Na recenzi nám přistála vlajková loď Asusu, Asus Zenfone 2 se 4 GB RAM a 32 GB ROM. Jedná se vlajkovou loď portfolia a očekávání jsou poměrně velká. Pod kapotou ne zcela běžně osazovaný procesor Intel, fotoaparát Toshiba, tlačítka na zádech a celkem příznivá cena. Jak Asus obstál při testování? To zjistíte v dnešní recenzi Asus Zenfone 2, který si můžete zakoupit na našem spřáteleném webu coolicool.com
Balení
Drobná krabička s vysunovacím vnitřkem a papírovým přebalem s celkem pěkným detailem dírek na boku, každá hostí jeden znak s funkcí telefonu. Přesuvný papírový přebal, pod kterým je telefon usazený, je poměrně měkký a neposkytuje příliš dobrou ochranu při přepravě. Telefon je usazený ve vaničce s radiusem, přesně podle zadního krytu, pod ním jsou tři přihrádky, každá na jednu část příslušenství. Micro USB kabel, nabíječku s trochu netypickým výstupním proudem 1,35A a redukci do české zásuvky. A tím výčet balení končí, ani sluchátka/HF, ani kryt nebo obal. Vlastně ještě dvě brožurky, ale z nich kromě názvu společnosti nevyčtete nic, rozsypaný čaj to nedovolí.
Design a zpracování
Při pohledu na Asus Zenfone 2 by si neznalý řekl, že je celkem originální v záplavě „placek“. Nicméně imitaci kovu v plastu, kolébku hlasitosti na zádech a spodní plastovou lištu s „kruhovým“ vzorem jsme již viděli před rokem u LG G3. Takže originalita se příliš nekoná. Na druhou stranu se Asusu nedá upřít určitá jistota v designu, koncept je ucelený a pohledný.
Popis začnu tou nejzajímavější částí telefonu a tou je zadní kryt. Ten totiž poměrně povedeně imituje kartáčovaný kov, je velmi příjemný do rukou a výborně vyrobený. Jeho tvar je lehce zakulacený a díky tomu padne telefon dobře do rukou.
V horní třetině sídlí DualTone přisvětlující LEDky, pod nimi čočka 13 megapixelového fotoaparátu a již zmíněná kolébka hlasitosti, která má na sobě drážky. Klávesa je srovnaná s povrchem zad a je celkem dobře přístupná při držení telefonu. Slušelo by jí větší oddělení od okolního povrchu a také lepší usazení, při zatřesení se nepěkně „kvrdlá“ ze strany na stranu a klepe. Osobně nejsem zastáncem tohoto řešení, skýtá pro mě několik nevýhod (měl jsem LG G2). Ve spodní třetině krytu je pak dírkovaný průduch hlasitého reproduktoru a nad ním nápis „Intel inside“ abychom věděli, co má Asus pod kapotou.
Boky jsou pak díky přesunutí kolébky hlasitosti na záda prázdné, horní hrana má na starosti 3,5 mm jack, sekundární mikrofon a zapínací tlačítko. K tomu bych rád řekl několik slov. Je na horní hraně, velmi malé, uprostřed, hůře rozeznatelné hmatem a má naprosto hroznou odezvu na zmáčknutí. A dokonce za týden testování jsem pocítil jeho „únavu“, protože odezva byla stále horší. Tohle tlačítko se Asusu vážně nepovedlo.
Spodní hrana hostí primární mikrofon a Micro-USB konektor pro připojení kabelu nebo nabíječky.
Po sundání zadního krytu na něm najdeme NFC anténu a pod ním tři sloty, jeden na MicroSDXC kartu až do kapacity 128 GB a dva sloty na Micro-SIM. Jeden slot podporuje 2G/3G/4G a ten druhý pouze 2G sítě. Je vidět i kousek baterie, bohužel není uživatelsky přívětivá k výměně a má kapacitu 3000 mAh.
A konečně přední strana je okupovaná velkým 5,5″ FullHD IPS panelem, plastovou bradou s plastickým kruhovým vzorem, třemi nepodsvícenými tlačítky dole a nahoře standardní kombo senzorů přiblížení, okolního světla, sluchátka, čelní kamerky a několika barevnou signalizační LED.
Rozměry jsou nadprůměrné, jmenovitě 77,2 × 152,5 × 10,9 mm a 170 gramů váhy také není málo, ač je telefon celoplastový.
