Recenze Xiaomi Mi 5s – evoluce v malém balení

Není to ani půl roku, co měl Martin Adam na recenzi Xiaomi Mi 5 a dnes tu mám vylepšený model Xiaomi Mi 5s, který přidává několik drobných vylepšení, nový vzhled zadního krytu a trochu pozměněné vnitřnosti. Jaké jsou vylepšení a stojí vůbec za to? To se dozvíte v recenzi Xiaomi Mi 5s!

Balení

Moje poslední Xiaomi na recenzi bylo Xiaomi Redmi Note 4, které mělo barevnou krabičku. Dnes mám Xiaomi Mi 5s, a to má krabičku pro změnu bílou padlý jako sníh, bez obrázků, na vrchní straně je jen plastický nápis MI a po stranách (pravděpodobně, čínské znaky neumím) Xiaomi Mi 5s. Z toho se člověk moc nedozví, pokud přesně nezná portfolio Xiaomi. Tabulka na zadní straně ukáže nejdůležitější hardwarové specifikace.
Po odklopení víka vykoukne telefon, pod kterým je opět úplně vše bílé jako Sněhurka (že necháme pozdravovat v Cupertinu). Pod papírovou vaničkou pro telefon je nezbytný návod, pěkně zapasovaný do svého místa. Pod ním je malá krabička s ouškem, za které se krabička vytáhne. Uvnitř je z jedné strany nabíječka a z druhé strany USB-C kabel, teď už celkem překvapivě oboje černé. Nabíječka podporuje rychlé nabíjení 5 V – 2,5 A/9 V – 2 A/ 12 V – 1,5 A, tedy v tomto případě Quick charge, pod kapotou tluče srdce od Qualcommu.
Minimalismus, se kterým je celé balení vyrobeno a designově vyvedeno, se mi velmi líbí.

Design a zpracování

Xiaomi se s modelem Mi 5s snaží konkurovat na nejvyšších příčkách pomyslného mobilního žebříčku. Design, který Xiaomi Mi 5s má, není zrovna z neoriginálnějších, ale určitě není ošklivý nebo obyčejný. Jeho kovové tělo se zaoblenými hranami a skvělé zpracování jistě zaujmou nemálo potenciálních uživatelů. K lepšímu pocitu z telefonu přispívá také populární 2.5 D sklo na přední straně. Zadní strana doznala výměny materiálu a místo křehkého skla, je v Mi 5s pískovaný hliník. Což tedy vidím určitě raději, než sklo, které se rozbije špatným položením na stůl.
Díky zaobleným hranám se telefon drží v ruce pohodlně, ale značně nejistě a kluzký kov tomu nepřidává, doporučil bych klidně i nějaké to pouzdro na telefon.
Záda telefonu jsou tedy, jak už víme, kovová a se zaoblenými hranami na levé i pravé straně. V horní části, která je oddělená plastovým předělem antény, je schovaná čočka fotoaparátu a DualTone přisvětlovací LED. V samotném pásku antény je drobná dírka sekundárního mikrofonu. Ve spodní třetině je plastické logo MI, pod kterým je druhý proužek antény. Plastové pásky ale vypadají v bílém provedení telefonu docela rušivě, protože nejsou ani stříbrné ani bílé, ale šedé. Osobně bych raději zvolil čistě bílou barvu, jakou má přední krycí sklo.

Horní hrana hostí pouze 3,5 mm sluchátkový jack

Spodní hrana má pak na starosti klasickou partu v podobě USB-C konektoru, mikrofonu a jednoho hlasitého reproduktoru. Ty se skrývají za jednou ze čtveřice dírek, které jsou mistrně vyfrézované.

Na levé straně je pouze slot pro dvě NanoSIM karty, který je, pro mě překvapivě, kompletně celý z jednoho kusu hliníku. Žádná plastová nebo nýtovaná „čepička“, šuplík sedí na svém místě perfektně.
A nakonec pravá strana zařízení, tam jsou jediné dvě fyzické klávesy. Jak lze celkem jednoduše vytušit, jedná se o kolébku hlasitosti a zapínací tlačítko. Ta jsou kovová a také díky zkosení hrany, skvěle nahmatatelná i poslepu. Mají výraznou odezvu, sic tužší.

