou stabilizací obrazu), podporou PDAF a dalšími pěknými zkratkami. Přední fotoaparát má rozlišení 8 MPx díky senzoru Sony IMX268, objektiv má stejnou světelnost jako ten zadní, tedy f/2.0, a máme tu dokonce i automatické zaostřování. Vaše selfíčka budou vypadat lépe, než vy sami.

Začnu jako obvykle samotnou aplikací, kterou ale (opět a jako vždy) nebudu příliš chválit. Její interface a některé chyby mě, abych tak řekl, opravdu nebavily. Pokud bychom chtěli fotit na automatiku, dotud je vše v pořádku. Stačí mačkat spoušť a fotky se bleskurychle vyfotí a stejně rychle i uloží. Ale někteří z nás si s fotkou rádi pohrají, nastaví ideální parametry pro danou scénu, nebo se prostě snaží pracovat citlivěji s parametry, než to dělá většinou agresivní automatika. A v tuto chvíli přichází na řadu manuální režim, díky bohu za něj, i když není úplně povedený. Interface je na můj vkus malý a neovládá se nejlépe. Ale na to se dá zvyknout. Horší je chyba, která z nějakého důvodu při změně hodnoty ISO a času expozice, značně přiblíží celý obraz. Což by nemuselo tak vadit, kdyby ale výsledná fotka nebyla také tak přiblížená. Takže budu doufat, že se to nějak vyřeší s nějakou z budoucích aktualizací.
Kromě této chyby je ale aplikace rychlá a stabilní, většina uživatelů s ní nebude mít žádné problémy při focení většiny scén.
Po vzoru let minulých si můžeme zvolit, zda se bude fotit v poměru stran 16:9 nebo 4:3 bez možnosti rozlišení nebo dalších  parametrů a nastavení kvality v nicneříkajících stupních Nízká, Normální a Vysoká, trochu ostuda pro rok 2016.

Obrazový výstup čipu Sony IMX318 jsem očekával špičkový, přece jen se nejedná o laciný čip. Bohužel, stejně jako v případě Xiaomi Mi 5s, jsem měl ke spokojenosti s kvalitou fotek poměrně daleko. Fotky výrazně slévají detaily a tvoří spíše velké barevné plochy a po přiblížení jsou drobnější detaily jako namalované vodovkami a texty, jako vzdálenější poznávací značky nebo jiné nápisy nemáte šanci rozluštit. Tento neduh je vidět i u fotek za dobrého světla, kde se ještě zvýrazní celková plochost a lehká desaturace barev.
Šum se ve fotkách ještě drží na dobrých hodnotách, díky silné korekci, ale opět za oběť dává téměř všechny své detaily. Díky světelnosti objektivu s f/2.0 jsou fotky příjemně prosvětlené a také dobře zaostřené po celé ploše.
I díky objektivu jsou fotky ve špatných světelných podmínkách nebo v noci pěkně prosvětlené, ale trpí samozřejmě ještě více na ztrátu detailů, než fotky za dne. A když se k tomu připočte ne tak dobrá EIS, výsledky občas opravdu negativně překvapí.
Pro focení bližších předmětů ve tmě se dá použít integrovaný DualTone blesk, který je poměrně silný a inteligentně nastaví buďto teplý nebo studený tón světla. Jeho účinnost je obvyklá u LED blesků, nějaké 4 metry nejvíce, pak už spíše zasahuje vysoká světelnost objektivu.
Neočekával jsem samozřejmě výstup ve kvalitě iPhone 7 nebo Samsungu Galaxy S7, ale dané výsledky ve mě evokují spíše střední třídu telefonů, než výkladní skříň Xiaomi.
Skvělá je ovšem rychlost ostření, sice ne tak, jako to mělo Xiaomi Mi 5s, ale stále se jedná o velmi rychlé ostření a stejně tak i uložení fotky a samotné vyfocení, které se děje v podstatě bez prodlevy. Stejně instantní je i spuštění samotné aplikace, málokdy něco nestihnete vyfotit protože by aplikace nenaběhla rychle.
Trochu mě mrzí, že nemám s čím Xiaomi Mi Note 2 přímo porovnat a udělat tak foto-souboj, jak to mám někdy ve zvyku. Ale výsledky dole v galerii asi budou mluvit asi samy za sebe. Nezpracované fotky najdete ZDE.

