Hodnocení recenzenta
Tento tablet uspokojí méně náročné uživatele využívající jednoduše podobný nástroj k brouzdání po internetu, komunikaci skrze sociální sítě a podobným úkonům. Druhou skupinou pro něž by mohl tento tablet dobře posloužit, jsou děti. Těm může tablet pomoci se zorientovat v tomto digitálním světě. A neposlední skupinou se můžou stát studenti, kterým se nechce sahat hluboko do kapes a vystačí si s málem.
Trocha suchých dat na začátek
Do ruky mi připutovala relativně stále ještě novinka z daleké Číny, malý osmi palcový tablet Onda V80 SE. Ten se na trhu objevil někdy na přelomu srpna/augusta a září/septembra, ačkoli první zmínky se objevují již někdy uprostřed léta. Jedná se o menší tablet, který zaujme především svou cenou. V současné době jej nabízí například náš čínský partner Gearbest.com, a to za velmi přijatelných 88,72 $. Ten nám jej také propůjčil k tomuto přezkumu, za což mu patří velké díky. Tablet se v hierarchii firmy řadí na úplné dno, jedná se tak o vstupní model značky, určený spíše nenáročným uživatelům. Společnost Onda jinak patří k předním producentům tabletů a svou produkcí cílí především na domovský čínský trh. To však neznamená, že se s touto značkou nemůžeme potkat i v mezinárodním měřítku. Onda provozuje své webové stránky, jak pro domovskou Čínu (mimochodem s pestřejším výběrem sortimentu), tak i mezinárodní, kde se prezentuje s několika vybranými přístroji. Náš zkoumaný tablet Onda V80 SE sice nepatří mezi ty vyvolené a mezinárodně prezentované, ale koupě je možná díky výše zmíněnému odkazu.
Řada V80 čítá celkem 3 typy. Prvním je ten náš prezentovaný v recenzi, dále se můžete setkat s V80 a o něco lépe vybavenější V80 Plus, který disponuje i dual-bootem.
Společnosti, dle mého názoru, chybí výraznější vlajková loď ve vlastní produkci. Jinak si totiž nedokážu vysvětlit, proč využívá především čipové sady od Intelu Cherry Trail 8300 skrze celé portfólio výrobků, a to od již zmíněného V80 Plus po nejvyšší typy Onda oBook 20 nebo oBook 11 Plus. Možná by neškodilo do své nabídky zařadit i lépe vybavený produkt s osazením vyšších řad procesorů Intel Core M. Ten by se určitě oddělil od této zbylé záplavy nižších cherry-trailů. Ale co není může být, už především díky uvedení notebooků konkurenčního Xiaomi.
Pojďme však na recenzi a nechme tužby tužbami.
Co najdeme v balení
Tablet Onda V80 SE připutoval v kartónové krabici, zafixován v bublinkové fólii. Pod folií se již nacházelo klasické balení, ukrývající malý osmi palcový tablet. V samotné krabici toho moc nenajdeme. Kromě tabletu se zde nachází už jen kabel USB, manuál a jeden malý bonus navíc, který však potěší – ochranná fólie nalepená již na displeji. Stačí jen sejmout její chránící vrstvu.
Jak tablet zapůsobí po stránce vzhledu a konstrukce
Onda svůj hardware zabalila do elegantního těla, ale oproti vybavenější kovové verzi V80 Plus, na tento přístroj společnost použila zvlášť neoslňující plast. Dokonce bych jej označil za lacinější. Zadní strana má jemnou strukturu, která by v praxi mohla zakrýt případné škrábance. Na druhou stranu plast je tak měkký, že bez ochranného pouzdra se nějakým těm rýhám asi nevyhnete. Díky struktuře navíc nehrozí nějaké mastné čmouhy nebo vyklouznutí z ruky.
Výrobce tablet o kompaktní velikosti docela dobře slícoval, bohužel torzní tuhost nepatří k nejlepšímu – daň použitého plastu. Občas se objeví i nějaké to zavrzání. Celkově bych kvalitu zpracování hodnotil za adekvátní, přihlédneme-li k tomu v jaké cenové kategorii se pohybujeme.
Velikost zaručuje velmi pohodlné ovládání s případným přidržováním v jedné ruce, čemuž dopomáhají vcelku úzké okraje okolo displeje na podélné straně.
Co tedy na tabletu nalezneme?