A nakonec nás čeká přední strana, která je hlavním ovládacím prvkem a sídlí tam, jak jinak než displej. Ten má rozměr 5,15″ a rozlišení FullHD 1920 x 1080 bodů a krytí Gorilla Glass 3. Jde o špičkový IPS displej, který rozeberu ve vlastní kapitole. Na spodní bradě jsou dvě malé tečky, tlačítka Zpět a Přepínání aplikací. Uprostřed, to, co se tváří jako klasické tlačítko, je ve skutečnosti multifunkční čtečka otisků. A je ultrasonická. Co to znamená rozeberu opět v samostatném odstavci.
Nad displejem je klasická skvadra senzorů a čidel. Čidlo přiblížení, senzor okolního světla, sekundární 4 MPx kamera, sluchátko a několika barevná notifikační LED.

Zpracování Xiaomi Mi 5s je prostě skvělé, opravdu mu nejde téměř nic vytknout, může se rovnat těm nejlepším v oboru. Přechody antén jsou téměř neznatelné, slot na SIM skvěle lícuje, krycí sklo je perfektně usazeno a z celého zařízení čiší kvalita, která se projeví okamžitě po prvním doteku.

Rozměry Xiaomi Mi 5s jsou 154,6 x 70,3 x 8,25 mm a váha se zastavila na 145 gramech. Pokud by se vám to zdálo divné, tak máte pravdu, původní Xiaomi Mi 5 mělo totiž o nějakou tu desetinu nebo i milimetr jiné rozměry a váha u Mi 5s poměrně narostla. Nicméně i tak se jedná o lehký telefon.

Hardware

Dlouho jsem neměl na recenzi něco, co by atakovalo na jeden z nejvybavenějších telefonů na trhu, což Xiaomi Mi 5s ukončilo. Jeho výbava je na papíře opravdu špičková a najde se málo telefonů, které jej za udanou cenu překonají. Srdce Xiaomi Mi 5s je nejnovější počin Qualcommu, Snapdragon 821. Tedy čtyřjádro s big.LITTLE architekturou se dvěma clustery, dvě jádra s nižším výkonem a také nižší spotřebou, vyrobené 14 nm FinFET liturgií s maximálním taktem 1,6 GHz. Druhé dvě jádra jsou taktována na 2,15 GHz a jsou určena pro zvládání náročných procesů. Grafický čip Adreno 530 s taktem 653 MHz také patří k tomu nejlepšímu, co se dá v telefonu nebo tabletu sehnat.
K mání je i relativně velká paměť RAM, 3 GB v základní verzi, kterou máme k dispozici. Pokud byste ale zatoužili vlastnit verzi, která má 4 GB RAM, je tu ještě jedna verze Xiaomi Mi 5s. Ta se odlišuje kromě vyšší 4 GB RAM, právě 128 GB interní paměti, což je opravdu příjemné. A tím se také smazává mínus v podobě MicroSD karet, které nejsou podporovány.

Bohužel, větší mínus nastane při zmínce o LTE. Jak jste jistě mohli postřehnout, Xiaomi Mi 5s nemá podporu našeho nejdůležitějšího pásma 20, resp. 800 MHz, tudíž mimo město a někdy i ve městě to nebude s LTE nijak horké. Snad Xiaomi vydá i verzi s podporou tohoto pásma, které se hodně používá v Evropě.

Zadní fotoaparát má rozlišení 12 MPx, jedná se o čip Sony IMX378 s PDAF a vysoce pokročilou 4-osou optickou stabilizací. Světelnost objektivu je dnes již běžných f/2.0. Přední kamera má rozlišení 4 MPx.
Xiaomi Mi 5s ale bohužel nepřejímá vše ze staršího modelu Mi 5, například iR blaster, neboli infračervenou diodu, která slouží k ovládání různých domácích spotřebičů, tu na Mi 5s není.
Baterie, na kterou snesu kritiku v samostatné kapitole, má kapacitu 3200 mAh.
Nově ale přibyla ultrasonická čtečka otisků, která sídlí pod displejem a její přesnost a možnosti budu hodnotit zanedlouho.
Xiaomi Mi 5s je DualSIM telefon, pojme celkem standardně dvě MicroSIM karty.

