Recenze Syllable D900S – bezdrátová svoboda

Není to tak dlouho, co jsme měli v redakci na recenzi Syllable D700, sportovní Bluetooth sluchátka. Nedávno nám přišla další sluchátka této firmy a opět sportovní, ovšem s daleko vyšší cenovkou a úplně bez jakýchkoliv kabelů, dokonce i mezi sebou. Jsou takováto kompletně bezdrátová sluchátka opravdovou svobodou, jaká mají úskalí a v neposlední řadě, jaký mají zvuk? To vše se dozvíte v nadcházející recenzi Syllable D900S!
Za zapůjčení Syllable D900S děkujeme společnosti Syllable, kde si sluchátka můžete i zakoupit nebo je taková možnost i zde.

Balení

Balení je rozměrově větší krabička, než bych čekal na tak malá sluchátka. Na přední straně je jakýsi pán, který má v uších právě Syllable D900S, popravdě bych si vyobrazení lidí na takto technických výrobcích možná i odpustil.

Zadní strana krabičky pak už nabízí celkem vtipný popisek, jak jsou sluchátka „lehká jako pírko“, stereo nebo mono, jak skvěle drží v uších a další marketingové psaní. Nahoře je pak obrázek sluchátek v napájecím doku, která jsou detailně popsána.

Po otevření najdeme v balení samotný nabíjecí  dok i se sluchátky a menší krabičku s několika částmi příslušenství. Samozřejmě návod pro používání a údržbu, váček na přenášení sluchátek, druhou velikost nástavců do uší a silikonovou šňůrku, aby se sluchátka neztratila třeba při sportování. Šňůrka je velmi příjemná na dotyk, je pružná a nasazuje se za silikonové nástavce do uší.

Posledním dílem příslušenství je MicroUSB kabel, který má plochý profil a dlouhý konektor. Do nabíjecího doku se sice dá normálně zastrčit standardní MicroUSB kabel, ale jeho kontakt není ideální a často mi vypadával. Balení je tedy poměrně bohaté a je v něm asi vše, co bych očekával.

Pro lepší perspektivu o balení a sluchátkách, nejlépe shlídnout video:

Design, konstrukce a ergonomie

Jak jsem zmínil v úvodu, sluchátka nemají vůbec žádný kabel, a to ani mezi sebou, jsou dokonale svobodná. To se velmi hodí pro sportovní aktivity, kde kabely překáží.

Konstrukce sluchátek je celoplastová, ovšem místo lesklého plastu bych raději viděl nějakou lepší úpravu, než to nejlevnější, co se dá vyrobit. Každé sluchátko má velké tlačítko, které ovládá hovory a při přehrávání pozastaví/pokračuje v přehrávání. Tlačítka jsou dobře přístupná a mají jistý klikavý stisk. Kolem tlačítek je vidět bílá linka, kudy prosvítají barevné LED, které značí různé režimy sluchátek, jako je nabíjení, hledání BT zařízení, přehrávání atd.

Obě sluchátka mají piny pro nabíjení, které zapadají přesně na piny v napájecím doku.
Sluchátka, ač jsou lehká a zdají se být malá, v uchu vypadají spíše komicky, jako dvě nasátá klíšťata.

Ergonomie používání je, díky použití Bluetooth, vysoká. Nicméně několik částí konstrukce nenásleduje úplně příkladně ergonomii. Tou první jsou silikonové nástavce do uší, které jsou prostě obří a neuvěřitelně široké. Musel bych mít o třetinu větší zvukovody, abych je do uší nacpal. Popravdě, ani menší nástavce jsem neměl šanci do ucha zastrčit a používat při nošení, aniž by se zvukovody utěsnily a sluchátka nevypadávala. Zkoušel jsem je nosit několik dní, ale ani tak si na ně uši nedokázaly zvyknout.

Mnohem lepší je někde zkusit sehnat klasické nástavce z normálních špuntů tak, jak jsem to udělal sám. Menší problém je ovšem ten, že trubičky, na které se nástavce nasunují, jsou velmi tenké a standardní nástavce na nich trochu „plavou“, ale používat se to s trochou opatrnosti dá bez problémů.