Přední strana zaujme osmi palcovým displejem s FullHD rozlišením, nad nímž vidíme VGA kameru a, … musím to napsat, „humpoláckou“ notifikační diodu. Ta svou velikostí evokuje spíše přisvětlovací diodu běžně požívanou u hlavních fotoaparátů dnešních mobilů. Nebojte, oslňovat vás nebude, svítí totiž červeně a ani intenzita vůči velikosti neoslní. (pozn. redaktora: příště by tam rovnou mohli namontovat žárovičku se závitem E10 🙂 ).
Pokud čekáte pod displejem nějaká kapacitní tlačítka, budete zklamáni. Veškeré ovládání se odehrává pomocí softwarových tlačítek, která se znázorní na spodní hraně displeje, případně je lze vytáhnout švihem od hrany.
Tedy nepočítáme-li ještě fyzická tlačítka po boku přístroje, umožňující ovládat hlasitost a zapnutí/vypnutí přístroje.
Na pomezí opačné delší hrany a zadní strany tabletu najdete zdířku k zasunutí paměťové karty.
Na horní hraně se nachází microUSB konektor, 3,5 mm audio jack a vedle ještě jeden konektor, jehož funkce mi tak trochu zůstává záhadou. Zmínku o něm nenacházím jak v manuálu, tak ani na oficiálních stránkách výrobce. Jde však pravděpodobně o napájecí konektor.
Na zadní straně se mimo loga společnosti ONDA a několika popisků se specifiky nachází asi pro nás nejdůležitější prvek, fotoaparát s 2 Mpx senzorem.
Tablet překvapí poměrně slušnou tloušťkou 9,5 mm a váhou 312g. Pro doplnění i ostatní rozměry, 214 x 125,3 mm.
Displej
Osmi palcový IPS OGS displej s poměrem stran 16:10 se chlubí FullHD rozlišením (1920 × 1200 pixelů, 284 PPI) a kupodivu musím říci, že po zapnutí jde o velmi dobrou volbu výrobce. Displej s největší pravděpodobností nekryje žádné značkové sklíčko, spíše jde o nějaký tvrzený plast. Na ten navíc jako bonus Onda nalípla ochranou fólii.
Panel na první dojem zaujme velmi dobrým přednesem barev a ve většině případů i obstojnou ostrostí. Displej však v některých případech stupně intenzity podsvícení vytváří závoje se zřetelným odstupňováním odstínu dané barvy. Intenzita je od rohu k rohu stejná, tedy homogenní. Konstrukčně se s tím Onda popasovala velmi dobře a nikde nic neprosvítá a nedochází k halo-efektům.
Displej se vyvaroval i takovému tomu nažloutlému nádechu, jak bývá u čínské produkce často pravidlem. Snad jen reprodukce zelené by potřebovala trochu narovnat, působí na mne příliš světle a mdle. Pozorovací úhly patří k současnému standardu a intenzita podsvícení se přiklání k těm vyšším hodnotám, což oceníte na denním světle. Na druhou stranu, na noční provoz bude třeba doinstalovat ještě nějaký filtr třetích stran, umožňující další snížení intenzity osvětlení.
Hardware
Uvnitř nalezneme čtyř jádrový procesor Intel Atom Z3735F poslední generace se základním taktem 1,33 GHz, který se však dokáže vyšroubovat až na takt 1,83 GHz a integrovanou grafickou kartu Intel HD Graphics Gen7. Intelu sekunduje 2 GB operační paměti DD3L a rychlé interní úložiště flashového typu eMMC s 32 GB prostoru. Výsledkem je obstojný výkon vzhledem k pořizovací ceně.
Navíc vnitřní paměť lze dále rozšířit díky slotu, určenému k vložení karet microSD, a to o dalších až 128 GB. Výhodou může být i fakt, že o základních 32 GB není třeba se nějak dělit, jak bývá zvykem v případě dual-bootu. Uživatelsky dostupná kapacita dosahuje na něco málo přes 25 GB prostoru, zbytek si ukrojil systém. Na takto malý tablet, určený spíše k zábavě se jedná o dostačující hodnoty již v základu.
Předinstalovaný operační systém
Oproti svému dražšímu a lépe vybavenému sourozenci V80 Plus si zde budeme muset vystačit pouze s jedním operačním systémem, a to ještě lehce postarším Android 5.1.1 Lollipop. Nevím proč, ale většina čínských tabletů, které jedou na Intelech, mají přeinstalovaný Lollipop, takže souvislost možná více než náhodná. Ale třeba mě někdo vyvede z omylu níže v diskuzi.