Displej
Dostáváme se asi k nejméně potěšující části telefonu a tou je, protože se nacházíme ve stati o zobrazovadle, právě displej. Jedná se o velký 5,5″ FullHD IPS panel, krytý tvrzeným Gorilla Glass 3, OGS je samozřejmostí. Barvy nejsou špatné, podání bílé je spíše do žluta, červená trochu ztrácí a má lehký nádech do oranžova. Při pohledu na displej doma to není tak špatný panel. Bohužel, venku to je jiná pohádka. Špatná pohádka. Na displeji není vidět téměř nic a musel jsem se snažit zakrýt si telefon, abych vůbec viděl jestli se na displeji něco děje. Odrazivost skla je totiž výrazná, obsah pod ním není příliš vidět.
Další věc je rozsah jasu, který je naprosto tristní. Na maximum je o 15% (hrubým odhadem) pod Meizu MX4 a minimální jas je polovina jasu opět na Meizu MX4! Displej nesmyslně září i při nejnižším možném jasu a na noční brouzdání si pořiďte sluneční brýle nebo možná svářečskou kuklu.
K dispozici je „režim rukavice“, kdy telefon můžete ovládat třeba v rukavicích, má totiž zvýšenou citlivost na dotyk.
Pro mne je displej na Asus Zenfone 2 opravdový zklamáním, to si přístroj s cenou téměř 10.000 Kč opravdu nemůže dovolit. A to ani nemluvím o obřích rámečcích kolem něj, takhle tlusté rámečky mají telefony nejnižší třídy.
A zde srovnání se špičkovým panelem v Meizu MX4, které stojí téměř shodně jako Asus.
Nejnižší jas – Asus vlevo, Meizu vpravo:
A nejvyšší jas – Asus vlevo, Meizu vpravo:
Hardware
Po řadě telefonů s procesory MTK, Qualcomm a nějakých těch Kirinech tu máme poměrně exota, ač se vlastně jedná o největšího výrobce procesorů na světě, alespoň ve světě počítačů: Intel. Intel se zabydlel již v řadě dalších Asusů a Zenfone 2 není výjimkou. Ten je osazený druhým nejvýkonnějším modelem Atom Z3560, jde o čtyřjádro s maximálním taktem 1,8 GHz na jádro a grafikou PowerVR G6430 s taktem celkem nízkých 533 MHz. Dále zde máme pořádnou nálože operační paměti s kapacitou 4 GB, 32 GB interní paměti a ještě slot pro paměťové karty SDXC do velikosti 128 GB. Problémy s pamětí, ať už se jedná o kteroukoliv, mít tedy rozhodně nebudete.
Dále stojí za zmínku zadní 13 megapixelový fotoaparát od Toshiby, opět netradiční řešení, a přední 5 megapixelová kamera. Podpora NFC, díky čínskému původu recenzovaného telefonu částečnou podporu LTE na frekvencích 1800 mHz a 2100 mHz, OTG a dokonce i FM rádia, příjemný výčet zkratek. Jediné co schází je IR dioda pro ovládání spotřebičů.
Baterie má kapacitu 3000 mAh a při stávajících rozměrech by tedy mohla být větší, na 5,5″ FullHD panel to není mnoho.
Operační systém – ZenUI
Asus, stejně jako mnozí další, si grafické rozhraní sami upravují do podoby, která jejich filosofii vystihuje. Asus má svůj grafický kabátek nazván ZenUI a má opravdu co nabídnout i pokročilejším uživatelům. Nabízí možnosti jako DT2W, ovládání jednou rukou, nastavení launcheru, ikon, zástupců ve stahovací liště, témat a mnoho dalšího. Také se tu nachází spousta aplikací, které se snaží snížit spotřebu, hudbu, nějaký ten „speed booster“ a internetové prohlížeče tu máme dokonce tři, Baidu Browser, I Search a UC Browser Mini. Těch aplikací navíc je opravdu tolik, že se stávají nepotřebným balastem, který neustále něco chce, něco nastavit, něco povolit, něco zobrazit. Celý systém neustále upozorňuje na spotřebu, na otevřené aplikace, zobrazuje reklamu v liště, ve vyskakujících oknech povolení…neskutečně otravné. Připomíná mi to situaci s čerstvě nainstalovanými Windows na PC, potvrzovací tabulka na každý p*d, který chce systém nebo nedej bože uživatel, udělat.