Druhou, ne úplně ergonomickou „kaňkou na kráse“, je samotná velikost sluchátek. Z ucha totiž celkem trčí ven a kromě směšného vzhledu jejich nositele, nemusí zrovna padnout každému, kdo má menší uši. Krček sluchátek je totiž relativně krátký a tělo sluchátek se tak dotýká uší. Mě ale po použití klasických nástavců držely sluchátka v uších celkem dobře, i když ta velikost těla by mohla být menší.

Nabíjecí dok je krabička, kam se sluchátka položí na piny a zmáčkne se tlačítko na přední straně, které nabíjení zapne. Bohužel se mi nepodařil zjistit, jak velký akumulátor v doku je, ale podle výrobce by měl vydržet až šest nabití obou sluchátek.

Dok je z matného černého plastu a průhledného víčka, které sluchátka přimáčkne na piny, aby se správně nabíjeli. Uvnitř jsou na sluchátka připravena dvě sedla s piny a čtveřice LEDek, které upozorňují na to, kolik šťávy dok pro nabíjení ještě má.

Na pravé straně je MicroUSB konektor, který slouží samozřejmě k nabíjení a je poměrně utopený v těle, je tedy potřeba kabel s dlouhou koncovkou.

Specifikace a baterie

Syllable D900S jsou poměrně vybavená sluchátka, která neudělají ostudu po hardwarové stránce. Podporují totiž několik technologií pro lepší přenos hudby přes vestavěné Bluetooth v4 (některé stránky uvádí Bluetooth v4.1, kde je ale pravda zjistit dost dobře nejde). Předně jde o Apt-X a dále A2DP, AVRCP, HFP, HSP. Přenos by tedy měl být díky Apt-X velmi přesný a měl by obsahovat jen minimum ruchů a nepřesností, vzniklých bezdrátovým přenosem.
Udávaný frekvenční rozsah 8 mm měničů je 20-20 000 Hz při impedanci 16 ohmů, což jsou vcelku standardní čísla u peckových sluchátek.
Syllable D900S jsou lehká, mají pouze 10 gramů a v uších nejsou téměř cítit.
Kapacita baterií ve sluchátkách je 65 mAh a podle výrobce by tato kapacita měla vystačit na 4 hodiny přehrávání hudby. A v praxi mohu takový výsledek potvrdit, ba co více, podařilo se mi poslouchat hudbu i přes 4 hodiny a to si myslím, že je výborný výsledek vzhledem k velkosti a „bezdrátovosti“ sluchátek.
Nabíjecí dok dokáže nabít sluchátka 4-5x, to také není úplně špatné.

Zvuk

Stejně, jako naposledy recenzovaná sluchátka Syllable D700, nejde o kdovíjaká audiofilská sluchátka, ale spíše o doplněk ke sportování. Proto bych se nezkoušel příliš do produkovaného zvuku „navážet“ a srovnávat je s drátovými sluchátky ve stejné cenové kategorii, Syllable D900S by jistě propadly. Poněvadž za 90$ si můžeme pořídit například UltimateEars super.fi 4 nebo Klipsch Image S4 II, a to jsou konkurenti s velmi vysokou zvukovou kvalitou. Takže berte prosím v potaz to, že jsou to hlavně bezdrátová sluchátka, určená primárně aby neotravovala kabelem.
Ovšem jejich projev není tak špatný, jak jsem si zprvu myslel, i když se nejedná o žádný etalon.

Občas se mi stávalo, že se levé sluchátko odpojovalo od pravého a reprodukce se tak na malou chvilku přerušila. Za to pravděpodobně můžou různé elektronické ruchy z okolí, ono přece jen bezdrátové spojení mezi sluchátky a ještě k nějakému zařízení, to je podstatně náročnější, než je prostě propojit kabelem alespoň mezi sebou.

Zvuk jsem zkoušel až po zahoření sluchátek, řekněme po 20 hodinách hraní, testováno na LG G4, které podporuje Apt-X a souborech ve formátu MP3@320 a .flac.