Video, odvěký to nepřítel Xiaomi, se opět vrací na scénu a v plné síle. Možnost nahrávat až 4K video je sice skvělé na papíru, ale když se počet snímků nepřehoupne přes 24 FPS, tak není příliš použitelné. Druhé nejvyšší nastavení je 1080p@30FPS, což je tedy dnes už základ, bohužel 60FPS se opět nekoná. Bittrate videa se pohybuje kolem 20 000 kbps, což není zrovna nejvyšší číslo a na samotném videu je to znát. Ztrácí hodně detailů a zejména propady FPS za horšího osvětlení ve mě vzbuzují dojem opravdu odfláknuté práce. Něco takového jsem ochoten tolerovat u levných telefonů se staršími MTK procesory, které mají s videem celkově trochu problémy, ale u téměř vlajkové lodi s jedním z nejvýkonnějších procesorů dnešních dnů, rozhodně nejsem ochotný odpouštět takovéto laciné chyby.
Ale nebylo by to Xiaomi, kdyby celý ten cirkus neuzavřelo již několik let se táhnoucí „chybou“. Ano, nahrávaný zvuk u videa opět exceluje. Při pokusu o nahrání hlučné ulice, kde jezdilo spousta aut a sanitka, není ve videu slyšet téměř vůbec nic. K tomu připočtěme horší obraz bez detailů, propady FPS a o výsledku je rozhodnuto. Ne, takhle by telefon, jehož cenovka je hodně přes 10 000 Kč, rozhodně neměl natáčet video.

Zvuk

Hlasitý reproduktor, umístěný na spodní hraně, se snaží křičet přes čtveřici kulatých otvorů. A musím jeho snahu pochválit, protože umí křičet hlasitě a poměrně kvalitně. Samozřejmě na poměry malých reproduktorů v telefonech. Má i znatelný basový základ a není tak upištěný, že by to trhalo uši.
V roli sluchátkového výstupu hraje prim Qualcomm a jeho čip AQSTIC, který by měl dělat z telefonů s tímto zvukovým systémem audiofilské zařízení. Zde bych se klidně opět odvolal na recenzi Xiaomi Mi 5s , která má úplně stejnou konfiguraci. Výstup tedy nestrádá, je kvalitní, silný a má dobrou dynamiku i rozložení prostoru a celkově je velmi příjemný na poslech. Nejedná se asi vyloženě o audiofilský zážitek, ale kvalita je více než dostatečná.

Závěr

Dnešní závěr celkem vyčerpávající recenze se ponese spíše v negativech, ač se Xiaomi Mi Note 2 snažilo, ne vše mu vyšlo. Velkým plusem je podpora všech LTE pásem v Global verzi telefonu, které se v České republice používají. Druhým a asi nejvýraznějším pozitivem je fantastický vzhled, který evokuje zařazení do „high-society“. Zahnutá skla z obou stran a zahnutý displej v černočerném kabátku ze skla a kovu, to je opravdu pastva pro oči. Na každý pád se jedná o velmi elegantní zařízení reprezentativního vzhledu, které svého majitele esteticky doplní. Systém MIUI 8 je skvěle odladěný a stabilní, nemohu na něj říct křivého slova, alespoň v dostupné čínské verzi ROM, se kterou jsem telefon testoval (v době dostupnosti na českém trhu bude již ROM počeštěna). Výdrž bych hodnotil jako dobrou, dokáže udržet krok celý den práce bez větších problémů a díky značné rychlosti systému je taková práce příjemná. Nelze nezmínit skvělou ultrasonickou čtečku otisků, která se řadí mezi to nejlepší, co se dnes dá pořídit.
Tím ale ty výraznější plusy končí a nastupuje několik ne tak dobrých vlastností, které jsou ale výrazné a dělají z Xiaomi Mi Note 2 těžko doporučení hodný telefon. Zpracování neodpovídá zařazení telefonu, neslícovaná skla vystupující nad kovový rámeček nejsou dobrou vizitkou. Displej, který absolutně nesplňuje nároky v daném cenovém segmentu a ani fotoaparát, jeho kvality jsou o dvě třídy níže. O ne-schopnosti nahrávat alespoň přijatelné video, nemá v podání Xiaomi snad ani cenu mluvit.
Takže pokud chcete vysloveně stylový a reprezentativní telefon, který má vyspělý design, je Xiaomi Mi Note 2 skvělá volba. Pokud ale hledíte také na to, co a jak takový přístroj umí, hodně fotíte a točíte videa, používáte telefon v noci nebo máte rádi špičkové zpracování, raději bych volil některou z alternativ.

Za poskytnutí Xiaomi Mi Note 2 za účelem recenze děkuji www.beryko.cz, kde si tento stylový a krásný telefon můžete zakoupit!