Jeden z nejvíce diskutovaných telefonů posledních několika měsíců mi konečně přistál na stole. Je skutečně tak skvělý, jak jej popisují zahraniční weby? Je to opravdu „flagship-killer“? To zjistíte z dnešní české recenze OnePlus One!
Balení
V dnešní době, kdy se každý snaží snížit náklady na výrobu a i nejvyšší modely výrobců mají malou krabičku s minimem příslušenství, působí velká a celkem těžkopádná krabice OnePlus jako jakýsi divný pohrobek dob dávných, kdy telefony měly krabice velké a plné dalších krabiček a zvláštních prolisů.
Pro lepší uvedení do perspektivy lepší shlédnout unboxing video:
Popis telefonu
Jak vidno, dostal jsem k testování bílou verzi, která se mi z obrázků příliš nelíbila (mám rád černou…), ale naživo vypadá OnePlus One v bílé prostě skvěle! Je lehce rozeznatelný od dalších přístrojů, ať už díky bílé barvě, tvaru nebo celkového „looku“.
Začněme popisem zadního krytu, který má velmi příjemný povrch, ne nepodobný úpravě soft-touch s tím rozdílem, že se jedná o vlastnost přímo plastu a není to pouze nanesená vrstva. Celý zadní kryt se dá s vyvinutím opravdu velké síly sundat, sedí na svém místě tak perfektně, že jsem nebyl s to se pod něj dostat dobrých několik minut a zlomil jsem si při tom jednu z karet formátu kreditky. Pod krytem najdeme červenou a rozměrnou baterii o kapacitě 3100mAh, která bohužel není zrovna přívětivá k uživatelské výměně. Na krytu samotném nalezneme tlačítka po obou bocích, výřezy pro USB port, děrování hlasitých reproduktorů a 3,5mm jack a čtyři maličké otvory z nichž tři vedou k mikrofonům a skrze jeden se otevírá SIM-tray.
Na krytu samotném se pak nacházejí všechny hlavní antény. V horní polovině hned pod seskupením čočky fotoaparátu, dvojitého LED blesku a mikrofonu se nachází pěkně vyvedené logo 1+1, jehož provedení není nepodobné dalšímu čínskému výrobci – Xiaomi. Z obrázků je patrný tvar, který se nijak nevymyká standardům dneška, snad jen ostřejší rohy a ocelový rámeček kolem 5,5″ displaye, kdy samotné Gorilí sklo třetí generace nezasahuje až ke krajům a je tedy poměrně slušně chráněné při pádu na rohy a horní/spodní hranu.
Na levém boku se nachází kolébka hlasitosti, proti ní je zapínací tlačítko. K těm bych se vyjádřil v poměrně dobrém duchu a přestože jsou celkem malá a tenká, mají jistý stisk a jsou dobře umístěná. Od okolního povrchu se dají jednoduše rozeznat, mají ostré hrany a jsou dobře zpracována a příkladně slícována s krytem.
Ještě bych se zmínil o jednom relativním konstrukčním neduhu, který ale není v dnešní době ojedinělý, a tím je zahřívání. Plastová část na tom není tak špatně, ale kovový rámeček s foťákem hřeje, možná až pálí do prstů. Odhadl bych to na 40-45°C, což je pro používání trochu nepohodlné, ale pouze tehdy, máte-li prsty přímo na tom kousku kovu.
Rozměry jsou díky použití 5,5″ displaye samozřejmě větší, jmenovitě 152.9 x 75.9 x 8.9 mm, šířka a tloušťka jsou na opravdu dobré úrovni. Výška je o několik málo milimetrů větší, než u konkurence v podobě LG G3, ale při přímém porovnání se jedná pouze o malý rozdíl. Stejně tak i váha 162g je na dobré úrovni, telefon se v ruce nejeví nijak těžký a je dobře vyvážený, nevypadává z ruky.
Konstrukci jako takovou nemohu hodnotit jinak, než absolutním hodnocením. Slícování, materiály a celkový „feeling“ je prostě fantastický. Hravě se dotahuje na LG G3, Lumie nebo HTC One M8.
