Hodnocení recenzenta
Vyvážený model střední třídy, který nabídne skvělé zpracování a výkon, ale pro našince je méně lákavý kvůli absenci češtiny a plného LTE.
Dnešní pán na holení není žádnou super novinkou, ale i přesto je Meizu Metal natolik zajímavým telefonem, že si recenzi rozhodně zaslouží, i když už je na trhu několik měsíců. Díky časovému skluzu jeho výjimečnost sice už tolik nevynikne, protože přece jen byl primárně určen jako soupeř hlavně pro první modely s čipsetem Helio X10 v podobě Xiaomi Redmi Note 2, případně LeTV Le1 a tyto kousky už vyvinuly v další generaci. Navíc se jedná o telefon určený v podstatě pouze pro čínský trh, čemuž napovídá i přítomnost systému YunOS, což není certifikovaný Android a sám jsem byl zvědav, jak se popere se standardními Google aplikacemi a kompatibilitou. Za poskytnutí telefonu se sluší poděkovat našim partnerům z Coolicoolu, protože bez jejich dobré vůle bychom ho do spárů jen tak nedostali. Tak vzhůru na něj !
Balení
V Meizu nejsou příznivci nějakých zbytečně rozměrných balení a Metal není výjimkou. Krabička střízlivě bílé barvy je narušena jen modře zbarveným rozsypaným čajem, který s největší pravděpodobností hovoří o příslušnosti telefonu k řadě Blue Charm, stejně jako např. M1 či M2 Note. Vnitřní uspořádání a uložení příslušenství je ukázkové a vše je pro jistotu překryto jednou extra fólií. V balení najdeme jen to nejnutnější v podobě nabíječky sympaticky malých rozměrů a USB kabelu, obojí samozřejmě v tématicky bílé barvě a dále kovového trnu, sloužícího k vysunutí zásuvky na SIM. Sinologové pak určitě ocení manuály v čínštině, ale pro nás normální smrtelníky jsou zbytečné. Telefon samotný pak má nalepeny dokonce dvě ochranné fólie a pokud budete stejně roztržití a nepozorní jako já, tak se vám taky klidně stane, že necháte zadní fólii netknutou a rozčilujete se, proč ten telefon, k čertu, fotí tak rozmazaně 🙂
Design a zpracování
Vzhledově se, bohužel, Meizu v poslední době trochu unifikovalo a ani Metal není výjimkou, protože zdálky není možné identifikovat jeho příslušnost ke značce a není problémem si ho splést například s některými modely Samsungu. Do mých rukou doputovala bílá verze telefonu, ale na trhu jsou teoreticky k dostání i jiné barevné odrůdy, bohužel je však skoro žádný z mezinárodních přeprodejců nenabízí. Rozměrově se jedná v podstatě o standardní telefon s 5,5″ úhlopříčkou (150,7 x 75,3 x 8,2 mm), a to stejné se dá říct i o hmotnosti, i když 162 gramů je o něco málo více než stejně velké M1/M2 Note.
Jak už název napovídá, tak se tentokráte setkáme u telefonu s celokovovou konstrukcí. Unibody skořepina telefonu je vyrobena z hliníkové slitiny, která je však odlišná než slitina použitá např. u dražších modelů Meizu, jako MX5 nebo Pro 5. Na dotek by člověk skoro ani nepoznal, že se jedná o kov, protože dojem je spíše podobný velmi kvalitnímu pevnému plastu, ale samozřejmě je odolnější a díky „perleťovému“ zpracování povrchu skořepiny rozhodně lépe vypadá a také se lépe drží. Slitina také asi bude mít velmi dobré propustné schopnosti, protože Metal nemá nikde na zádech obvyklé plastové pruhy nad anténami kvůli lepšímu příjmu signálu a najdeme je jen v podobě miniaturních proužků v leštěném rámu. Zpracování obecně je na velmi vysoké úrovni a telefon vypadá dostatečně „prémiově“. Pochválit musím i zapuštěnou optiku fotoaparátu, takže nikde nic netrčí a uživatel nemusí mít strach položit telefon na stůl, jako je to v případě jiných nejmenovaných modelů. Kromě čočky fotoaparátu pak na zádech najdeme pouze duální LED blesk, jinak je vše hladké, prázdné a bílé jako perlový sníh 🙂 V případě unibody konstrukce se však samozřejmě musíme smířit s nevyměnitelnou baterií.