Displej

Ten má celkem nezvyklý rozměr 5,15″ a rozlišení už standardních FullHD 1920 x 1080. Jedná se o IPS panel s OGS, krytý Gorilla Glass 3 sklem, které je 2,5D zahnuté po okrajích. To vše je na papíru vlastně běžné i u telefonů za čtvrtinou cenu. Co ovšem dělá displej v Xiaomi Mi 5s nadprůměrným, je to, co se v tabulkách málokde dozvíte. Jeho zobrazovací schopnosti a kvalita barev, jasu, pozorovacích úhlů a tak dále.
Hned na začátek klidně prozradím, že displej v Xiaomi Mi 5s je dost možná nejlepší, co jsem kdy měl v rukou. Barvy jsou živé a syté a hlavně opravdu skvěle podané, červená, modrá, šedá ale i černá a bílá, opravdu parádní panel. Škoda, že nemám nějakou techniku, kterou bych hodnoty změřil. Kontrast je vysoký a oproti displejům minulé generace, jako je třeba v LG G4, je hezčí na pohled se sytějšími barvami.
Rozsah jasu je další věc, která mě přesvědčila o tom, že displej v Xiaomi Mi 5s patří ke špičce. I když maximální jas není nejvyšší mezi telefony, displej je stále velmi jasný a stačí i na slunečné počasí, problémy s čitelností jsou minimální. Na druhé straně posuvníku je jas nejnižší a teď zbystřete, noční sovy. Jas je opravdu minimální, je ještě o dva kroky nižší, než na mém LG G4 a že ten má opravdu nízký minimální jas. Díky tomu se telefon dá používat bez problémů i v úplné tmě, oči vás bolet nebudou.

Xiaomi do svých telefonů vždy dávalo přesné a celkově kvalitní digitizéry a ani Xiaomi Mi 5s není výjimkou. Veškeré příkazy zpracuje rychle a přesně, žádné duchy, náhodná nebo nepřesná kliknutí jsem nezaznamenal. A digitizér, resp. displej, je další odlišností od staršího modelu Xiaomi Mi 5. Xiami Mi 5s podporuje totiž 3D Touch, tedy displej, který dokáže rozpoznat sílu stisku. Využití takové funkce je však hodně vázano na systém a ten je zatím nevyužit, něco málo se dá používat na ikonách v defaultním launcher a některé externí aplikace jej podporují také, ale těch je poskrovnu. Navíc chyba v ROM mi znemožňovala 3D Touch v launcheru povolit, volba se vždy sama vypnula při odchodu z Nastavení. Ale některé aplikace, jako je třeba  Force Touch nebo Force Touch Test fungovaly normálně, sílu tlaku na displej opravdu poznaly.

Využití displeje schopného rozpoznat tlak, má zatím praktické využití asi jen u produktů Apple, kde je integrace hlubší a více intuitivní.
Konzistence podsvícení je opět skvělá, ani na okrajích nebo v rozích nejsou vidět prosvity, podsvícení je homogenní po celé ploše.

Z displeje na Xiaomi Mi 5s jsem byl opravdu nadšený, takový panel se nevidí zrovna často, i když u nás stojí 12 000 Kč, kde je konkurence poměrně silná.

Systém – MIUI 8

[EDIT] Bylo mi potvrzeno, že použitá ROM v prodejních kusech bude použitá Global ROM přímo od Xiaomi. Spolupráce s miuios.cz se tedy nekoná.