Hardware
OnePlus One patří k nejvýkonnějším telefonům dnešních dnů, které si můžete koupit. Jeho výkon mu dodává čtyřjádrový procesor z dílen Qualcommu, model Snapdragon 801, s taktem vysokých 2.5Ghz na jádro. Aby zážitky nekazil nedostatek operační paměti, je přítomno 3Gb RAM a spolu s výkoným grafickým čipem Adreno 330 nataktovaným na vysokých 578MHz, dělá z OnePlus One herní bestii, která se nezalekne naprosto ničeho. Samozřejmostí je pak přítomnost GPS a Glonass, stejně jako OTG, USB host nebo NFC. Trochu zamrzí nepřítomnost infračerveného dálkového ovladače pro domácí spotřebiče a největší zklamání, co se hardwaru týče, je pak nepřítomnost OIS, která by celkové kvality OnePlus One posunula ještě mnohem výše.
Sítě 4G LTE jsou sice podporovány, ale Evropské LTE na frekvenci 800MHz ke vší smůle není. Někomu by mohla vadit i nepřítomnost FM přijímače, což je v poslední době v módě.
Zadní kameře s čipem Sony IMX214 a rozlišením 13 megapixelů dělá společnost duální LED blesk, na přední straně má kamerka rozlišení 5 megapixelů. Na spodní straně nalezneme dva dírkované výdechy reproduktorů a oba dva dokonce hrají (ne jako v případě např. LG nebo některých čínských značek).
Přední straně dominuje 5,5″ velký FullHD display od Japan Display inc., o jehož kvalitách si můžete přečíst zanedlouho. Technologie OGS je samozřejmě přítomna, co bohužel zamrzí, je nepřítomnost olejofobního povrchu, takže leštění gorilího skla je na denním pořádku, protože otisky ulpívají velmi výrazně.
K dispozici jsou dvě možnosti výbavy vnitřní paměti, 16Gb a 64Gb, oba dva bez možnosti rozšíření, což je trochu škoda, ale 64Gb by mělo stačit opravdu každému.
Potěší přítomnost výborného zesilovače Yamaha.
Display
Rozměry displaye dělají dnešnímu trendu poklonu, celých 5,5″. OnePlus One se tedy řadí k těm větším telefonům po bok LG G3 nebo Galaxy Note 3. Rozlišení je dnes již standardní FullHD se stále velmi příjemnou hodnotou PPI401 bodů. Zobrazovač je typu IPS typu LTPS, takže by se měl řadit k nejúspornějším řešením. Po vybalení ve mě display příliš pozitivní dojmy nevzbuzoval, ale asi jsem příliš zvyklý na svůj SuperAMOLED. Naštěstí je v nastavení přítomna aplikace pro kalibraci kontrastu, barev, sytosti a intenzity. Po lehkém přidání kontrastu a sytosti bych se nebál srovnání s absolutní špičkou v mobilním světě, všechny barvy včetně bílé a černé jsou zobrazovány korektně, bez zabarvení, bez odstínu a jsou syté a plné. Display jsem přímo porovnával s LG G3 a HTC One M8 a viditelných rozdílů bylo opravdu velmi málo. JDI se jakožto výrobce ukázal v opravdu dobrém světle.
Když je řeč o světlu, čitelnost na slunci bych zařadil k lepšímu průměru, na display vidět je, dá se ovládat, ale čitelnost by mohla být lepší. Jak jsem psal ve stati o hardware, OnePlus One nemá olejofobní vrstvu, ne že by tato skutečnost dělala display nějak výrazně horší, ale otisky ulpívají opravdu hodně a velmi špatně se čistí. Díky tomu, že display je vyroben technologií IPS, jsou pozorovací úhly výtečné, lehká degradace barev nastává pouze v extrémních úhlech na hranici viditelnosti.
Dotyková vrstva bohužel není supercitlivá, tužíš display nelze ovládat rukavicemi. S automatickým jasu nastavováním neměl OnePlus žádné problémy, za tmy je display stažený téměř na minimum a za intenzivního světla zářil téměř naplno.
Větší výtku bych měl k podsvícení tlačítek pod displayem, protože pokud by tlačítka byly pouze jako nepodsvětlené piktogramy světlé barvy, asi by je bylo vidět lépe. Podsvětlení je opravdu nedostatečné a ještě jsou piktogramy velmi malé.
Výkon
Byla tu řeč o jakémsi „výkonnostním monstru“, zde je jsou důkazy místo slibů.
Syntetické testy v podobě AnTuTu, 3D mark, Quadrant a NenaMark 2. Herní testy zastupovaly nejnáročnější tituly dneška v čele v The dark knight rises, Real Racing 3, Asphalt 8, Deus Ex: The Fall, GTA 3 a Dead Trigger 2.