Operák působí lehce, jde veskrze o čistý Android Lollipop bez nějakých velkých zásahů společnosti Onda (Onda ROM 2.0). Dokonce bych řekl, že je i ořezanější.
Protože se jedná o tablet, mířící především na čínský trh, neobejdeme se bez nějakých těch čínských klikyháků. Objevují se u pojmenování složek, ve kterých pak nacházíme několik předinstalovaných, veskrze původem čínských aplikací, Kingsoft Office, Yuoku, nějaký hudební organizátor nebo internetový prohlížeč. Nic však významného, co by nám znepříjemňovalo život při práci s tímto tabletem. A pokud vám vyloženě překáží, lze je jednoduše odinstalovat.
V případě čínsky pojmenovaných složek není problém je jednoduše přejmenovat do latinky.
Na druhou stranu zde máme již předinstalované aplikace Google, takže není třeba se trápit často problematickou instalací těchto služeb přes různé instalátory třetích stran.
Trochu záhadou mi je nemožnost updatu. Většinou tento příkaz najdeme v položce Nastavení pod záložkou Informace o zařízení / tabletu / telefonu apod. V tomto případě se žádná volba updatu nekoná, alespoň zde nenajdeme žádný ovládací prvek k tomu sloužící. Nedalo mi to a trochu jsem zapátral. Pokud totiž zadáte ve vyhledávači heslo aktualizace, systém nalezne položku Aktualizace systému. Ta by se dle vyhledávače měla opravdu nacházet pod záložkou Informace o tabletu, jenže po kliknutí na dané heslo se otevře opět celá nabídka menu a samozřejmě bez možnosti volby aktualizace.
K plusu také přidávám fakt, že výrobce se sem nesnažil narvat i druhý operační systém, jak má nejen on, ale i další čínští producenti nyní ve zvyku. Ten by značně zabral další místo z interního úložiště a navíc by jej rozdělil na dvě části.
A jak se tablet předvede po stránce výkonu?
Vezmu-li v potaz skutečnost, že se uvnitř nachází čtyř jádrový procesor bay-trail Intel Z3735F podporován integrovanou grafikou Intel HD Graphics Gen7 s operační pamětí 2 GB RAM, dá se předpokládat, že nepůjde o žádného trhače výkonu. Odladěnost a lehkost systému se sice občas trochu vytrácí, přesto, jak se níže dozvíte, s většinou testovaných her si dokázal poradit.
Výsledky benchmarků leccos napoví, ale souhra systému počínaje hardwarem po operační systém platí většinou za hlavní předpoklad úspěchu. A v našem případě to někdy zavrže, nejedná se o nic zásadního, Onda si občas řekne: „A dost!“ a pak nezbývá než tvrdý reset. Naštěstí se tak stává minimálně.
Benchmarks
A jak tedy dopadl v benchmarcích? Takže, ač v některých syntetických testech překvapil, v druhých naopak lehce zaostával. Nelze však u výše popsané konfigurace čekat zázraky. Více lze vyčíst níže z přiložených screenů a souhrnu výsledků, zpracovaných v přehledu.
-
- Epic Citadel UHQ
-
- Epic Citadel HQ
-
- Epic Citadel HP
Hry
Výkon tablet ve spojení Androidu s grafikou od Intelu předurčuje k překvapivě zajímavým výsledkům. Jak si tedy tato kombinace poradila s již profláknutými tituly jako je Dead Trigger 2, Real Racing 3, Asphalt 8 nebo Mortal Kombat?
Z již výše uvedeného testu Epic Citadel, běžícím na základu Unreal Engine 3 se dá očekávat, že při určitých kompromisech v nastavení může jít o překvapivě docela dobře hratelné tituly.
Real Racing 3
Hratelná hra, s občasnými lagy. Na takto velkém displeji s FullHD rozlišením se již projevuje lehčí rozpad obrazu a ani rendering nepatří k tomu nejlepšímu…
… a když už jsme u těch aut, tak pojďme na:
Asphalt 8
Dopadl veskrze podobně s grafikou nastavenou na Medium, jiná možnost k dispozici ani nebyla. V tomto případě časté záseky, které již hru trochu znepříjemnily, především, když jste se objevili v zatáčce a najednou se vše zastavilo. Ovládání v těchto případech lehce opožděné a těžkopádnější. Přesto stále hratelné.