Levá hrana obsahuje pouze vysouvací šuplík na SIM kartu/microSD kartu a ovládací prvky v podobě kolébky ovládání hlasitosti a tlačítka zapnutí. Jak je zvykem, tak se tato tlačítka mírně viklají, ale to je normální v podstatě u každého telefonu a nejedná se o nic hrozného, stisk je pohodlný a přesný. Horní hrana pak nabídne konektor 3,5 mm sluchátkového audio jacku a sekundární mikrofon, přičemž na dolní hraně najdeme primární mikrofon, microUSB konektor a mřížku reproduktoru. Pro Meizu je typické právě toto umístění reproduktoru a vždy to má blahodárné účinky na kvalitu reprodukce zvuku, i když je telefon položen na stole.
Celá přední strana je kryta 2.5D zakřiveným sklem a nezapomnělo se ani na pořádnou ochranu. Ačkoliv se nejedná o některý z produktů Gorilla Glass, tak sklo Dinorex T2X-1 společnosti NEG je zcela srovnatelné a nabízí ochranu jak proti nárazu, tak poškrábání. Rámečky kolem displeje jsou rozhodně širší než například u MX4 a díky bílé barvě to vynikne ještě více. Nejedná se však opět o nic tragického a alespoň displej samotný nemá falešný „bezrámečkový“ design s černými okraji (ano dívám se tvým směrem LeTV !). Nad displejem pak najdeme sluchátkový reproduktor, čočku předního fotoaparátu, senzory přiblížení a automatické regulace jasu a LED notifikační diodu, která stylově bliká studeně bílým světlem. Dolní prostor pod displejem pak okupuje jediné multifunkční mTouch tlačítko (ve verzi 2.1), které je zároveň fyzickým tlačítkem, dotykovým tlačítkem i snímačem otisků prstů. K podrobnějšímu popisu a zhodnocení mTouch se dostanu později, ale už teď mohu jen chválit, protože se jedná o elegantní a prakticky vyřešené ovládání jediným ovládacím prvkem.
Displej
Meizu Metal nabídne na svém 5,5″ displeji FHD rozlišení 1920 x 1080 (tedy obvyklý poměr stran 16:9) a hustota bodů je tedy zcela dostačujících 403 ppi. Jedná se o LTPS IPS displej a ačkoliv na první pohled a maximální jas nevypálí oční bulvy, jako jeho starší předchůdce MX4, tak jsou hodnoty jasu na dobré úrovni a nezaznamenal jsem jediný problém při používání jak na slunečním denním světle, tak v noci. Podání barev je velmi dobré a věrné, žádné ujíždění tónů do nepatřičných odstínů. Stejně tak pozorovací úhly jsou skvělé, jak se ostatně od kvalitního IPS displeje dá čekat. V přímém porovnání se zmíněným MX4 je samozřejmě vidět, že se nejedná o stejně exkluzivní panel, ale srovnání v tomto ohledu je trochu unfair, protože MX4 má pořád jeden z nejlepších displejů na trhu vůbec. Digitizér reaguje přesně a registruje až 10 dotyků, tady také nemám výhrad.
Hardware
Jak už jsem zmínil v úvodu, tak Meizu Metal má své ocelové srdce, poháněné dnes tak populárním osmi jádrovým Mediatekem MT6795 (tedy jiným označením Helio X10), taktovaným na 2 GHz ve spolupráci s grafickou kartou PowerVR 6200 (Rogue) a 2 GB RAM. Železo je dostatečně výkonné v podstatě na cokoliv, co po něm budete chtít a i když grafická karta už nepatří k nejvýkonnějším, tak jak uvidíte z testů posléze, tak stále stačí a neřekla poslední slovo. Kapacita úložiště je 16 GB (existuje i 32 GB verze, ale ta je něco jako Yetti, nikdo ji nikdy neviděl) a není problém ji rozšířit pomocí microSD karty, pokud tedy obětujete druhou SIM, protože slot je hybridní. Sluší se ještě poznamenat, že sloty na SIM karty jsou formátu nano. Podpora pásem LTE je, bohužel, v rámci čínských klasických zavedených schémat velkých hráčů a nenajdeme tak u nás rozšířené 800 MHz pásmo, městských 1800 MHz však funguje zcela bez problémů. Další výbava zahrnuje dualband Wi-Fi s podporou i ac, BT 4.1 LE, GPS+Glonass+Beidou, Miracast, akcelerometr, gyroskop i kompas. Nedostalo se však například na NFC, FM rádio nebo infraport. Zadní fotoaparát je 13 Mpix z produkce Samsungu, ale konkrétní použitý senzor není znám. Přední je pak 5 Mpix.