Nejprve syntetické testy:
AnTuTu: 38434 bodů
3D mark (unlimited): 18874
Quadrant: 24427
NenaMark 2: 62,4fps
O herních testech toho není moc co psát, protože všechny hry, co jsem výše uvedl, „běhají“ jak z praku, jediné zaseknutí, zaškobrtnutí, pád aplikace nebo cokoli tomu podobného u OnePlus One prostě nenajdete. A díky 3Gb operační paměti se vůbec nemusíte starat o to, že máte hru někde na pozadí a bez problémů si pustíte další. Z hlediska reálného herního výkonu je výsledek naprosto špičkový.
CyanogenMod 11S
Teď bych se rád zaměřil na samotný systém, kterým je, jak nadpis hlásá, CyanogenMod 11S, speciálně upravený pro potřeby OnePlus One. Základ CM 11S tvoří android 4.4.2 KitKat bez grafické nadstavby, tudíž se jedná o Vanilla Android. Již tato skutečnost dává tušit, jak OnePlus One bude fungovat.
Nemohu zde popisovat všechny změny a všechny možnosti nastavení, které se jinak v Androidu nevyskytují, to by bylo na další celou recenzi, proto jen to nejdůležitější.
Témata: možnost změnit si různé části sytému byla donedávna výsada MIUI, avšak v CM11S je možností customizace téměř shodně, lze měnit kompletní vzhled, ikony, listu, zamykací obrazovku atd. Témata jsou bohužel většinou placená, alespoň ta, co jsou na Google Play. Aplikace Váš po výběru přesměruje právě tam, což je poměrně praktické.
Gesta na vypnuté obrazovce: jak ukazuji ve videu, ne vždy funguje správně, ale mají své chvilky. Pro spuštění/pauzu hudby stačí přejet dvěma prsty po obrazovce dolů. Pro další/předchozí stačí napsat levý/pravý (</>) zobáček. A konečně pro spouštění fotoaparátu slouží gesto „kruh“, kdy po nakreslení kolečka se fotoaparát spustí. Na rozdíl od svítilny, která se spouští gestem „V“, fungují ostatní gesta poměrně dobře.
Stavová LED: překvapením pro mne bylo, že notifikační LEDka má toliko možností nastavení pro různé aplikace. Dají se libovolně měnit barvy, přiřazovat aplikace.
Nastavení procesoru: pro hračičky (já) je nastavení governoru procesoru nutnost, stejně jako I/O plánovač některé ostatní možnosti.
Nastavení displaye: Opravdu velmi užitečná funkce, kdy si display nastavíte přesně podle svých preferencí. Někdo raději studenější barvy, někdo syté a kontrastní. Vše je dovoleno, dokonce i extrémy v podobě černobílé nebo barevně přesaturované. Tato možnost by měla být povinná u všech telefonů!
Je zde však jedno velké mínus, tedy alespoň pro mne, a tím je nepřítomnost práv ROOT. OnePlus One nemá pre-root a tudíž se nikde v nastavení nenachází položka „povolit správu práv root“ a ani po nainstalování aplikace Superuser se správa ROOTu nedostaví. To je z mého pohledu velmi neočekávané, protože pro mnoho uživatelů je CyanogenMod téměř synonymem pro tato práva a troufnu si říci, že mnoho uživatelů, kteří ROOT používají, pravděpodobně uvažovali o CyanogenModu nebo jiné alternativní ROM. Z mého pohledu jde o nepochopitelný krok jak ze strany OnePlus, tak ze strany vývojářů CyanogenModu.
Videopohled na UI:
Celkově musím OnePlus One opravdu pochválit, odladěnost CyanogenModu 11S je prostě špičková. Jakékoli záškobrty, sekání, restarty, zamrzání, padání aplikací, nic z toho OnePlus One naprosto nezná a velmi pravděpodobně ani nikdy znát nebude.
Fotoaparát
Výsledky fotoaparátu byly pro mne jednou z věcí při testování, na kterou jsem se těšil asi nejvíce. Výrobce slibuje špičkový čip Sony IMX214 a objektiv ze šesti optických členů, tudíž očekávání byla opravdu vysoká, ve světě androidích telefonů možná atakujících jednu z nejvyšších pozic.