… teď pojďme na nějakou tu akci:
Dead Trigger 2
Na nejvyšší nastavení již hůře hratelná střílečka s častými záseky, znepříjemňující celkový průběh hry. Po přenastavení na Medium již hratelná, přesto záseky a až po nastavení na defaultní LOW nedochází k žádným zásekům.
Unkilled
Obdoba výše uvedené hry, měla přeci jen trochu problémy na nejvyšším nastavení, a tak se občas zasekávala a trhala. Nešlo však o nic zásadního a hra se dala celkem obstojně hrát.
Teď se trochu popereme až krev bude stříkat a s částmi lidských orgánů lítat:
Mortal Kombat
V tomto případě se Onda V80 SE tak trochu zapotil, teda spíše zahřál. Nebylo neobvyklé atakovat i hranici 50°C, což už by se dalo prohlásit za nepříjemné. Upozorňuji, že jde o plastový tablet, tedy materiál, který dokáže tuto teplotu ještě nějak utlumit.
Přestože už při prvním spuštění se Mortal ohlásil vyskakovacím oknem informujícím o nedostatečné hardwarové konfiguraci, přesto přese vše se hra spustila a překvapivě byla hratelná bez nějakých záseků. Zatím jedna z nejlépe hratelných záležitostí.
PS: jinak pěkně hnusná hra, snad jen pro masochisty. Ta by měla být dostupná až od 21 let, a to ještě s osvědčením od psychouše.
Jak dlouho vydržíme bez nabíječky
No na to, že jej pohání baterie o kapacitě 4200 mAh, chlubící se navíc jakýmsi inteligentním řízením výkonu SDVFS, navíc papírově slibující například výdrž okolo šesti hodin, je realita trochu jinde.
Obzvláště v případě her baterie přímo krvácí. Při RealRacing 3 dopadla poslední kapka ani ne po dvou hodinách hraní, a to není žádný zázrak.
Obdobně si vede i v případě přehrávání videí.
-
- Nabíjecí proces
-
- Sešup v podání her
Navíc chybí, dnes tak populární, jakákoli podpora rychlého nabíjení. Tohle slimáčí tempo nabíjecího procesu dokáže opravdu zkalit celé dopoledne. Jak už bylo výše zmíněno, chybí také originál nabíječka v balení. Samotné nabíjení se o to hůře porovnává a hodnotí, když je nutné využití nabíječky třetích stran. V mém případě se jednalo o integrovanou nabíječku v Power Strip od Xiaomi. Mimochodem, ta si vede velmi dobře v podání s mým LeTV S1 Pro, který podporuje QuickCharge 2.0.
Jak se připojit k okolnímu světu?
Ke komunikaci s okolím tablet využívá radii umožňující přenosy dat pomocí Wi-Fi a Bluetooth 4.0, doplněné také standardem Wi-Di s podporou přenosu videa v rozlišení až 4K, nechybí ani 3,5 mm audio jack a klasický microUSB konektor s podporou OTG.
Ve specifikacích jsem se také dočetl, že ač tablet nemá konektor HDMI, tak jej podporuje. No tomu moc nerozumím? Že by jej snad výrobce zapomněl vytáhnout na povrch tabletu?
Z tajemného konektoru na horní hraně by se mohla vyklubat 2,5 mm DC zdířka určena k napájení. Odvahu k jejímu vyzkoušení jsem však nesebral. Nerad bych jej totiž black-outoval v případě neshody polarity na nabíječce. No a ono ani nebylo čím.
Bluetooth
Bluetooth, to je kapitola sama o sobě. Už by se mohl někdo najít a tento technologický zázrak vymazat z povrchu zemského a nahradit jej něčím smysluplnějším. Nepamatuji se, že bych s tímto přenosem dat neměl někdy nějaký problém, a to od dob raných až po současnost.
A Onda? Tak ta se bez těch problémů opravdu neobešla, a to ať už při párování s okolními přístroji nebo pak samotném přenosu dat. Vždy se objevil nějaký problém a vždy bylo třeba danou činnost opakovat. Někdy s částečným úspěchem, někdy bez. Upřímně, nesnáším, když něco nefunguje, tak jak má. A tohle je ten případ.