Xiaomi Mi 5s mi dorazilo s již předinstalovanou počeštěnou ROM. ROM sice ještě nemá úplně kompletní překlad, ale i tak se jedná o příjemné překvapení, přeloženo je asi 80%. Ale do prodeje půjde telefon s již kompletně počeštěnou ROM, netřeba se obávat nedodělků v tomto ohledu!
O MIUI toho bylo napsáno hodně, jedná se o velmi komplexní, ale na povrchu příjemně jednoduché rozhraní, které se příjemně ovládá a příjemně se na něj kouká. Možnosti úprav jsou opravdu bohaté, a to jak přes známou možnost měnit témata a jejich součásti, tak přes všelijaké tweaky a drobná vylepšení, která upraví systém podle gusta.
S nedávno recenzovaným Xiaomi Redmi Note 4 jsem měl nějaké problémy a nebylo to úplně příjemné setkání, i když stabilní a kompletně počeštěná ROM funguje dozajista daleko lépe. S Xiaomi Mi 5s to bylo ale jiné. Žádné problémy, žádné glitche, žádné sekání nebo padání aplikací, systém je „rock stable“ i při vysoké zátěži, což mě velmi těší.
Verze systému, se kterou jsem telefon testoval je založená na Android 6.0.1. Marshmallow s nadstavbou MIUI ve verzi 8.0.10.0.0. Stable, což byla poslední dostupná verze v době testování. Což je vlastně logické, nejedná se o originální, ale upravenou ROM, která se do prodeje nedostane.

Popsat celé MIUI 8 by bylo na několik mnoho dalších hodin práce, a to bohužel nemám šanci obsáhnout, proto vezměte prosím zavděk kratším popisem. Což tedy platí spíše pro ty, kdo notoricky MIUI neznají.

Hlavní obrazovka, která nemá vlastní menu, ale všechny ikony jsou na několika plochách je známá a tento koncept se běžně používá i u ostatních výrobců. Její možnosti sice nejsou zrovna největší, ale ovládání je intuitivní a hlavně funkční. Škoda, že Xiaomi neumožňuje třeba upravit mřížku ikon nebo nějaká gesta.

V aplikaci Nastavení je řada drobných možností úpravy systému a jeho chování, které jsou většinou doménou různých custom ROM. Například lze jednu aplikaci „rozdvojit“ a spouštět jí tak ve dvou instancích simultánně, což se může hodit třeba vývojářům.
Stahovací lišta se dá rozdělit na buďto dvě samostatné záložky, jedna pro notifikace a druhá pro přepínače, nebo obvyklejší rozložení s páskem přepínačů v horní třetině a notifikacemi pod ním.
Ovládací tlačítka se dají také měnit, můžete si třeba přehodit Zpět se Spuštěné aplikace (multitasking), nebo na ně přiřadit i nějakou funkci při dlouhém podržení.
Samozřejmá je správa povolení a práv pro jednotlivé aplikace, kde si můžete zvolit k čemu bude mít která aplikace přístup. Pod stejnou aplikací správy práv také můžete povolit nebo zakázat autostart některých aplikací.

Těch možností je samozřejmě daleko více, nejde ale všechny vyjmenovat.

Systém MIUI 8, resp. grafická nadstavba MIUI 8 je v případě Xiaomi Mi 5s opravdu dobře odladěná a slova jako zásek, Force Close, glitch nebo samovolný restart jsou tu sprostá slova. Je ale zajímavé vidět, jak některé Xiaomi zařízení funguje skvěle a jiné s tím samým systémem jsou neodladěné, aplikace padají, telefon se neuspává a tak dále. Xiaomi Mi 5s ale dělá opravdu dobré jméno svojí značce a právem je možné jej považovat za to nejlepší, co má Xiaomi v portfoliu. Možná je to i díky extrémně rychlému Snapdragonu 821 a rychlým DDR4 RAM.

Každopádně MIUI si mě opět naklonilo po předešlých nepříliš dobrých zkušenostech na svou stranu. Ale konečné resumé bych vyřkl až po opravdu dlouhodobém používání.