Odstaveček si zaslouží už dříve zmíněné mTouch tlačítko, konkrétně pak jedna z jeho funkcí, a to čtečka otisků prstů. Senzor je velmi přesný a rychlý, rozpoznání otisku slibuje za 0,48 s a je opravdu radost ho používat. Jedinou výtku si dovolím k nemožnosti odemknout telefon přiložením prstu přímo ze spánku, je nutné vždy displej nejdříve probudit.
Systém
Hic sunt leones ! Vstupujeme na pole neorané, protože Meizu Metal používá firemní nadstavbu Flyme, naroubovanou na systém YunOS, což je proprietární odštěpení Androidu vyvíjené společností Alibaba a určené primárně pouze pro čínský trh. Protože papírově nesplňuje všechny náležitosti, tak nesmí být nazýván přímo Androidem a oficiálně není považován za zcela kompatibilní. Jak to tedy vypadá při reálném používání ? Inu, kdybyste nevěděli, že jde o YunOS, tak to v podstatě ani nepoznáte, není problém doinstalovat všechny Googlovské služby, takže v řádu minut máte normálně fungující systém jak jste zvyklí. S nekompatibilitou jsem se setkal pouze u nejnovějších verzí Facebooku a Messengeru, kdy jsem byl donucen manuálně nainstalovat starší prosincové verze, protože fungl nové verze, ať už stažené z Google Play nebo čínského AppStoru, prostě odmítaly fungovat. Pak je ovšem otázkou na čí straně je chyba….
Firemní Meizu nadstavba Flyme je už k dostání ve verzi 5.3.0 (založené na Androidu 5.1.1), takže už má všechny vymoženosti nového Flyme 5, ať už se jedná o přepracovaný vzhled, podporu MultiView u některých vybraných aplikací (kterých je pohříchu málo), nový rotující Task Switcher, nové notifikační centrum a mnoho mnoho jiných. Celkově jde o velký krok vpřed v porovnání se starším Flyme 4.5 a je radost ho používat, systém je velmi rychlý, responsivní a stabilní. Malým zádrhelem je však neexistence možnosti rootu, což je u Meizu obecně výjimkou a velké množství čínských bloatware aplikací. Naštěstí existuje i cesta jak je zmrazit i bez nutnosti rootu telefonu, takže nejde o fatální nedostatek, samozřejmě však zamrzí.
Protože je telefon určený pouze pro čínský trh, tak nemá ve firmwaru vestavěnou podporu veškerých jazyků a čeština tak podporována není. Uživatel se tak musí spokojit s anglickou (případně německou a několika dalšími) mutací. Instalace české klávesnice však není problémem a ani zobrazování a psaní diakritiky a speciálních znaků je zcela bezproblémové. Pro staromilce a příbuzné Palackého však jde bezpochyby o další mínus.
Výkon a používání
Potrápil jsem telefon naší obvyklou sadou syntetických benchmarků a výsledky můžete najít níže. Nenajdeme v nich nic moc překvapivého, výkon se drží zcela v mantinelech podobných modelů konkurence s Helio X10. Potěší slušné naměřené hodnoty rychlosti čtení a zápisu vnitřního úložiště.
Herní výkon také nezklamal a ačkoliv PowerVR 6200 už také má něco za sebou, tak jsem se nesetkal se hrou, co by dělala psí kusy a případné problémy, takže si i zarytý hráč na Meizu Metal v klidu vychutná své oblíbené gamesy. Zahřívání při zátěži je sice znatelné, ale nejedná se v porovnání s konkurencí o nadprůměr, takže vůbec nijak neruší dojem z používání a nestane se přítěží.
Baterie a výdrž
Byl jsem docela zvědav, jak si Metal povede v testech výdrže, protože kombinace baterie s kapacitou 3140 mAh a nově optimalizovaného Flyme 5 slibovala něco nadějného. A nutno říct, že jsem nebyl zklamán, protože jsem se v průběhu zátěžového dne, kdy jsem telefon opravdu týral vším možným od rána do večera, dostal na hodnotu zhruba 5 hodin on-screen-time a při syntetickém Battery testu PCMarku jsem se dostal na velmi dobrou hodnotu 8h 18m. Takže se nebojím výdrž a baterii pochválit, protože při obvyklém vytížení by nemělo být problémem přežít až dva dny. Nutno však dodat, že jsem vše testoval pouze s jednou SIM a microSD, v případě dual SIM standby by asi baterie dostala zabrat o něco déle. Tučné mínus si však Metal vysloužil za nepodporu rychlonabíjení a tak si počkáte skoro tři a půl hodiny než se telefon kompletně nabije, což opravdu není málo.