Pro srovnání jsem si vzal své Xiaomi Piston 3, a to hlavně z toho důvodu, že nic lepšího doma, co se týče peckových sluchátek bohužel nemám. Ale jak jsem zjistil, špatný soupeř to rozhodně není. Kde jsou doby skvělých Soundmagic E10 a a-Jay Two, než se jim zpřetrhaly kabely…
A srovnávat inaurální sluchátka s mými supraaurály Audio-Technika WS-55 je nefér a nesmysl i díky rozdílnostem určení a konstrukce.

Ještě připomenu, že jsem sluchátka nosil s vlastními nástavci do uší, protože dodávané nástavce jsou příliš velké pro mé průměrně velké zvukovody.

Takže jak tedy Syllable D900S hrají? Jejich projev je, bohužel, trochu podobný jako nedávno testované Syllable D700, rukopis stejné firmy je prostě znát. Zvuk je temný, hutný, basovější. Výšky a středy znatelně ztrácí na basové spektrum, které se dere dopředu a vokály jsou tak zahuhlané a výšky spíše nízké. Sluchátkům schází ona „jiskra“ při poslechu a čistější přednes.

Zvuk je tedy spíše pro vyznavače basové hudby, tedy DnB, House, Trance a další modernější styly elektronického typu. Tam nejsou Syllable D900S špatná, hudba klade důraz na spodní pásma a vokály nebo perkuse nejsou tak „vytažené“. Takže třeba Armin van Buren nebo Paul van Dyk jsou při poslechu celkem příjemní, mají silnější basy, což se jistě neztratí.
U Rapu bych ale raději slyšel alespoň nějaké vokály, přece jen, Rap je na tom z velké části založený. Bohužel, vokály jsou zahuhlané a ani vysoký hlas Snoop Dogga je nedokáže náležitě proříznout.

Náročnější hudba v podání rocku/metalu je právě díky středům, výškám a nedostatku detailů, bohužel, slovy laika „nic moc“. Perkuse se většinou slévají a do toho nějaký ten zpěv a bahýnko je na světě. Detaily opravdu výrazně chybí a celková čistota přednesu prostě metalu neprospívá.
Při poslechu The Sisters of Mercy jsem zjistil, že basy „sestrám“ prostě nesluší, jejich suchý zvuk je unikátní a prostě geniální. Také proto se Syllable D900S na poslech něčeho takového jako je Gothic-rock nebo metal příliš nehodí, i když ne že by zrovna tady Xiaomi Piston 3 nějak excelovaly.

Vadila mi barva vokálů, která zněla spíše jako z uzavřených sluchátek a slyšel jsem onen pověstný „kelímek“. Zvuk se prostě odráží zpět do sluchátek a interferuje. Hlavně nedostatek detailů a čistota zvuku mi dělaly starosti i po zahoření. Syllable D900S prostě nejsou univerzální sluchátka, mají svůj vlastní zvuk, který je orientovaný na hudbu, která se při sportu poslouchá nejvíce. A v tom nejsou úplně špatná.

Závěr

No, v mezích možností to není až tak špatné, ale nedej bože, abych je srovnal například s Klipsch S4 II,  které se dají koupit za 1800 Kč a jejich kvality jsou úplně někde jinde. Jenže kabely a Bluetooth…

Zvuk je prostě a jednoduše kompromis za bezdrátové a zcela svobodné provedení, které je určeno ne hudebně/zvukově náročným, ale sportovně se pohybujícím jedincům.
Resumé je tedy takové, že pro aktivní poslech hudby bych spíše doporučil jiná sluchátka, na trhu je jich spousta.
Ale pro sport jsou Syllable D900S naopak skvělá, hlavně ta svoboda při běhání, cvičení a jiném pohybování je prostě návyková. A výdrž 4-5 hodiny je dostačující. No když tak se na chvilku položí do krabičky, která sluchátka nabije a dá se poslouchat dál.
Moje díky patří společnosti Syllable, která nám sluchátka Syllable D900S poskytla pro účel recenze.