Systém jako takový funguje bez zádrhelů, bez padání aplikací, vše se načítá opravdu rychle a všechny animace jsou velice „smooth“. Co mě bohužel zklamalo, je vizáž celé ROM, která místy vypadá velmi lacině a odfláknutě, prapodivné tvary i barvy, nekonzistentnost prostředí a někdy nesmyslné umístění prvků. Například zástupci na uzamknuté obrazovce. Proč jsou tři zástupci ve druhé třetině displeje a ještě nalevo? Možná maličkosti řeknete si, ale z těch maličkostí se posléze stává celek, který na mě prostě nepůsobil příliš dobrým dojmem. Samozřejmě osobní preference hrají svou roli.
Potěšila možnost přepnutí launcheru do tzv. „Easy Modu“ například pro řízení, možnost zmenšení zobrazovaného obsahu do okna pro lepší práci jednou rukou.
Možnosti customizace jsou poměrně rozsáhlé, což rozhodně hodnotím kladně.
Teď bych se rád vyjádřil ke dvěma chybám, které považuji za velmi závažné, a to neschopnost telefonu přepnout se do režimu Deep Sleep a tím značně trpící výdrž na jedno nabití, která je, klidně to prozradím dopředu, naprosto tragická. A může za to hlavně tato chyba. Doufám, že jeden z dalších updatů tuto vadu odstraní.
Výkon
Výkony Atomů nikdy nebyly příliš přesvědčivé, nicméně v Zenfone 2 je druhé nejvýkonnější řešení od Intelu, čtyř jádrový Atom Z3560 s taktem 1,8 GHz, grafický čip PowerVR G6430 a pořádná dávka RAM s kapacitou 4 GB, tudíž ani velmi náročné hry by neměly trpět nedostatkem výkonu. A praxe ukazuje, že tomu tak opravdu je.
Ať jde o SkyForce, Real Racing 3, Demon Hunter 5 nebo Modern Combat 5, vše šlapalo bez zaváhání, výkonu je na rozdávání a ani grafický čip ani procesor tedy nezklamal.
Níže přikládám v galerii screenshoty z benchmarků.
Dovolím si ještě jednu poznámku k zahřívání. To se mi zdálo velmi vysoké. Stačilo jen pustit hudbu nebo brouzdat správcem souborů a telefon byl celý teplý, až to bylo nepříjemné. Je ale možné, že s tím má co do činění kernel nebo další chyba typu nemožnosti přepnutí do Deep Sleepu. Možná je na vině také plastová konstrukce. Nezdá se mi pravděpodobné, že by Intelácký čip tak výrazně topil.
Baterie a výdrž
Ano, konečně jsme se dostali ke kruciální kapitole, která pro Asus Zenfone 2 dopadla všelijak, jen ne dobře. Má s tím co dělat již zmíněná chyba, která telefonu zamezuje přejít do režimu Deep Sleepu, tudíž výdrž na jedno nabití je při velkém uvědomění si situace nějaké 3 hodiny On Screen Time, při zkoušení za účelem recenze jsem se dostal na krásné 2 hodiny a odhadem 15 minut On Screen Time. Takže o nějaké výdrži ani nelze mluvit, jako pracovní nástroj tedy zcela propadl.
Pokud by tento neduh Asus vyřešil, možná by výdrž nemusela být tak špatná, odhadem 4-5 hodin OST, což by byl pěkný průměr. Budeme čekat a doufat.
Konektivita a výdrž
Jak se bude chovat procesor Intel při používání GPS jsem vůbec netušil, o to víc mě mile překvapil. Jeho přesnost je vynikající, sic první fix mi trval delší dobu, odhadem minutu a půl, ale jakmile měl signál, GPS fungovala výborně. Na pomoc přispěchala také podpora ruského Glonass. Ani různé programy jako Mapy.cz nebo Google Maps neměly žádný problém a pracovaly spolehlivě.
Signál mobilního operátora O2 byl průměrný v dobrém slova smyslu. Signál nevypadával a byl silný i v místech s nepříliš dobrým pokrytím. LTE díky částečné podpoře fungovalo po Praze bez problémů, ikonku „4G“ jsem měl zobrazenou často. Jen pro upřesnění, evropská verze Asusu Zenfone 2 má však kompletní podporu všech evropských pásem včetně 800 mHz a 900 mHz.