Se soundbarem od Philipsu si nerozuměl a k spárování docházelo pouze naoko. Ke streamování hudby zkrátka nedošlo ani v jednom případě. Zde se však přikláním k chybě na straně Soundbaru.
Po několikerém pokusu o spárování s mým pracovním ultra-bookem Jumper (recenze případně zde), které nakonec skončilo jen částečným úspěchem ani nemluvě. Problém nastával v případě přenosu dat směrem z tabletu do ultra-booku, opačným směrem většinou vše proběhlo bez problému.
Fitness náramek se z počátku tvářil bez problémů, což se také potvrdilo po instalaci aplikace, ne však u originální aplikace MiFit, která se nedala ani stáhnout z obchodu Google Play, ale neautorizovaného vývojáře.
S mým telefonem si naopak rozuměl velmi dobře a přenosy dat fungovaly oboustranně k prospěchu obou zařízení a uživatele.
Wi-Fi
Na připojení skrze Wi-Fi, podporující standard 802.11b/g/n se dá jednoduše spolehnout. Dosah od routeru se vyznačuje solidními výsledky a tak nebyl problém se připojit klidně i přes dvě zdi. Pravděpodobně tomu nahrává i celoplastová konstrukce.
A související WiDi? Nevím, s mým televizorem Philips si tento přístroj napřímo neporozuměl. Ani po několikerém pokusu nedošlo ke spárování. Něco jiného bylo sdílení obrazu skrze kanál YouTube a domácí sítě.
OTG
Co postrádám, je GSM modul, který by usnadnil připojení k internetu skrze datové toky našich mobilních operátorů. Přece jen jde o mobilní zařízení a připojení i mimo dosah hot-spotů by se šikl.
To samé se dá říci i o GPS.
A co fotky nebo dokonce videa?
Na přední straně najdeme VGA kamerku se senzorem 0,3 Mpx a vzadu pak s 2 Mpx. Nejedná se tak o žádnou revoluci, určenou k záznamu nějakých světoborných snímků nebo videí. Spíše se dá mluvit o současném standardu low-entrové třídy čínské produkce.
Obě kamery tu tak máme především ke komunikaci se světem skrze sociální sítě, jako jsou kecálkové Skype, Viber nebo Facebook, Messenger, Twiter a podobně. Tam bude asi to pravé místo cíleně umisťovat výtvory z těchto kamer. K této činnosti jsou přímo určené a snad i plně dostačující.
Přední kamera s nižším rozlišením se dá označit opravdu za z nouze cnost. S tímto rozlišením sahajícím někam do prehistorie digitální fotografie se toho pořídit moc nedá. Navíc při lehce snížených světelných podmínek přidává značný šum, který vše degraduje ještě o stupeň níž.
Navíc VGA kamera v mém přístroji se nejprve zdála jako právoplatně mrtvá. V náhledu vidíme pouze šedou barvu, až při detailnějším průzkumu lze za určitých světelných podmínek zpozorovat některé kontury snímaného záběru. A když už jsem se s ní loučil, zjišťuji, že po restartu se přece jenom vzpamatovává.
A její využití? No, na nějaké to skypování asi s odřenýma ušima dostačující. Na selfíčka to však moc nebude, viz snímky níže.
Jednoduše nic víc, nic míň.
Hlavní fotoaparát se jevil jako funkční hned od počátku, nečekejte však od něho nějaká umělecká díla. Jde opravdu o dokumentační nebo pracovní kamerku, která tu je k nasnímání čárového kódu, skenování dokumentů a v nouzi záznamu i nějakých těch momentek či rodinných videí. Ty pak vyvěšené na sociálech asi nějakou tu parádu udělají, ale na nějaké ty „velkoplošné“ snímky rychle zapomeňte.
Ona i aplikace Fotoaparát toho moc neumožňuje. V nabídce nastavení naleznete jen základní možnosti. Už samotný přístup může být pro někoho složitější. Primární funkce najdete schované pod švihem zleva doprava, kde se nachází přepínač mezi režimy fotoaparátu a kamerou. V dolním růžku ještě najdete ikonku ozubeného kolečka, umožňující vstup do menu nastavení.
Tablet vám dovolí nastavit pouze rozlišení obou kamer v několika krocích, a to jak v případě fotoaparátu, tak i videa, viz skeny níže.
Dále je možné zvolit registraci polohy snímaných záběrů a v menu Pokročilé lze zvolit Ruční expozici. Co si však výrobce pod tímto termínem představuje, mi zůstává záhadou.