Nativní aplikace od CyanogenModu je poměrně jednoduchá, ale možnosti nastavení stačí i trochu náročnějším uživatelům. Nechybí možnosti nastavení rozlišení s poměry stran 16:9 nebo 4:3, nastavení komprese snímků, režimy ostření (nekonečno, sekvenční snímání, makro a automat), nastavení hodnoty ISO, automatické expozice (průměrová, se zvýrazněným středem nebo bodový) a odstranění pruhů (auto, 50Hz, 60Hz). Jedna z nezvyklých možností je režim pomalé závěrky, kdy telefon snímá s otevřenou závěrkou scénu po dobu 1,2; 1,1; 2; 4 nebo 8 sekund, za pomoci stativu se dají udělat velmi zajímavé noční snímky. Objektiv má velmi příjemnou hodnotu světelnosti F2.0.
Další nastavení je přímo na „ploše“ aplikace, kde se dá nastavit expozice, vyvážení bílé, časovač, geolokace fotek, blesk a samozřejmě přepínání různých módů, jako HDR, režim krásy, protisvětlo, solarizace, režim pomalé uzávěrky a spoustu dalších. Tyto módy lze přepínat i bez nutnosti navštívit nastavení pouze posunutím prstu nahoru nebo dolů a mód se okamžitě změní.
Dvojitý LED blesk bohužel není tak silný, jak se na první pohled zdá, ale zase nemohu říct, že by byl slabý. Ale je rozhodně slabší, než samostatná LED na Samsungu Galaxy S4.
Možnosti videa jsou bohužel krapet oříznuté, avšak zajímavé je možnost nastavení kodeku jak zvuku, tak videa. Video je možno nahrávat v MPEG-4, H.263 a H.264 a zvuk v AMR-NB (netuším proč by dnes někdo tuto archaickou možnost používal) nebo AAC. Dalším nastavením je možnost časosběr, zpomalený záběr (60FPS a 120FPS) a samozřejmě výběr rozlišení. Těch je na výběr opravdu až nesmyslně mnoho, počínaje QCIF, QVGA, CIF, VGA, WVGA, SD 480p, HD 720p, HD 1080p až 4k UHD a dokonce 4K DCI. Video natočené ve 4K DCI je opravdu velmi náročné na volné místo pro ukládání, 15-ti sekundová sekvence má kolem 150Mb. Stačí si jen domyslet, kolik by mělo video o 5-ti minutách…
Ale od suchých fakt se přesuňme k realitě, jak OnePlus One fotí? Inu těžko hodnotit, protože výsledky jsou poměrně nekonzistentní, kdy za světla získáme výborný snímek, který je zaostřený po celé ploše i rozích, má dobré barvy, poměrně málo šumu, detailů by mohlo být o trochu více. Je poznat práce čipu Sony. Co je mi však vadilo, je až příliš agresivní škálování ISO a snímky, kde by bylo možno použít ISO 1500 (ekvivalent ISO 800 u standardních čipů) je použito klidně maximum a to ISO4500 (odhadem kolem ISO2000) a snímky tak trpí velmi výrazným splýváním detailů.
Pokud však fotíte statickou scénu, lze nastavit dobu závěrky na delší čas a výsledná kvalita snímku se rapidně zvedne a lze pořídit dost možná nejlepší noční fotky v mobilní říši.
Pokud bych měl zhodnotit fotografické kvality OnePlus One, zařadil bych ho k lepšímu průměru, přece jen čip Sony IMX214 se řadí k tomu nejlepšímu na trhu a kvalitní optika má také něco do sebe. Jen by to chtělo lépe odladit škálování hodnoty ISO a zredukovat šum.
Natočené video je na tom se svou kvalitou záznamu nejen obrazu, ale také zvuku opravdu dobře, snímkování se drží 30FPS, nekolísá, není vidět překreslování a zvuk, který snímají tři mikrofony se také řadí k tomu lepšímu mezi telefony.
Viz ukázka ve FullHD na YouTube.
A na konec video v rozlišení 4K DCI
Připravil jsem si pro Vás také menší „shootout“ porovnání se Samsungem Galaxy S4, který ve své době kraloval androidím foto-telefonům, nezmenšené fotky jako vždy na uloz.to
Zvuk
Další vlastnost, která mě velmi zajímala, je zvuk. Jak ten do sluchátek, tak s dvojitých reproduktorů na spodku telefonu, které má na svědomí značka JBL. Začněme těmi hlasitými, jejichž dvojice se nalézá na spodní straně přístroje. Mají čistý projev i na nejvyšší hlasitost, slušný basový základ a hlasitost, která je lehce nad průměrem, stejně jako celý jejich projev.