Telefonování probíhalo i díky sekundárnímu mikrofonu dobře, sluchátko je hlasité a je mu velmi dobře rozumět.
WiFi mě potěšilo svou citlivostí, síla signálu se mi zdála nadprůměrná a v místech se špatným signálem (severovýchod naší haly v práci) se WiFi chytala celkem bez problémů.
Fotoaparát
U recenze Meizu M1 Note jsem byl překvapen nasazením čipu od Samsungu a dnes tu máme možná ještě exotičtější Toshibu. Spolu se světelností objektivu f/2.0 by to teoreticky mohlo znamenat zajímavé výsledky. Teoreticky by se také mohlo jednat o propadák, jelikož ani Asus ani Toshiba se na focení příliš nezaměřují. Výsledek je někde mezi, záleží na úhlu pohledu. Foťák celkem rychle a dobře ostří, barvy jsou věrné, aplikace je plna různých nastavení a módů. Když pak ale dojde na takové aspekty, jako je zrnitost, kresba nebo detaily, fotografie selhávají. Po přiblížení je vidět neostrá kresba, která se zdá jakoby nakreslená vodovkami. Okraje objektů mají duchy a všudy přítomné zrnění na kvalitě nepřidá. Pokud ovšem nebudete fotografie studovat do hloubky, nevypadají špatně.
Nezpracované fotografie s kompresí, zde na uloz.to
Video je na tom kvalitou trochu podobně jako fotografie. Je trochu nezaostřené, ač fraps hlásí 30FPS, pohyb není úplně plynulý a obraz trpí na přepaly a nevýrazné barvy. Dobrý je pouze zvuk, který dokáže zaznamenat i projíždějící autobus nebo tramvaj bez potíží.
Aplikace na focení se mi líbila, má mnoho možností nastavení, módů, úprav fotek a kompletně manuální režim i s manuálním ostřením, vodováhou, dokonce i histogram snímané scény. Většina možností je při ruce přes nastavení nalevo nebo v manuálním režimu napravo. Část nastavení se dá používat i při natáčení videa, ale nastavené hodnoty se již, bohužel, nedají změnit při natáčení, pouze předem.
Zvuk
Reproduktor skrze dírkovaný průduch podává dobrý výkon, je hlasitý a je mu výborně rozumět a díky prohnutí zad netrpí při položení na rovnou podložku.
Situace se však změní, pokud se rozhodneme poslouchat hudbu na něčem sofistikovanějším než je uřvaný repráček, například sluchátka. A opět se to změní k horšímu. Zvuk ze Zenfone 2 mi připadal jako z něčeho laciného, snažíce ho se prosadit najednou všechny pásma. Basy jsou velmi hutné a velmi silné, středy se derou do popředí a výšky někdy mají tendenci prorazit ušní bubínky. Poslech něčeho „ostřejšího“ jako System of a Down nebo Skindread bicí, resp. plechy, trhají za uši a „rytmičák“ je nepříjemně nade všemi ostatními. V této disciplíně jasně vede konkurence, ať už v podání MTK nebo Qualcommu.
Závěr
Dnes bude závěr převážně v „červené“ části výčtu plusů a mínusů, protože ač vlajková loď, Asus velmi chyboval a chyboval na nesprávných místech. Obzvláště displej si zaslouží kritiku, divný zvukový výstup do sluchátek, otřesná kresba u fotek, nekvalitní video, plastovou konstrukci, velké rozměry i váhu a výdrž na baterii blížící se téměř nule. To vše jsou dnes stěžejní součásti smartphonů a jakékoliv pochybení se prostě trestá.
Ocenil jsem povedený reproduktor, sluchátko, sílu signálů bezdrátových sítí a odladěnost UI a celého systému, tedy až na chybu s přepínáním do Deep Sleepu.
Pokud byste přece jen zatoužili pořídit si Asus Zenfone 2, můžete tak učinit zde.
| Plus | Mínus |
| GPS | Plastová konstrukce |
| Reproduktor | Displej!!! |
| Signál GSM i WiFi | Zvukový výstup |
| Odladěnost UI | Video i fotografie |
| Možnosti ZenUI | Baterie!!! |
| Rozměry a váha | |
