V tomto týdnu nám do redakce připutovala stále horká novinka, a to i na čínském trhu, Xiaomi RedMi Pro s duální kamerou. Jedná se o první chytrý telefon z produkce této věhlasné čínské značky se zakomponovaným systémem dvou kamer, čímž nejen mé očekávání a zvědavost jen a jen roste. Ještě než se vrhneme na řádný přezkum, tak se s vámi chci podělit o první dojmy z tohoto přístroje. Pobavíme se o celkovém vzhledu, zpracování a představíme si jej i na několika detailnějších fotografiích. Za zapůjčení tímto děkujeme beryko.cz, který nám dal příležitost si tento chytrý telefon vyzkoušet mezi prvními v republice.
Xiaomi RedMi Pro dorazilo v bílé krabičce s vyobrazením přístroje na víku. Kde jsou ty doby, kdy tyto telefony chodily v krabičkách z recyklovaného papíru, které na mne osobně dělali mnohem lepší dojem. Na bocích krabičky najdeme pouze typové označení přístroje, a to ještě jen v čínských znacích, což dokládá to, na který trh je primárně telefon určen. Zadní strana nabízí již více informací, bohužel, opět v domovském jazyce. Přesto se z nich již dá leccos vyčíst, jako třeba podpora sítí 4G (FDD-LTE a TD-LTE), kapacita baterie nebo použití konektoru USB Typu-C.
Hned na začátek chci zmínit, že ačkoli jsem po představení nabyl skepse, že se Xiaomi v sekci chytrých telefonů uchýlilo v poslední době k výrobě nevzhledných zařízení, tak musím vše dementovat a přiznat svou mýlku. V případě Xiaomi často člověk získá správný dojem až po vybalení z krabice a má co do činění s reálným přístrojem v ruce. A to platí i v tomto případě, Xiaomi RedMi Pro překonává po stránce designu i marketingové snímky, známé z prezentací. Ano, Xiaomi RedMi Pro vypadá rozhodně lépe v reálu, než na většině reklamních snímků.
Telefon si mě tak opět získává svým povedeným vzhledem a zadní kovový kryt, který ve mne vzbudil obavy, co to tam zase ti čínští inženýři cpou za kus plechu, se rozpustily, jak ranní mlha nad nedalekým rybníkem. Finish kartáčování stříbřitého hliníku působí velmi elegantně. Povrch je na omak velmi příjemný a ač telefon může působit kluzce, úchop patřil vždy k těm jistým. Výhodu kartáčovaného povrchu také spatřuji v tom, že na zadním krytu nezůstávají žádné otisky nebo mastné čmouhy.
V krabičce mimo telefonu najdeme povinné příslušenství, tedy nabíječku s vidlicí určenou pro evropský trh, USB kabel typu-C, karty k rychlému seznámení se s přístrojem, bohužel v čínštině, trn pro uvolnění slotu pro SIM karty a také brožurku v češtině, obeznamující nás se základy operačního systému MIUI.
Jak už bylo zmíněno, tak dominantním prvkem zadního krytu je soustava dvou kamer se snímači o rozlišení 13 MPx. Mezi nimi pak nalezneme duální LED blesk s duálním tónováním, čímž by mělo být dosaženo měkčího a přirozenějšího přisvícení k pořízení snímků za zhoršených světelných podmínek.
V dolní části pak najdeme tradiční logo společnosti v podobě velkých písmen „MI“. To se naopak pomalu, ale jistě vytrácí z předního panelu, kdy do jisté doby bylo rozlišovacím prvkem od většiny telefonů jiných značek. Přední panel pak okupuje 5,5 palce velký OLED displej s rozlišením FullHD (1080p). Musím však zmínit, že po zapnutí je na můj vkus až moc nažloutlý a možná bych se v tomto případě nebál říci i s nazelenalým nádechem, což bývá nešvarem většiny smartphonů z čínských luhů a hájů. No, nemůžeme mluvit o tom, že by to kluci z Číny neuměli, vždyť z historie známe několik telefonů, které se představily se skvělým přednesem barev. K těm patří například Letv S1 nebo Xiaomi Mi Note.
Nad displejem se nachází tradiční sestava notifikačních diod, sluchátka, senzorů a přední „selfie“ kamerky. Samotný displej obepíná tenká černá linka, nejde si ji nevšimnout na bílém předním panelu, ale nejedná se o nikterak rušivý dojem. Ochranu displeje jistí sklíčko, které po stranách přechází v zaoblení, označované jako 2,5D. Sklíčko má oleofobní úpravu, čímž se na něm nezachytává mastnota, jako v případě sklíčka bez této úpravy. Navíc klouzavost prstu po něm dosahuje velmi skvělého pocitu.
Pod displejem nacházíme další z důležitých prvků a tím je fyzické home tlačítko se zabudovaným snímačem otisků prstů. Po obou stranách se pak nacházejí senzorová tlačítka, označená pouze podsvícenou tečkou v bílém provedení. Zmizelo tak typické označení tlačítek pro řadu RedMi.
Další ovládací tlačítka nalezneme po pravé straně. Zde najdeme kolébku k ovládání hlasitosti a pod ní power tlačítko. Slot pro umístění SIM karet nebo paměťové karty nacházíme naopak na druhé straně. Do slotu, který je umístěn reverzně než bývá zvykem, lze umístit buď dvě SIM karty (jedna formátu micro a druhá nano) nebo jednu SIM-ku s jednou paměťovou kartu microSD.
Na horní hranu producent umístil 3,5 mm audio jack a infrared diodu, sloužící k přenosu povelů prostřednictvím dálkového ovládání k domácím spotřebičům. Je zde také umístěn sekundární mikrofon.
Na spodní hraně se pak nachází USB konektor typu C a dvě mřížky pro reproduktory. Nalezneme zde i dva šroubky pro případnou demontáž.
Telefon nepatří k žádným střízlíkům a už vůbec nepřekonává hmotnostní rekordy, jde spíše o těžší váhu (174 g). Nicméně zaujme svou tloušťkou 8,5 mm, kterou pocitově a opticky umocňují zaoblené hrany zadní strany telefonu. Na druhou stanu by mohl být možná ještě užší, nerozumím totiž vsazení plastového šasi do kovové skořepiny, která pak nad bočnicemi lehce přečnívá jak „sajtna“ u vleku, určeném k svozu pšenice z pole. No, trochu jsem přestřelil, ale půl milimetru to zde určitě dělá. A hlavně to trochu narušuje kompaktnost celého přístroje.
Po zapnutí vás přístroj nejprve vyzve k několika autorizačním krokům. První krok představuje nastavení jazyka, kdy na výběr máme několik verzí čínštiny a angličtinu. Zatím není k dispozici mezinárodní verze operačního systému MIUI. To by se mělo však změnit v blízké době, alespoň dle informací Beryko.cz, který nám telefon zapůjčil.
Dále vás telefon vyzve k zasunutí SIM karty a poté přihlášení k vaši domovské síti Wi-Fi. Pak už následují služby, týkající se MI komunity. Přihlášení nebo vytvoření nového účtu do mi.com, zapnutí cloudových služeb, využití internetového volání skrze mivoice apod. Po tomto nastavení telefonu vás ještě čeká nainstalování Google služeb, které nejsou součástí telefonu. A zde musím říci, že to byl očistec, který nakonec vyřešila jedna hloupá záležitost, a to registrace SIM karty u služeb mi.com. Bez tohoto detailu se mi totiž nepovedlo stáhnout jedinou aplikaci. Ale o tom si více povíme až v celkovém přezkumu, takže nás sledujte.