Čtečka otisků

Není to dlouho, co jsem se zmiňoval o tom, že bych rád nějaký telefon, který bude mít konečně čtečku na přední straně, abych si vyzkoušel, které umístění je praktičtější. Voilá, Xiaomi Mi 5s mi ukončil čekání.
Možná jste si všimli na fotkách, že čtečka je trochu zvláštní, že nejde o tlačítko a vypadá, jako by byla ze skla. Ze stejného, jako je i krycí sklo displeje. A měli byste pravdu, čtečka otisků na Xiami Mi 5s totiž není klasická čtečka, jakou známe už nějaký ten pátek, ale jedná se o čtečku ultrasonickou. Hypermodrení ultrasonická superčtečka.

I když super… kdybych jí měl srovnat se čtečkou nedávno recenzovaného Xiaomi Redmi Note 4 nebo s některou se skvělých čteček na Huawei 9 nebo iPhone, velmi rychle by pohořela. Její přesnost čtení přiloženého prstu je totiž podstatně horší než je tomu u starší, ale zavedené konkurence. Snažil jsem se čtečku „naučit“ opravdu celý prst a z několika úhlů a hned několikrát za sebou, ale ani to nepomohlo k vyšší přesnosti. Třeba nějaký budoucí update zvýší přesnost, čtečka by to potřebovala, takže budeme doufat.
Větší plus čtečky je v tom, že dokáže snímat i špinavý nebo mokrý prst, s čímž mají klasické čtečky problémy. Nespoléhá totiž na snímání povrchu „opticky“, ale ultrasonicky, tedy ultrazvukově.

Ještě by se slušelo dodat, že čtečka funguje jako normální dotykové tlačítko Home se čtečkou, ne jen jako čtečka samotná.

Aplikace, která má na starost správu otisků je ale poměrně vybavená, i když jsem čekal více. Dokáže uchovat až 5 otisků, umí uzamknout aplikace na heslo a samozřejmě na otisk nebo nastavit na otisk Dětský režim. Opět se ale nesetkáváme s gesty, pro které by se dala čtečka využít. I když je pravda, že na přední straně by to asi nebylo moc platné, ale ukázat potenciál by nebylo od věci. Za předpokladu, že to ultrasonická čtečka umí, samozřejmě.

Výkon

Na tuto pasáž by stačila vlastně jen jedna věta: Qualcomm Snapdragon 821. Definice absolutního výkonu mezi androidími telefony, nic lepšího se patrně dnes nedá pořídit.
A jaká je praxe? No, úplně stejná, jako ta jedna věta. V benchmarcích se možná Snapdragon 821 neřadí na úplnou špičku, tam sedí letošní iPhony, nebo větší brácha Xiaomi Mi 5s Plus, ale nejde popřít, že výkonu má opravdu bohatý přebytek. V AnTuTu v6.2.1. dosáhl 144518 bodů.

Reálné zkušenosti ze hraní nejnáročnějších her jako jsou Mortal Kombat X nebo Unkilled jsou přesně podle očekávání. Grafika Mali-530 je opravdu výkonná a není nic, co by k dnešnímu dni nedokázala rozhýbat naprosto plynule a čistě. Všechny ostatní hry jako RealRacing 3, Modern Combat 5 nebo Asphalt 8 běželo úplně stejně. Žádné zaseknutí, FPS dropy nebo jiné glitche v grafice. Opravdu prvotřídní výkon.
Od výkonu se také odvíjí zahřívání telefonu. Chlazení obstarává celokovové tělo, které vyzařované teplo dokáže rovnoměrněji rozšířit, než kdyby byl SoC pouze zalitý v plastu. Ale Snapdragon 821 a kovové tělo odvádí parádní práci a ani při dlouhém hraní nebo navigaci není telefon nikterak horký, spíš vlahý až teplý.

Baterie a výdrž

Kovový kryt na zádech chrání integrovanou baterii o poměrně příjemné kapacitě 3200 mAh, což by při relativně malém 5,15″ FullHD displeji mohlo udělat slušnou výdrž. Ovšem opět jsme u MIUI a opět se telefon potýká s průměrnou až podprůměrnou výdrží, i když vše nasvědčuje opaku.
Telefon mi vydržel celý den, to je pravda, ale až když jsem zjistil, že On Screen Time není zrovna skvělý, nadšení trochu opadlo. Většinou jsem se dostal na 3 hodiny OST, někdy na necelé 4 hodiny OST. Jas jsem měl vždy na automat, režim Vysoký výkon vypnutý.