Pokračování v podání 3,5mm jacku a sluchátek bude neméně pochvalné, protože OnePlus One disponuje blíže nespecifikovaným zesilovačem Yamaha, který odvádí svou práci nadmíru dobře. Stejně jako sluchátka Audio-Technica FC707, tak testovací hudba je totožná, jako u mých předešlých recenzí a to:
Hentai Corporation – Equlibristic Brides -> .flac
Area Core – Taken away from you -> .flac
Black Sun Empire – All is lost -> mp3 320kbs
Al Di Meola – Egyptian Danza -> mp3 320kbs
M83 – Midnight City -> mp3 320kbs
Sam Amidon – I see the sign -> .flac
Kvalita čipu se nejvíce projevila ve skladbě od interpreta M83, která je poměrně hodně dynamická. Výšky jsou velmi intenzivní zároveň s basovým základem, kde výšky byly krásně kulaté, přesné, perfektně ladily do celku a nebyly tak ostré na svém vrcholu. Projev basové linie je poměrně silný, přesný, skvěle podkresluje zbytek. Celkově zvukový projev musím hodnotit velmi kladně, dynamika projevu na opravdu solidní úrovni, všechna pásma jsou skvěle sladěna, nic nevyčnívá, nic není v pozadí. Velmi příjemný poslech, který nenudí, ba naopak! Mohu doporučit pro všechny, kdož si chtějí hudbu opravdu užít.
GPS, konektivita a volání
Zde budu opět chválit, protože všechny v nadpisu uvedené funkce zvládá OnePlus One na jedničku s hvězdičkou.
Už přítomnost chipsetu Qualcomm dává tušit, že GPS a GLONASS satelity nám budou k dispozici v řádech sekund, někdy snad minuty. Opravdu velmi rychlý fix a velmi přesné pozicování. Všechny aplikace, které GPS používají, jako jsou mapy.cz, Google mapy nebo Endomondo fungovaly přesně tak, jak se očekávalo.
Velmi podobně na tom je i WiFi, která má velmi silný příjem, občas jsem chytil signál naší domácí WiFi o čtyři patra níže v činžovním domě. Snapdragon 801 samozřejmě podporuje jak 2,4GHz tak 5GHz.
Baterie a závěr
Baterie s kapacitou 3100mAh je lehce nad běžným průměrem a musím říct, že mě poměrně překvapila. Při mém používání, kdy telefonuji 15 minut, napíši řekněme 10 sms, jsem na WiFi 4 hodiny (facebook, gizchina.cz 🙂 , web), 30 minut hraní Real Racing 3, nafocení odhadem 50 fotek, natočení videa, jsem se dostal na necelé dva dny výdrže s nastaveným podsvícením jasu na maximum, což považuji za velmi slušný výsledek!
Ovšem neduh v podání neochoty se nabíjet na kabelu z PC byl nemilý. Na screenshotu je jasně vidět, že telefon se „nabíjel“ asi 6 hodin, ale baterii procenta nepřibyla. Na druhý pokus se ale telefon nabíjel, takže jde patrně pouze o chybu softwarového typu.
Přestože se najde docela hodně „proti“, jako je nepřítomnost OIS, podsvětlení tlačítek, nevýměnná baterie, ne-olejofobní povrch atd. najde se ještě více „pro“. Špičková odladěnost CyanogenModu, fotoaparát a video, výkon, zpracování, po lehčím nastavení display, výdrž baterie…OnePlus One mi prostě přirostl k ruce a odesílám jej do eshopu www.hi-def.cz, kde si jej můžete zakoupit, opravdu s těžkým srdcem. Co však dokáže trochu zkazit radost, je cena, respektive česká cena, která je mnohem vyšší, než při koupi přímo u OnePlus. Tedy pokud by se Vám nějaký záhadným způsobem podařilo získat pozvánku, na čemž distribuce OnePlus One značně vázne a díky ní se mnoho potenciálních zákazníků od OnePlus odvrátilo. Finální verdikt tedy ojediněle nechám na Vás, na čtenářích.