Ostatní nastavení naleznete pod ikonkou v pravém dolním rohu, označenou třemi tečkami v kroužku. Po kliknutí na ikonu se rozbalí paletka, kde lze nastavit kompenzaci expozice EV od hodnoty -2 do +2, zpoždění závěrky na 3 nebo 10 s, zvolit pomocnou mřížku a přepínač mezi oběma kamerami.
Mimochodem, přepnutí mezi oběma kamerami nepatří zrovna k tomu super rychlému úkonu, přístroji to většinou trvá něco okolo tří vteřin.
Kamera si zrovna nezakládá na nejostřejším přednesu, čím více od středu, tím větší je i patrná vinětace v podobě neostrého okraje. Přednes barev se přiklání k celkově načervenalému nádechu. S přirozeným přednesem to nemá nic společného.
A níže několik snímků k přezkumu kvality senzoru.
… a zde ještě jedno video k posouzení:
Dáme si nějakou tu melodii do uší
V tabletu je předinstalována čínská aplikace, doručující čínský multimediální obsah, tvořící především hudební výplní čínské provenience. Avšak najdeme zde i několik světoběžníků, jako je Adele. Přístup je bez omezení, má to však jeden háček, aplikace není lokalizovaná do jiného jazyku než čínštiny.
Pro pohodlnější přehrávání multimédií bude třeba nainstalovat nějaké aplikace třetích stran.
Co se týče přednesu skrze reproduktor, který je vyveden na jedné z kratších hran, nejde o žádnou slávu, ale co také očekávat od tabletu v této cenové relaci. Úkol si plní a pokud chcete Hi-Fi, tak bude třeba sáhnout hlouběji do kapes.
Moc ambicí jsem do tabletu, co se týče audia, nevkládal. Čekalo mne však překvapení. Přednes do sluchátek předčil veškerá má očekávání a poslech byl velmi dobrý. Tablet ve spojení s mými Koss Porta Pro vytvořil velmi soudržný pár. Ano, trochu nad vše vyčnívaly basy, ale výsledek nebyl zahuhlaný ani nečitelný, ba naopak jde o pevný základ. Za mne bych uvítal přesnější a vyšší kmitočty.
Po připojení mých audiofilských Sennheiser HD545 bylo již přece jen trochu znát, že jde o levnější přístroj. V přednesu se začaly objevovat nepřesnosti s patrným zkreslením. Přesto i s těmito sluchátky byla hudba stále poslouchatelná.
Hlasitost omezuje pouze výstraha o možnosti nenávratného poškození sluchu, takže lze sílu nastavit do sfér neposlouchatelnosti.
Tablet si poradil jak s rockovějšími pasážemi (Deftones – Gore), tak i jemnějšími kousky v podání například Björk.
Vestavěný přehrávač (musím podotknout nouzový) si poradil s většinou mnou používaných kompresních formátů (MP3, WAV, WMA), až na jednu výjimku, FLAC. Ten se však povedlo rozehrát s instalací aplikace Equalizer +. Ta, mimo jiné, ještě poslech poslala o level výše.
A něco na závěr
A komu tedy tento „tabletík“ doporučit. Své místo si určitě najde u nenáročného uživatele, který tento nástroj používá především k brouzdání po internetu nebo ke komunikaci skrze sociální sítě a komunikátory. Nesmím nezmínit i absenci GSM modulu, takže budete odkázáni pouze na Wi-Fi připojení ve vašem okolí, což může být na škodu. Přece jen jde o mobilní zařízení a internet je potřebný občas i mimo veřejné haly, nádraží nebo obchoďáky.
Velkou parádu s ním určitě uděláte například pod stromkem v případě dárečku pro vaši ratolest. Pro vstup do tohoto světa se jedná o ideální přístroj. Na výběr máte dokonce ze dvou barevných odstínů, indigo modrá a růžová, což nahrává i tomu, kterým koho obdarovat.
Další nabízející se skupinou můžou být študáci, ale to se opět již vracíme k výše popsanému.
Pro náročnější uživatele doporučím se poohlédnout asi po něčem s celkově lepší výbavou a také větším displejem i za cenu vynaložení více peněžních prostředků.
Za zápůjčku ještě jednou děkujeme našemu čínskému partnerovi Gearbest.com, kde je tento tablet k dispozici za necelých $ 90.