To nejsou zrovna hvězdná čísla a není to dlouho, co jsem s Meizu MX4 (kombinace 3100 mAh a 5,34″ FullHD displeje) dosahoval někdy i téměř dvojnásobku této hodnoty.
Xiaomi Mi 5s podporuje rychlé nabíjení Quick Charge 3.0, které poskytuje Qualcomm pro své čipsety. Nabití baterie je tedy záležitostí odhadem 80 až 90 minut z „0 na 100 procent“.

Výdrž by tedy mohla být určitě lepší, nějakých 5 hodin OST by Xiaomi Mi 5s slušelo daleko více.

Konektivita, volání, GPS a LTE

První a bohužel nepříliš pozitivní zprávou, je podpora LTE, která se vymezuje na 1800, 2100 a 2600 MHz. V Evropě tolik rozšířené LTE 800 MHz se bohužel nekoná, jak jsme už u Xiaomi většinou zvyklí. Obě MicroSIM by měly podporovat tato pásma, takže by neměla být jedna SIM hendikepována.
A když už jsme u toho signálu, jeho příjem je velmi dobrý, jak data, tak GSM se řadí k lepšímu průměru. I tam, kde většinou moc signálu nemám, jsem nějaký našel. Stabilita je také příkladná, žádné kolísání nebo vypadávání.

Se signálem se pojící volání opět probíhalo zdárně, kvalita je díky hlasitému sluchátku s čistým výstupem skvělá. Stejně tak i na druhé straně, kdy volaný slyší hlas bez okolního hluku, díky sekundárnímu mikrofonu.

GPS je v podání Qualcommu většinou dané předem, jeho kvality jsou skvělé. Navigace i s vypnutými daty je bezproblémová, signál je silný, má rychlý fix v řádu několika sekund při dobrých povětrnostních podmínkách. Se zapnutými daty je situace samozřejmě ještě daleko lepší. Přesnost vylepšuje řada dalších asistentů a pro nás v Evropě jsou to samozřejmě Glonass satelity na orbitě. Jak Google Maps, Mapy.cz tak Endomondo fungovaly přesně a podle očekávání.

Fotoaparát

Xiaomi Mi 5 mělo fotoaparát, který se podle recenzí mohl rovnat světové špičce a jeho nástupce by jej měl ještě vylepšit. I když na papíře vypadá 12 MPx hůře než 16 MPx u předchůdce, nemusí to nic znamenat, protože se zvětšila plocha čipu z 1/2.8″ na 1/2.3″ a zvětšily se i jednotlivé body z 1.12 µm na 1.55 µm. Světelnost objektivu zůstala stejná f/2.0, což je dostatečné, i když například f/1.7 u Samsungu Galaxy S7 je mnohem dále. Použitý fotočip je vyspělý Sony IMX378, patřící k vrcholu nabídky. Za zmínku rozhodně stojí skvělá 4-osá optická stabilizace, která zabezpečí kompenzaci kmitů a dovolí tak nastavit delší závěrku při špatných světelných podmínkách.

Přední kamera není tak zajímavá, rozlišení 4 MPx při světelnosti f/2.0 ale zabezpečí slušné fotky.

Prvně bych se vyjádřil k samotné aplikaci focení, která ode mne dostala za vyučenou pokaždé, když jsem s nějakým Xiaomi přišel do styku. A že jich taky už bylo dost. Naštěstí se inženýři v Xiaomi začali alespoň trochu snažit a Manuální mód už neznamená jen změnu ISO a expozice, už se dá dokonce měnit vyvážení bílé, k dispozici je i manuální zaostřování a dokonce délka expozice. Což jsou tedy záležitosti, které jsem měl už v letitém LG G2, ale díky za ně (konečně!).
Jinak aplikace nedoznala změn, vše je při starém, abych tak řekl, spíše bohužel při starém. Opět není na jedné obrazovce rovnou spoušť fotografování a videa, tlačítka druhého módu fungují jen jako zástupci. A pokud bychom chtěli natáčet SlowMo, tedy zpomalené video, musíme před tím manuálně v nastavení změnit rozlišení na nižší než FullHD. To samé platí pro možnost nastavení rozlišení – žádné není, jen poměr stran 4:3 a 16:9 a nastavení kvality fotografií mezi Nízká, Normální a Vysoká. To je tedy v roce 2016 u vlajkové lodi prostě ostuda.