Konektivita a GPS
Jak jsem již zmínil v kapitole o hardwaru, tak Metal podporuje pouze LTE pásma 1/3, tedy přeloženo do frekvencí 1800/2100 MHz, takže naše 800 MHz pásmo chybí (a když zavřu obě oči, chytnu se za nos a odplivnu si, tak zmíním i nepodporu 900 MHz kočkopsa, kterého se snad již brzy zbavíme nadobro). Citlivost signálu je velmi dobrá a kvalita hovoru vynikající, nikde žádné výpadky. To stejné se dá říci i o příjmu Wi-Fi signálu, celokovová záda vůbec na citlivosti nejsou znát a telefon chytá korektně vše co má.
Doby problematičnosti Mediateku ve spojitosti s GPS jsou snad už nadobro zapomenutou minulostí a Metal v navigačních testech obstál, fix byl velmi rychlý, držel jak helvétská víra a neměl sebemenší problémy s přesností. Za GPS palec nahoru.
Fotoaparát
Neznámý 13 Mpix snímač z dílny Samsungu se předvedl v celkem dobrém světle, samozřejmě se nedá čekat skvělé představení, jako v případě fotoaparátů vyšších modelů Meizu, které se vždy řadily ke špičce, ale ani Metal neurazí a neztratí se. Fotografie jsou poměrně slušně prokreslené a barevně podané, hladina šumu je možná někdy trošku vyšší než by se hodilo a sem tam zazlobí autofokus, ale obecně se dají i na automat nafotit za denního světla velmi hezké snímky a díky přítomnosti manuálního módu s poměrně detailním nastavením si přijdou na své i pokročilejší fotografové. Při testování jsem si hrál docela hodně s HDR a výsledek je někde na půl cesty, někdy se podaří vykouzlit ostřejší, lépe podanou fotku, ale ve většině případů je vše zbytečně přeexponované a přepálené. S mizejícím světlem klesá i kvalita fotek a noční snímky nejsou žádný zázrak, ale stále se jedná o nadprůměr v dané cenové kategorii. Ukázky fotek níže jsou mixem Auto a HDR fotek, pro zájemce je možné si je stáhnout v plné velikosti ZDE.
Video je možno nahrávat ve 1080p@30fps, případně slow motion, které se nahraje 720p@100fps a použije jako 25 fps.slo-mo. Vše se ukládá do standardního formátu MP4, takže s přehráváním nejsou žádné problémy. Kvalita nahraného videa je průměrná, viditelná zrnitost i FHD rozlišení prostě neukecáte a ani nahrávání zvuku není nic extra a nedá se srovnat s vyššími Meizu, které právě v tomto ohledu excelují. Sample video níže.
Zvuk
Pokud se něčím všechny telefony Meizu mohly chlubit, tak to byla kvalita zvukového výstupu a firma si na svých dřevních audio kořenech hodně zakládá. Ostudu rozhodně neudělá ani Metal, protože zvuk z reproduktoru je čistý, dostatečně hlasitý a slušně prokreslený. Maximální hlasitost nedosahuje extrémních hodnot dnes často zmiňovaného MX4, ale v porovnání s konkurencí jde stále o parádní představení. Sluchátkový výstup je pak na podobně vysoké nebo ještě vyšší úrovní, podání je přesné a i když bych si dokázal představit výrazněji prokreslené spodky, tak nemohu příliš kritizovat, protože Metal prostě boduje.
Recenze Meizu Metal – hodnocení a závěr
Recenzovaný Meizu Metal rozhodně nezklamal a troufnu si říci, že se stále ještě řadí k nejlepší modelům střední třídy, protože nabízí líbivý design, výborné zpracování, dostačující výkon, slušný fotoaparát, dobrou výdrž baterie a velmi rychlý a odladěný systém. Nevýhodou je však pro našince absence češtiny, některých LTE pásem a nemožnost rootu firmwaru. Případnou nekompatibilitu některých aplikací bych asi ani přímo nezmiňoval, ale malé, skoro neznatelné mínus i za to. Konkurence ve střední třídě je však neúprosná a Metalu nepomáhá ani cena, které se zatím moc nechce klesat a zůstává tak lehce nad úrovní starých protivníků, které sice překonal, ale hladoví vlčáci už mu šlapou na paty. Rozhodně se však nebojím ho doporučit, protože se jedná o výborný telefon s několika malými mouchami, které však nezkalí velmi dobrý dojem, jenž po testování zanechal.
Na závěr ještě jednou děkujeme našim partnerům z Coolicoolu za poskytnutí testovaného vzorku a pokud by někdo měl zájem, tak není problém Metal objednat v jejich internetovém obchodě, kde na něm momentálně visí cenovka 199$.