Tak většinu softwarové stránky máme za sebou, teď se můžeme vrhnout na další aspekty fotek a výsledky. Hned po startu aplikace bude asi většina z nás zaostřovat a fotit a právě zaostřování je až neuvěřitelně rychlé. Čip disponuje PDAF zaostřováním, ale připadá mi stejné, jako hybridní v Samsungu Galaxy S7. Ostření probíhá opravdu tak rychle, že po namíření na daný objekt je prostě zaostřeno. Okamžitě, žádné prodlevy, téměř žádný pohyb optické sestavy, prostě bleskové zaostření. Popravdě jsem neměl v ruce nic z telefonů, co by dokázalo zaostřit takhle rychle. Jen při opravdu špatných světelných podmínkách je ostření o trochu delší, ale stále se jedná o extrémně rychlé.
A rychlost pořízení snímku je tatáž, jako zaostřování, bleskurychlá. Žádná prodleva, žádné čekání nějakou desetinku sekundy, telefon okamžitě fotku sejme a uloží.
Na tohle můžou být v Xiaomi (nebo Sony, jak se to vezme) opravdu hrdí!

Ale každá mince má dvě strany. Tou druhou stranou proti bleskovému focení a ostření, jsou detaily ve fotkách. Je vidět, že všechno podléhalo rychlosti, ale kvalita výstupu byla až na druhé koleji. Xiaomi Mi 5s má velké problémy s detaily ve fotkách, tvoří se velké barevné plochy, které úplně ztrácí jemné detaily například nápisů, trávy nebo listů, a to i při velmi dobrém osvětlení.
Reprodukce barev je ale výborná, fotky jsou krásně syté a barevné, žádný šedavý závoj nebo další aberace. Velmi příjemné podání pro potěchu oka. Také šum se ve fotkách objevuje poměrně výjimečně ani za tmy nemá Xiaomi Xi 5s problémy se šumem, kde ostatní šumí jako staré analogové televize. Menším pomocníkem při focení ve tmě je DualTone přisvětlovací LED, které jsou poměrně silné a dokáží osvítit prostor i 5 metrů před telefonem. Větším pomocníkem je 4-osá optická stabilizace, která je opravdu účinná a stejně dobrá ne-li lepší, než mám na svém LG G4.

Pro lepší perspektivu jsem připravil photo-shootout, tedy srovnání s mým LG G4, který se stále řadí mezi špičkové fotomobily a kterému by mělo Xiaomi Mi 5s teoreticky konkurovat. Na snímcích v přímém porovnání je vidět kolik detailů se u Xiaomi ztratí a o kolik má LG horší kontrast fotek. Ale s kontrastem se dá hýbat, kdežto detaily do fotky se už dostat nedají. To samé platí pro šum, který má LG vyšší, Mi 5s ho téměř ve fotkách nemá, ale opět detaily mi připadají důležitější než šum, který se dá v editoru celkem snadno odšumět.

Xiaomi Mi 5s:

 

LG G4:

Fotky, které neprošly kompresí, můžete najít jako vždy ZDE.

Nahrávání videa má velmi málo možností úpravy parametrů a má i málo módů. Dá se nehrávat ve 4K, FullHD, HD nebo SD kvalitě, ale pouze při 30 FPS. Mód pro 60 FPS bohužel u Xiaomi neznají. Video také „trpí“ značným žvýkačkovitým efektem díky podpoře OIS, ale při chůzi dokáže video znamenitě odfiltrovat od kroků a dalších nechtěných pohybů.
Kvalita obrazu je spíše průměrná, bittrate by mohl být možná vyšší, 20 000 kb/s je při FullHD přece jen trochu málo. Ale stejně jako fotky mají videa velmi pěkné barvy.
A dalším,velmi často kritizovaným neduhem už kolik let, je nahrávaný zvuk u videa. Ten se sice rapidně zlepšil, dokonce se dá nahrávat i v hlučném prostředí a člověk ví, co se ve videu děje, ale nahrávají se téměř výhradně jen středy a výšky. Basová složka chybí nebo je velmi nevýrazná. Ach jo, to v tom Xiaomi opravdu neumí osadit telefon alespoň běžnými mikrofony? Nebo se jen zaměřují na čísla v podobě 4K, místo, aby byl slyšet dobrý zvuk?
Ve videu v čase 0:51, když přestane bzučení, začne výrazný „bass drop“, tedy hutné basové dunění, ale Xiaomi jej vůbec nezaznamenalo a zvuk je plochý a nudný.

Zvuk

V předchozí kapitole jsme se dozvěděli, že zvuk u videa stále není silnou stránkou Xiaomi ani po několika letech vyrábění high-endových telefonů.
Zvuk z hlasitého reproduktoru je poměrně kvalitní, ale mohl by trochu přibrat na síle projevu. Na nejvyšší hlasitost by klidně mohl být i hlasitější, i když pro běžnou činnost v podobě volání, hraní her nebo pouštění hudby v koupelně stačí.
A jako poslední bod tu máme zvuk ze sluchátkového jacku, který by měl obstarávat zesilovač od Qualcommu. Což je trochu kámen úrazu, protože jak víme, Qualcomm pokulhává v kvalitě výstupu za konkurencí. Nejinak je tomu i teď u nejnovějšího počinu Snapdragon 821. Tedy ne, že by šlo o špatný výstup, to v žádném případě, ale jisté drobnosti oproti skvělým MTK Helio tu přece jen jsou. Nejvíc si toho lze všimnout při poslechu vokálů a kytar, které mají jinou barvu, která není úplně přirozená. Zvuk je trochu posunutý „dovnitř“, upozaďuje některé tóny a celek zní trochu jako přes filtr. Ale to je jen menší hnidopišské rýpnutí, zvuk s testovanými sluchátky Audio Technica WS55 byl rozhodně dobrý, plný a dynamický a celkem vyvážený, bez větších mezer v projevu. Je ale škoda, že ani to nejlepší, co se dnes dá v androidím telefonu sehnat, nesplňuje vyšší akustické standardy jako mají například Meizu, HTC nebo Apple. Spolupráce se Cirrus Logic, jako v případě MTK, by Qualcommu určitě prospěla.

Závěr

Pokud jste četli celou recenzi, nebo alespoň její větší část, konečný verdikt asi nepřekvapí. Xiaomi Mi 5s je po delší době Xiaomi, které bych i přes chyby doporučil i náročným uživatelům. Jeho největší mínusy jsou nenažrané a na baterii náročné MIUI, detaily ve fotkách, nahrávaný zvuk u videí a trochu i samotná aplikace a nepřesná ultrasonická čtečka. Bohužel, Xiaomi Mi 5s nepodporuje hlavní českou/evropskou frekvenci LTE, kruciálních 800 MHz.
Což sice vypadá, že už nebude skoro co chválit, ale věřte, že určitě je. V prvé řadě je to zpracování, to je opravdu špičkové, stejně jako displej, brutální výkon, odladěný chod MIUI a celková rychlost načítání, neskutečně rychlý fotoaparát s velmi pěkným podáním barev a vysokým kontrastem a celkový poměr ceny a výkonu je s předpokládanou českou cenou 11 990 Kč za verzi s 3 GB RAM a 64 GB ROM, docela slušný. Málo nových telefonů se může Xiaomi Mi 5s rovnat ve výbavě a odladění. Jen to proklaté LTE…

Díky obchodu www.beryko.cz za zapůjčení Xiaomi Mi 5s, které si můžete na zmiňovaných stránkách zakoupit i s dvouletou zárukou!